Děvín - Dívčí hrad
Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z roku 1222 kdy byl jeho správcem Štěpán z Medlova, předek pánů z Perštejna. Jméno Dívčí hrad (nebo též Děvičky, či Dívčí hrady) je odvozováno od staré pověsti podle níž byly do hradeb zazdívány panny, aby byl hrad nedobytný. Hrad sloužil k zajištění správy zeměpanského majetku a k ochraně zemské stezky vedoucí od Mikulova k Dolním Věstonicím a dále směrem k Olomouci. V polovině 13. století zprávy o hradu mizí z historických pramenů a je možné že v té době byl zničen a obnoven až na konci století. O tom by svědčilo i to že současné zbytky hradu se vyznačují plášťovou konstrukcí, která se u nás začala užívat právě až koncem 13.století. V roce 1572 získali značně zchátralý hrad Ditrichštejnové. Zikmund II. Ditrichštejn jej jako poslední z pánů nechal opravit. Zkázu hradu způsobili Švédové po vítězné bitvě u Jankova v roce 1645, kdy na hradě byla jejich posádka. Ta před svým odchodem hrad i s níže ležící obcí Pavlov vyplenila a zapálila. V roce 1683 už na zpustlém hradě stávaly pouze hlídky, aby hlásily příchod Turků. Ještě v roce 1784 měl na hradě obydlí hlídač a zvonem na hradní věži upozorňoval obce pod hradem na požár nebo blížící se bouři. Po jeho smrti byl zvon prodán do Klentnice a hrad zůstal opuštěn docela. Zvon z Děviček tak v klentnickém kostele přežil obě světové války a dodnes je proto slyšet jeho vyzvánění.
Hrad tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65 m dlouhý a přibližně 20 m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Na konci 16. století byl nákladně opravován a zpevněn za hojného využití cihlového a smíšeného zdiva. Zajímavostí hradu je, že na objektu nikdy nebyla postavena strážná věž, která bývala v tehdejší době součastí obranného systému většiny hradů. Znamená to, že obrana hradu v tomto na války neklidném regionu spočívala v nezvykle vysokých a silných zdech, které jsou na většině míst patrny dodnes. Před hradem stojí renesanční dělová bašta se střílnami.
Nejsnadnější přístup k hradu je z obce Pavlov po zeleně značené turistické cestě. Od rozcestí pod hradem pak k areálu hradu a na vyhlídku vede červeně značená odbočka. Delší trasa je pak z Dolních Věstonic po červené značce, která je součástí tzv. Pálavské magistrály.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.88 Pavlovské vrchy a dolní Podyjí, GOL 1:25 000 Zahrada Evropy