Długi Giewont
Turistické cíle • Příroda • Hřeben
(Dlouhý Giewont) – dlouhý a úzký hřeben v masivu Geiwont, v polských Západních Tatrách. Leží východně od hlavniho vrcholu nazývaného Wielki Giewont (1894 m), od něhož je oddělen sedlem Szczerba. Nejvyšší bod, se nachází přímo nad sedlem Szczerba (asi 400 m od kříže na Wielkim Giewontu), dosahuje výšky 1867 m n.m. Hřeben Długiego Giewontu je dlouhý 1,3 km od sedla Szczerba, severovýchodním směrem do sedla Wrótka, které ho odděluje od Kalackiej Kopy. Hřeben je relativně rovný, jsou v něm jen malá sedélka a vrcholy.
Długi Giewont je budován vápenci svrchní jury, klesajícími v úhlu ve srázech až 80 stupńů. Strmé severní stěny o relativní výšce přibližně 620 m se tyčí nad dolinami: Dolinu Straźysku a Dolinu Białego. O něco méně strmé svahy na jihu klesají do Doliny Bystrej a Doliny Kondratowej. Ve vrcholových partiích jsou na nich 40 – 80 m vysoké, holé a velmi strmé skalní útesy. Pod těmito holými skalami vystupuje travnatý Wielki Upłaz. Nižší úbočí jsou porostlá klečí a lesem. Jsou narušená několika žleby, jež v minulosti sloužily jako pastviny.
Długi Giewont není přístupný turistům. Jsou na něm lezecké cesty pro horolezce, ale správa národního parku (TPN) zde lezení zakázala!