Družec - Zkamenělec
Turistické cíle • Příroda • Kámen
Družec je obec v okrese Kladno, autem necelých 9 km jihozápadně od centra Kladna. První písemná zmínka o Družci je z roku 1320.
Na kámen jménem Zkamenělec jsem poprvé narazil v knize Otomara Dvořáka "Kamenné otazníky české historie". Čtení mne tak zaujalo, že jsem jej chtěl vidět a vyfotit.
Jde o hrubě opracovaný kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m. Je zploštělý s půdorysem zhruba 56 x 33 cm. Poprvé byl vyobrazen a označen jako "Zkamenělec" v anonymním církevním spise "Via Sancta" z roku 1690. Původně stával přímo před kostelem, asi o 30 metrů jižněji než dnes a nikdo se s ním neodvažoval hnout.
Církevní ideologie ale potřebovala nějak vysvětlit jeho existenci a tak se objevilo vysvětlení o zázračné moci Nejsvětější Panny. Někdo prý před kostelem přísahal a dovolával se Panny Marie Družecké slovy: ..."jestliže pravdu nemluvím, ať se na tomto místě ve skálu proměním"... Protože lhal, tak se mu to vyplnilo. Podle jiné pověsti bratr zaklel bratra, se kterým byl znesvářený, do kamene. Po čase ho chtěl pohřbít, ale kněz mu to na vysvěceném hřbitově nedovolil. Další pověst říká, že zkamenělým nešťastníkem byl pasák ovcí, který hnal stádo kolem kostela, kde se právě zpívaly pašije a naschvál práskal bičem. Za toto rouhání byl krutě potrestán. Podle některých současných záhadologů, esoteriků, ... jde o skutečný menhir ještě z doby Keltů. Nakonec ještě jedna varianta, kde Z. Wirth ve svém historickém soupisu památek Čech nevylučuje, že Zkamenělec býval normální náhrobním kamenem. Tuto teorii podporuje zápis faráře Kubišty ve farní pamětní knize: "Jest známo, že když v dřívějších stoletích nějaký člověk soudně byl usvědčen, že křivě přísahal, jeho mrtvola po jeho smrti nebyla pohřbena na hřbitově, nýbrž mimo něj. Na jeho rov pak bylo obyčejem stavěti veliký kámen na znamení, že pod nim odpočívá mrtvola křivopřísežníka. Z toho vzniklo později přísloví Zkameněl se".
V roce 1777 nechal farář František Klinkáček nad Zkamenělcem zhotovit šindelovou stříšku a nápis ve 3 jazycích – česky, německy a latinsky. Tam stálo: "Falešně přísahající člověk zde v kámen obrácen jest". Na současné místo v rohu u hřbitovní zdi byl přemístěn v době osvícenství v roce 1856, kdy jej chtěli odstranit z výrazného místa na návsi. Ale ... co kdyby na pověstech bylo něco pravdy a tak kámen nezničili a jen přemístili na místo, kde není moc vidět.