Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Drnholec je malé městečko s 1670 obyvateli a najdeme jej na levém břehu řeky Dyje, jihozápadně nedaleko vodního díla Nové Mlýny a severozápadním směrem od města Mikulov. Drnholec je i částečně vinařským městečkem, severním a západním směrem od něj najdeme několik vinných sklepů a v nedalekém okolí jsou vinice. V blízkosti jihovýchodního okraje Drnholce ustí do řeky Dyje Litobratřický potok. Jižním směrem od městečka se rozprostírá rozlehlý lužní les, v jehož oblasti najdeme několik mokřadů. Severozápadním směrem od Drnholce je malé letiště s nevelkou přistávací drahou. V severovýchodní části městečka stojí budova zámku obklopena pěkným parkem. Západním směrem od městečka je zřícenina nazývaná Hrádek, a jedná se pravděpodobně o pozůstatky hradu Pulína postaveného ve 12. století. Do dnešních dnů se dochovaly terénní nerovnosti, příkop a val. Drnholcem prochází značená trasa Moravské vinné cyklostezky.
První zmínka o obci je z roku 1046, ale jedná se o falzifikát. Pravá zmínka je z roku 1249 a v roce 1350 byl Drnholec povýšen na městečko. Majitelem městečka byl šlechtický rod Lichtenštejnů a v pozdějších letech rod Tiefenbachů. V polovině 13. století byl na ostrohu nad řekou Dyji postaven hrad. Hrad byl v druhé polovině 14. století přestavěný a v 16. století se uvádí jako pustý. Na místě kde hrad stával a při použití jeho obvodových zdí nechali pánové z Tiefenbachu postavit v letech 1583 až 1585 renesanční zámek. V roce 1750 až 1753 byl zámek přestavěný v barokním stylu, podle návrhu významného stavitele F. A. Grimma. Kolem zámku byl založen anglický park a v něm vybudována bažantnice. Barokní Kostel Nejsvětější Trojice pochází z roku 1750 až 1758. V sousedství kostela stojí fara, jež vznikla v roce 1765 přestavbou původně románského kostela svatého Martina. Náměstí zdobí Mariánský sloup zhotovený v roce 1715 a sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého. Renesanční budova radnice byla postavena v roce 1591. Nedaleko zámku je zajímavý renesanční pylon, jež zbodí ornamenty a reliéfy lvích hlav.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 88 B1
zámek
kostel Nejsvětější trojice (1750)
sloup Panny Marie (1718)
2 km Z v lese bývalo středověké hradiště (dnes jen valy a příkopy)
Drnholecký luh (lužní les)
studna s kováním
První zmínka o objektu 1249
Obec se nalézá ve východním cípu bývalého okresu Břeclav. Neprochází tudy žádná ze značených turistických cest a tak je nejsnadnější přístup po silnici z Novosedel, nebo Brodu nad Dyjí. Prapočátek osídlení je dle archeologických nálezů položen do mladší doby kamenné, přes dobu bronzovou a dobu železnou se dostaneme do období stěhování národů, kdy odtud byli vytlačeni Keltové Germány kolem roku 0. Dále zde patrně pobývali, nebo alespoň tudy vedly římské obchodní stezky což dokladují bohaté nálezy z této doby. Vždyť u nedalekého Mušova byla zřízena římská vojenská stanice. Slované zde byli zastoupeni jen velmi řídce. Kolem roku 1046 daruje kníže Břetislav Drnholec, tehdy nazývaný Drnovice, klášteru ve Staré Boleslavi. Roku 1104 daruje kníže Lutold Drnovici klášteru v Třebíči. Později daruje kníže Vladislav I. ves jakémusi Pullovi, pravděpodobně předkovi pánů z Pulli. Není také známo zda se nejedná o přímé předky pánů z Drnholce, neboť měli v erbu podobné znamení. Pokud ano, jedná se o správce korutanského panství z listiny Přemysla II. Otakara ze 17.11.1249. Drnholec roku 1273 vlastní Oldřich z Kueringu. Roku 1276 je Drnholec zabrán Rudolfem Habsburským a české koruně je vrácen až roku 1277. Roku 1306 se zboží dostává do rukou pánů z Vartenberka, není však jasné jakým způsobem. Vartenberkové drží území až do roku 1368, kdy jej směňují za jiné statky s moravským markrabím Janem Jindřichem (bratr Karla IV.) Roku 1381 již náleží Drnholec Lichtenštejnům a tehdy získává Drnholec statut městečka s mýtným právem přes most na řece Dyji. Roku 1468 byl Drnholec téměř celý zničen a vypálen uherským vojskem. Nicméně nadále zůstává v majetku Lichtenštejnů a přechází v majetek jednotlivých Lichtenštejnů a to ne zrovna zřídka. Roku 1578 však celé panství dostává nového pána a to Kryštofa z Tiefenbachu do dědičného vlastnictví od Rudolfa II. Habsburského a po bitvě na Bílé Hoře se de facto stávají majitelé Žerotínové. Nicméně Tiefenbachům se zde již nedaří, ale oficiálně jsou nadále držiteli panství. Roku 1653 po smrti posledního z Tiefenbachů roku 1653 se panství dostává do rukou Šternberkům. Po smrti posledního zainteresovaného Šternberka se roku 1709 dostává Drnholec do rukou Františka Václava Trautmannsdorfa. Od roku 1762 do roku 1918 je Drnholec v císařských rukách. Původně hrad byl založen roku 1249 a za Tiefenbachů byl v roce 1584 renesančně přestavěn. Barokní úpravy a rozšíření zámku nastalo až za Trautmannsdorfů, v polovině 18. století, ti jej zvýšili o druhé patro. a kolem byl zřízen zámecký park. Od roku 1762 sloužil zámek jako škola pro mladé rytíře (rozuměj – šlechtické studenty). Dnes je zámek v rekonstrukci. Kostel Nejsvětější trojice z roku 1750 s dvojvěžovou dispozicí ležící jen několik metrů od dnešní fary, kdy se nacházel původní kostelík sv. Martina z roku 1237. Dnešní kostel je vystavěn na místě, kde stávala původní gotická fara. Původní kostel totiž již dostatečně nevyhovoval kapacitou a proto došlo k přestavbě. Mezi další pamětihodnosti městečka patří i monumentální barokní mariánský sloup, který byl vystavěn po morové ráně roku 1715, jako dík Panně Marii, neboť mor zasáhl Drnholec pouze okrajově. Vedle tohoto sloupu je studna s uměleckým kováním. Naproti studně uvidíme Radniční restauraci, která je původní radnicí z roku 1591 s erbem města v průčelí. Jedná se o jednu z nejstarším staveb v obci. Poblíže kostela dvě barokní sochy z nichž jedna je sv. Jana Nepomuckého a dále kříž věnovaný všem padlým ve všech válkách. Nutno je zmínit se o tom, že Drnholec byl v průběhu středověku několikrát napaden císařskými, švédskými, pruskými a dalšími vojsky. Z okolních zajímavostí nesmíme vynechat nevelké zbytky po hrádku, které se nacházejí cca 2 km proti proudu Litobratřického potoka. Někteří vědečtí pracovníci vyslovují názor o původu hradu založeného rodem Pulli, dnes však přesně nevíme a tak se necháme překvapit. Z hrádku jsou zachovány valové a příkopové části fortifikace. U domorodců je lokalita známa jako Liščí díra.