Družec a rozhledna Veselov

Je čtvrtek odpoledne, jedeme z Loun, ale zítra už musíme být na festivalu v Kostelíku. Dnes tedy musíme navštívit tři rozhledny, které jsou jen několik kilometrů na jih od Kladna – rozhledny Veselov, Kožovu horu a Vysoký vrch. Jsou od sebe 15 km, tak to musíme zvládnout. Začínáme tou prvně jmenovanou.

Obec se rozkládá na potoce Loděnice necelých 10 km na jihozápad od centra Kladna. Nejstarší zmínka je z r. 1320, z pol. 14. století je gotický kostel, o faře se prvně píše r. 1352. Z té doby jsou i první zmínky o zdejší farní škole. Vyučoval zde sám farář, ale hlavně náboženství. V té době patřila obec ke královskému panství Křivoklát a pravděpodobně tehdy se stala poutním místem a farní vsí pro široké okolí.

V 15. století obec patřila ke kapli Všech svatých na Pražském hradě. R. 1516 ji král Vladislav II. dědičně daroval rodu smečenských Martiniců, kteří zde některé pozemky vlastnili až do 20. století. Jejich znak je na stropě kostela a v čele kůru.

Historické jádro se nachází kolem rozlehlé obdélníkové návsi a kostela, kde se i dnes nachází bývalé zemědělské usedlosti, které byly doplněny obydlím řemeslníků a domkářů. V 19. století se s rozvojem těžby a hutí na Kladensku zvyšoval i počet obyvatel a docházelo k rozvoji obce.

V letech 1936 – 38 bylo v okolí vybudováno pásmo lehkého opevnění, tzv. „pražská čára“, která měla chránit Prahu. Do dnešního dne se zachovala jedna pevnůstka – řopík - při potoce na jih od obce v blízkosti Nového mlýna.

Nejvýznamnější památkou je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož gotické základy jsou z 1. poloviny 14. století. Když r. 1634 byla skoro celá obec vypálena Švédy, byl v 80. letech 17. století téměř nově vystaven v barokním slohu. Ve výklenku hlavního oltáře je při slavnostních příležitostech vystavena největší vzácnost kostela, starobylá a pověstmi opředená soška Panny Marie s Ježíškem – k této sošce, která dokázala údajně zázraky, se každý rok konaly poutě, které byly koncem 20. století opět obnoveny. Hlavní pouť se koná v neděli po 2. červenci.

Okolo kostela byl farní hřbitov, který využívaly téměř všechny okolní obce. V současné době je tam zachováno jen několik velice zajímavých náhrobků.

U kostela je pískovcový kámen, zvaný Zkamenělec, ke kterému se váže lidová pověst o zkamenělém hříšníkovi. Někteří kámen považují za pravěký menhir. Při naší návštěvě jsme na návsi viděli dva velké kameny.

Na návsi stojí ještě pískovcový sloup se sochou Panny Marie z r. 1674.

Na západ od obce se zvedá kopec Veselov (429 m n.m.), kde se nachází malé chráněné místo s výskytem koniklece lučního. Na vrcholu stávala triangulační věž. Vedle trigonometrického bodu nechala obec ve spolupráci se sousedními obcemi Velká Dobrá, Braškov a Doksy r. 2014 postavit trámovou rozhlednu - napodobeninu původní věže. Sice je kopec v katastru obce Velká Dobrá (ta je za kopcem na opačné straně), tak zde v Družci naleznete k rozhledně ukazatel a pod kopcem u tenisových kurtů je parkoviště, odkud je to na vrchol nejblíž (500 m). Neznačená cesta 1,5 km dlouhá vede i z obce Velká Dobrá, musí se však přejít dálnice.

Celá rozhledna je 12 metrů vysoká, má dvě vyhlídkové plošiny - ta nižší je ve výši 3 metry a dojdete na ni po poměrně pohodlných devíti dřevěných schodech. Ta je pro ty, co se bojí výšek. Na druhou plošinu ve výši 7 metrů vede téměř strmý žebřík o 11 špriclích.

Na rozhlednu je celoročně volný vstup. Je z ní vidět obec Družec, přírodní park Džbán, Křivoklátská vrchovina a rozhledna Kožova hora u Kladna.

U rozhledny možnost něco koupit není, nechá se najíst pouze z vlastních zásob. Snad se něco nechá koupit v Družci, určitě však v nedalekých Lounech.

My jsme měli smůlu na počasí. Když jsme se k rozhledně přiblížili, začalo docela hodně pršet. Takže jsme si rozhledny ani výhledů moc dlouho neužili. Ale nevzdali jsme to a vyšplhali až na vrchol. Tak vysoko to zase není. Jen s deštníkem se tam lézt nenechá.

Kdyby nepršelo, ještě bychom se po návratu zašli podívat do malého parčíku, kde jsou tři kříže, které byly vztyčeny r. 1866 jako projev díku za ukončení velké morové epidemie r. 1805. Původní dřevěné kříže byly r. 1959 nahrazeny železnými. Je tam i příjemné posezení a kovové sluneční hodiny. Stačilo cestou z rozhledny pokračovat pár minut rovně po silnici a na ní navazující pěšině.

Z obce vedou na čtyři strany cyklostezky a od severu k jihu červená turistická trasa.