Deštné v O.H. - muzeum turistiky a řemesel

Deštné v Orlických horách patří k jednomu z nejnavštěvovanějších lyžařských center v České republice. Vášniví lyžaři zde většinou naleznou ideální sněhové podmínky ke svým sportovním radovánkám - běžkaři mohou mít radost z upravených běžeckých stop a zastánci sjezdového lyžování si jistě vychutnají upravené sjezdovky. V blízkém okolí Deštného se vám naskýtá i několik možností ubytování a mimo zimní měsíce si zde přijdou na své i turisté a cykloturisté, kteří mohou využít ke svým výletům značených turistických tras. Původním zaměstnáním horalů byla těžba dřeva v lese, práce na pilách, pálení popela na výrobu potaše pro sklářství, dřevěného uhlí v milířích, ve mlýnech, sklářských hutích, horském zemědělství. Provozovali téměř všechna řemesla, využívající dřeva jako suroviny, kvetlo i pašeráctví. Zvláštní místo v hospodářském podnikání měla sklárna v Deštném, která byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Postupně přešla ves z držení opočenského panství do majetku černíkovického panství a nakonec se dostala do majetku rychnovských Kolowratů. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660 - 1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném. Uprostřed obce Deštné v Orl. h., v těsné blízkosti kostela sv. Maří Magdalény, architektonického skvostu od J. B. Santiniho Aichela, najdete zajímavě koncipované muzeum. Patří mezi nejmladší ve Východočeském kraji. Slavnostně bylo otevřeno v prosinci 1990 za přítomnosti tehdejšího ministra kultury Milana Uhde a známého sochaře a spisovatele Vladimíra Preclíka. Je výsledkem téměř dvacetileté práce Vlastivědného aktivu, který zde působil. Všechny jeho obsahově bohaté expozice byly vybudovány svépomocí, stejně tak nápadité a citlivě řešené výtvarné provedení.

Lyžařské středisko

Deštné patří ke stále oblíbenějším lyžařským areálům. Rozhodují samozřejmě ceny, které jsou oproti Krkonošům až o polovinu nižší, ale i zvyšující se komfort střediska. Deštné nabízí sedm sjezdovek rozdílné náročnosti i délky. K tomu připočtěte parkoviště zdarma, rozumné ceny za ubytování i stravování, půjčovnu lyží, nabídku lyžařských kurzů a příjemnou atmosféru vysokohorské vesničky. Oblíbeným cílem je Deštná i pro běžkaře. Cesta po hřebenech nabízí výhled do krajiny, na jednu stranu i do Polska, i členitý terén. Běžkařské tratě jsou navíc pravidelně udržovány rolbou a frézami a dobře značeny. Nabízí se několik okruhů o délce od 2 km až po 50 km trasy. Cestou minete legendární Masaryčku, Šerlichův mlýn nebo tzv. bunkrovku, která byla vybudována jako obranná linia před 2. světovou válkou. Návštěvu v Deštném můžete spojit s některou se zajímavých akcí, které se ve středisku konají. Z nejzajímavějších uveďme nejdelší a největší závod psích spřežení v České republice Šediváčkův long nebo světový pohár skibobů. A pokud jsme vás ještě nepřesvědčili, nahlédněte do naší fotogalerie. autor: lyzovani-destne.cz

Během zimní dovolené v Orlických Horách jsme nemohli vynechat ani obec Deštné, známou díky velkému ski areálu. Během prohlídky obce jsme narazili také na kostel sv. Máří Magdalény, který byl postaven v barokním slohu dle slavného stavitele Santiniho v letech 1723 - 1726 na objednávku hraběte Františka Karla II. Libštejnského z Kolowrat. Jak jsme se ovšem dozvěděli, již předtím zde však stával od roku 1362 gotický farní kostel.

Škoda, že jsme se v zimě nemohli podívat dovnitř kostela, takže jsme neviděli vnitřní výzdobu z 18.století. Sochařská výzdoba hlavního oltáře je dílem J. Hartmanna. Jsou zde také dva boční tabulové oltáře sv. Jana Nepomuckého a Utrpení Páně z první poloviny 18. století. V interiéru lze dále spatřit kazatelnu s figurálními reliéfy na řečništi, varhany z roku 1729, barokní kamennou křtitelnici, obrazy Křížové cesty z první poloviny 18. století a již ve venkovních prostorách nedaleko kostela i sousoší Panny Marie se sv. Josefem, Jáchymem a Annou z roku 1781.

http://www.hrady.cz/?OID=9545