Dolomity na podzim.
Dolomity jsou pro mě nejkrásnější evropské hory. Jsou krásné v každé roční době, pro mě však mají největší půvab na podzim. Krásně zbarvené stromy, průzračná jezera, na vrcholcích první sníh, stabilní počasí a minimum turistů. Pro první dny mám základnu u Lago di Landro. První túru mám naplánovanou na Tre Cime. údolím říčky Rienzy stoupám k k chatě Dreizinnen. Od ní se vydávám tunelem Monte Paterna na feratu, vystupuji po ledové skále a jsem rád, že tudy nebudu muset jít dolů. Na Forcella del Camoscio zjištuji, že cesta dolů je stejně ledovatá a navíc díky mrakům je minimální viditelnost. A tak se vracím po ledové skále zpět do tunelu Monte Paterna. O to víc si pak užívám krásné podzimní scenérie Tre Cime při zpáteční cestě. Druhý den vystupuji na dvě hory nad jezerem Monte Piano a Monte Piana. Tady se během první světové války odehrávaly kruté boje mezi Italy a vojáky Rakouska Uherska. Dodnes jsou tu patrné zákopy. Třetí den přejíždím okolo Lago di Misurina na Passo Tre Croci. Odtud začíná krásná pěší túra k Lago di Sorapiss. Cesta vede po římsách s krásnými výhledy. Jezero je zamrzlé, ale to mu neubírá na kráse. Tyrkysová voda spolu se zasněženými vrcholky okolních hor a žlutě zbarvené modříny vytváří krásnou atmosféru. Západ slunce pozoruji na Passo Giau. Druhý den ráno jdu za krásného počasí na Nouvelau. Vycházím z Passo Falzarego a po cestě mám úžasné výhledy na Tofanu Di Rozes a Cinque Torri. Na vrcholu Nouvelau jsou ještě zbytky sněhu. A výhledy opět parádní. Příští den přejíždím ke Cascata Di Fanes, kde u vodopádů a na ferratách stravím dva krásné dny. A nastává čas odjezdu. Cestou ještě zajíždím k Lago di Braies a projdu se okolo jezera.