Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Poslední říjnový víkend jsme navštívili pohraniční a kdysi též královské město Domažlice. Během dvou dnů jsme si trochu prohlédli zajímavé Chodsko, úžasnou krajina Českého lesa i krásné město Domažlice.
Jsou města, kde se člověk cítí dobře a města, která by nejraději rychle opustil. Domažlice jsou, alespoň pro nás, ten první případ. Každé město je nezaměnitelným originálem, má svoji duši, kterou když člověk pochopí, tak se mu nechce odjet. Chloubou Domažlic, jejichž historické jádro bylo v roce 1975 prohlášeno Městskou památkovou rezervací, je náměstí Míru. Je pravda, že moc originální nebyli, když ho pojmenovávali (náměstí Míru je skoro v každém městě), ale důležitější než název je obsah. A ten je úžasný, tudíž ten, kdo mu jméno dával, mohl být trochu kreativní.
Přibližně uprostřed náměstí stojí farní kostel Narození Panny Marie s nejznámější dominantou města, bílou štíhlou válcovou věží. Z jejího ochozu, který se nachází 56 metrů nad náměstím, si mohou návštěvníci prohlédnout Domažlice i jejich okolí včetně pohraničních pásem Českého lesa a Šumavy. Já jsem však takové štěstí neměl. Věž patří k arciděkanskému kostelu a bohužel je otevřena jenom do konce září. Zdá se to nelogické, ale návštěvník města s tím nic nenadělá. A tak si stavbu prohlížím pouze zvenčí. Kostel patrně pochází ze 13. století, tedy z doby založení města. Ale je možné, že nahradil starší stavbu. Původně totiž stáli věž i kostel samostatně. Věž byla světskou městskou stavbou a sloužila jako hláska. V malé světnici pod střechou bydlel ponocný s rodinou, který měl za úkol střežit město před nepřáteli i požárem. Kostel sloužil sakrálním účelům. Kdy přesně došlo k jejich propojení, není doloženo. Jisté je však to, že tím vznikla stavba, která je z hlediska architektury ojedinělá. Zda pochází věž také ze středověku, není známo. Ale jisté je, že v době její výstavby špatně provedli nebo vypočítali základy a tak je věž od svislé osy vychýlena o 60 cm.
Druhá válcová věž ve městě náleží k Chodskému hradu a veřejnosti (tudíž i mně) byla naštěstí přístupná. Nahoru se určitě vyplatí vystoupat. Odměnou je krásný rozhled na město i okolí. Chodský hrad ze 13. století byl kdysi sídlem královské moci, dnes je zde umístěné Muzeum Chodska. Pro umění milující návštěvníky je dále ve městě umístěna Galerie bratří Špillarů, v níž kromě stálé expozice probíhají různé výstavy a kulturní akce.
Na západním konci náměstí Míru je dominantou bývalý augustiniánský klášter s klášterním kostelem (nyní Základní umělecká škola). To, co dodává úžasné kouzlo dlouhému obdélníkovému náměstí, jsou gotické, renesanční, barokní i empírové domy s podloubími, klenutými mázhauzy a pozdějšími barokními a rokokovými štíty. Určitě si také na náměstí nelze nevšimnout zajímavé budovy novorenesanční radnice s věžičkou z roku 1891. Podloubí domů je na dvou až třech arkádách, spočívajících na oblých sloupech. V různých článcích či průvodcích se doporučuje prohlédnout si jednotlivé nejkrásnější domy, ale já myslím, že není důležité, zda některý má hezčí profilovaný portál, jiný stopy rustiky, kamenný štítek, nějakou sošku či letopočet. Důležitý je vzhled a výraz náměstí jako celku a to nemá chybu.
Při procházce náměstím nás na jeho východním konci nás zaujala gotická Dolejší (Dolní) brána, nejznámější a jediná dochovaná brána, kterou se dá vjet na náměstí. Kdysi tudy projížděli kupci například z Řezna do Prahy, a proto se jí také říkalo Pražská. Tvořila součást městského opevnění, které pochází z 60. let 13. století. Na bráně je vytesaný městský znak spolu s letopočtem 1481 a veršovaným nápisem („Domažlice pevná vlasti hráz, co jste někdy byly, buďte zas“), který charakterizuje Domažlice jako důležitou hraniční pevnost českého království. Brána byla vystavěna na čtverhranném půdoryse přibližných rozměrů 10 x 8 metrů do výše čtyř pater. Stanová střecha je krytá taškami a je zakončena sličnou věžičkou s makovicí. V době minulé zde byly ještě brány Hořejší a Týnská. O něco menší, ale také půvabná, je nedaleká Bezděkovská branka v Branské ulici, která sloužila ke spojení vnitřního města s předměstím.
Město se rozkládá v kotlině na nevelikém potoce Zubřina v oblasti Chodské pahorkatiny. Jméno Domažlice lze patrně odvodit od názvu kmene (Domaželici), který v okolí kdysi pobýval. Označení se objevuje na sklonku 10. století a vedle něho se vyskytuje také starší název Tuhošť.
Dnes v tomto okresním městě, nacházející se v nadmořské výšce 428 metrů, žije asi 12 tisíc obyvatel. Určitě je mezi nimi mnoho zajímavých lidí, ale B. Němcovou, K. J. Erbena, A. Jiráska, J. K. Tyla, J. Vrchlického či J. Jindřicha, kteří zde kdysi působili, tady již nepotkáme. Ale může si člověk prohlédnout například na domě č.p. 120 na domažlickém náměstí pamětní desku Boženy Němcové.
Ve výčtu slavných osobností by člověk mohl pokračovat, ale tyto informace se lze dozvědět v odborných knihách či místním muzeu. Já bych se chtěl zmínit o jednom štíhlém elegánovi s buřinkou, který se svého času objevoval především na zdejším náměstí. Pan Tau a scény z filmu „Od zítřka nečaruji“ si určitě každý, kdo se tady prochází, vybaví.
Velké náměstí, dvě vysoké věže, orientace je v Domažlicích snadná, i když se člověk ponoří do úzkých uliček. Procházíme se a rozhlížíme, za světla i večer, kdy pozorujeme rafinovanou hru tmy a osvětlení náměstí.
Duch Domažlic je oděn do chodského úboru. Malovaná keramika či koláče zdobené tvarohem, mákem a povidly koukají na člověka a volají o zakoupení z mnoha obchodů. Nevím, zda tuto atmosféru vtiskla městu historie nebo každoroční pořádání Chodských slavností.
Žádnyj neví, co sou Domažlice, žádnyj neví, co je to Taus. Taus je to německy, Domažlice česky, žádnyj neví, co je to Taus. Zda po těch dvou dnech, které jsme zde strávili, víme, co je to Taus, těžko říct, ale určitě se nám tady líbilo.
Ve městě a okolí jsme navštívili ještě následující zajímavá místa:
- vyhlídková věž v Domažlicích:https://www.turistika.cz/mista/domazlice-chodsky-hrad-s-vyhlidkovou-vezi
- hřbitovní kostel U svatých:https://www.turistika.cz/mista/domazlice-hrbitovni-kostel-u-svatych
- židovský hřbitov:https://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-v-domazlicich
- historická krčma U meluzíny:https://www.turistika.cz/rady/historicka-krcma-u-meluziny-v-domazlicich
- kostelík na Veselé hoře:https://www.turistika.cz/mista/domazlice-kostelik-svateho-vavrince-na-vesele-hore
- Chodovské skály:https://www.turistika.cz/mista/chodovske-skaly-chodsky-blanik
- socha Koziny:https://www.turistika.cz/mista/socha-jana-sladkeho-koziny-nedaleko-domazlic
- pomník J.Š.Baara:https://www.turistika.cz/mista/vyhledy-pomnik-j-s-baara
- akvadukt v obci Havlovice:https://www.turistika.cz/mista/akvadukt-u-obce-havlovice-na-domazlicku
- zázračný pramen v obci Milavče:https://www.turistika.cz/mista/kaple-vojteska-a-zazracny-pramen-v-obci-milavce-na-domazlicku
- vyhlídková věž u obce Chrastavice:https://www.turistika.cz/mista/vyhlidkova-vez-chrastavice-mala-ale-hezka
- vyhlídková věž u obce Tlumačov:https://www.turistika.cz/mista/vyhlidkova-vez-na-kubickove-skale-u-obce-tlumacov-mala-ale-hezka
- dřevorubecká kaple v Peci pod Čerchovem:https://www.turistika.cz/mista/pec-pod-cerchovem-drevorubecka-kaple-sv-prokopa
- Stará pošta v Klenčí pod Čerchovem:https://www.turistika.cz/mista/klenci-pod-cerchovem-stara-posta
- Baarův dům v Klenčí pod Čerchovem:https://www.turistika.cz/mista/klenci-pod-cerchovem-baaruv-dum-baarovo-muzeum
- kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem:https://www.turistika.cz/mista/klenci-pod-cerchovem-barokni-kostel-sv-martina
- pivovar a kostel v obci Kout na Šumavě:https://www.turistika.cz/mista/pivovar-a-kostel-v-obci-kout-na-sumave
- rozhledna Koráb:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-korab--1
- gloriet u obce Kout na Šumavě:https://www.turistika.cz/mista/gloriet-klobouk-u-kouta-na-sumave
- kříž na skalce v Kramolíně:https://www.turistika.cz/mista/novy-kramolin-kriz-na-skalce
- zámek v Poběžovicích:https://www.turistika.cz/mista/pobezovice-zamek-s-kouzelnymi-okny-a-bajecne-informacni-centrum
- židovský hřbitov u Poběžovic:https://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-mestyse-pobezovice
- smírčí kříž v Poběžovicích:https://www.turistika.cz/mista/pobezovice-smirci-kriz-u-zamku
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/
Domažlice leží v Západních Čechách, západním směrem od města Klatovy. Ve městě se každoročně pořádají Chodské slavnosti. Domažlice jsou vyhlášeny městskou památkovou zónou. Jihozápadním směrem od Domažlic se rozkládá rozsáhlé příhraniční horské pásmo Český Les. Město je postaveno na březích potoka Zubřina v oblasti Chodské pahorkatiny. Jihozápadním směrem od Domažlic je u obce Babylon vybudována soustava rybníků. Z největšího a nejjižnějšího z nich bylo vybudováno přírodní Koupaliště nesoucí stejný název jako obec Babylon a na březích vyrostla rekreační oblast. V nedalekém okolí města najdeme celou řadu menších či větších lesních porostů. Městem prochází několik značených cyklistických tras. Vypravit se můžeme na okruh po okolních obcích , který nás zavede i do nedalekého příhraničního města v Rakousku. Cesta dále vede v příhraniční oblasti a zpět na Moravu pojedeme přes přechod u obce Všeruby a přes město Kdyně zpátky do Domažlic. Městem prochází také Šumavská magistrála, po které se vypravíme Za krásami Šumavy. V Domažlicích si přijdou na své také pěší turisté město je výchozím bodem řady značených tras. Jihozápadním směrem dorazíme k výše zmiňovanému Babylonu. Jihovýchodním směrem se vydáme ke yřícenině hradu Rýzmberk, kde je i royhledna. Západním směrem z města dojdeme do místa zvaného Výhledy, jedná se o místo s nejromantičtějším výhledem do okolí u nás. Byl tu postaven i pomník chodskému spisovateli J. Š. Baarovi.
V 10. století tu byla postavena malá celnice, kterou chránil knížecí hrad. Procházely tudy dvě velmi významné obchodní cesty. V letech 1262 až 1265 tu bylo vybudováno královské město, které mělo za úkol strážit hranici a obchodní cesty. Město nechal postavit Přemysl Otakar II. Domy byly postaveny kolem náměstí, které mělo podélný půdorys. Na náměstí pak byl farní kostel. U východního okraje městečka vznikl augustiánský klášter a nedaleko Chodský hrad. Hrad byl sídlem purkrabího, který spravoval chodsko. V roku 1328 byl v prostorách hradu zřízen soud a své sídlo tu měl i rychtář. Ve 14. a 15. století si město užívalo přízně českých králů. V období husitských válek stálo město na straně husitů. Obyvatelé bojovali pod vedením Jana Žižky i v bitvách u jiných měst. Památná bitva u Domažlic se konala 14.8.1431, kdy se křižácké vojsko dalo na bezhlavý ústup již při zpěvu husitského chorálu. Tuto bitvu připomíná Památník ve tvaru klobouku, který při útěku údajně ztratil kardinál, v obci Kouty na Šumavě. Město se zúčastnilo v roce 1547 také povstání proti Habsburkům. V tomto období obývali hrad šlechtici rodu Lamingenů. Na rozvoji města se negativně podílela třicetiletá válka a několik ničivých požárů. V 19. století se ve městě začal rozvíjet průmysl pracovaly tu dva pivovary, cukrovar, cihelny. Byla tu založena také továrna, která vyráběla hospodářské stroje. Byla vybudována železniční trať a první vlak přijel v roce 1861. Město hostilo také několik známých osobností. V období svého dospívání tu žil J. Vrchlický, který se do města vrátil na sklonku svého života a v roce 1912 tu zemřel. Domažlice jsou rodným městem spisovatele Karla Čapka-Choda ( 1860 ? 1927 ), je tu umístěna pamětní deska věnovaná jeho památce. V centru města můžeme vidět pozůstatky opevnění a dochovanou Dolní bránu, která byla postavena v druhé polovině 13. století. Domy na náměstí jsou postaveny v gotickém a renesančním slohu, a některé budovy zdobí barokní a klasicistní fasády. Řada domů má podloubí a některé z domů jsou v původní renesanční podobě dochované z 16. století. Budova radnice je novorenesanční a byla postavena v roce 1891. Kostel panny Marie byl postaven ve 13. století a přestavěn do barokní podoby v roce 1751 až 1756. U kostela je postavena 56 metrů vysoká válcové věž, na které je zpřístupněna vyhlídka. Augustiánský klášter s kostelem Narození panny Marie postavený ve 13. století prodělal přestavbu v 17. a 18. století a jeho dnešní podoba je barokní. Chodský hrad byl několikrát přestavován, rozsáhlá rekonstrukce byla provedena po požáru v roce 1995. V objektu hradu je instalováno muzeum Chodska.