Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel Panny Marie v Mnichově je významnou dominantou města, jeho typické dvouvěží tvoří neodmyslitelně panorama Mnichova, tak jako v Praze Hrad, odkudkoli se na centrum díváte. Původně šlo o farní kostel, po r.1818, kdy biskup přesídlil z Freisingu do Mnichova, začal sloužit druhý nejstarší mnichovský kostel také jako biskupská katedrála.
Základní kámen byl položen r. 1468 bavorským vévodou Zikmundem a stavbou byl pověřen architekt Jörg von Halsbach. Chrám byl původně zamýšlen jako rodinná hrobka rodu Wittelsbachů, to se však nepodařilo a tak dnes v kryptě kostela odpočívají jen nejstarší mnichovští Wittelsbachové. Spočívají tu ostatky císaře Ludvíka IV.Bavora, protikrále za zvoleného Jindřicha Lucemburského (otec Jana, Krále cizince). Ludvík byl odpůrcem zásahů církve do státních záležitostí a schromažďoval okolo sebe podobně smýšlející lidi. Nový papež Kliment proto hledal vhodného protikandidáta a podařilo se mu prosadit na trůn římského císaře kralevice Karla (toho jména IV. na římském trůně). Zemřel v roce 1347, při lovu na medvěda, dříve než mohl spor mezi Lucemburky a Wittelsbachy dorůst až do válečného konfliktu velkých rozměrů. Mezi důvody nepřátelství nepatřilo jen soupeření o císařský trůn, ale také důvody ryze osobní - Ludvík oženil svého mladšího syna Štěpána II. s Markétou Pyskatou, první manželkou moravského markrabího Jana Jindřicha Lucemburského - jejich sňatek nechal prohlásit za neplatný kvůli Janově údajné impotenci, přičemž později měl s Markétou Opavskou šest dětí. Vévoda Štěpán II. je známou figurkou ve Vrchlického hře Noc na Karlštejně. V kryptě jsou pohřbeni další Wittelsbachové až po Albrechta V. (+1579). Poslední pohřeb zde proběhl v r. 1923, kdy sem byl pohřben král Ludvík III., sesazený po prohrané první sv. válce.
Pozdněgotický kostel z pálených cihel byl dokončen a vysvěcen již r. 1494, známé měděné kopule vznikly až r. 1525 a mnozí kunzhistorici je považují za předzvěst renesance. Přestože měl Mnichov v době stavby asi 13 tis. obyvatel, byl vystavěn trojlodní chrám ohromných rozměrů (délka 109 m a 40 m šířka). Interiér je vybaven poměrně jednoduše, chórové lavice pod Vysokou gotickou hvězdicovou klenbou jsou původní z r.1502, mimo ně tu lze nalézt jen několik fragmentů z období gotiky a baroka. V presbitáři stojí jednoduchý mešní stůl. Při vchodu do kostela zaujme luxusní barokní náhrobek císaře Ludvíka z černého mramoru, ten je ale pohřben v kryptě.
Roku 1944 byl chrám při spojeneckém náletu těžce poškozen a následně vyplundrován a obnova trvala déle než celá výstavba - po 50-ti letech byl znovuobnoven.