Drysická náves
Nejatraktivnějším bodem mého posledního výšlapu na Vyškovsko měl být zatopený lom u Drysic, jenže ten se mnou kvůli zákazu vstupu pěkně vyšplouchl. Naštěstí se v mém cestovním itineráři nacházel seznam dalších zajímavých míst a tím prvním byla kupodivu drysická náves. Cestou od lomu jsem se totiž nevracel stejnou cestou za humny vesnice, ale vzal to po silnici do kopce (na Hané!) přes její střed. A na návsi kulil oči překvapením. Ona totiž dosahuje rozměrů náměstí a přitom mají Drysice necelých 600 obyvatel! Má tvar kosočtverce o rozměrech 100 x 50 metrů. Nechybí dokonce ani ta slavná čárečka jej protínající... a zároveň spojující nejvzdálenější body obrazce, v tomto případě ji ale tvoří silnice. A co památek mají na téhle návsi – vždyť s takovými by se jistě rádo pochlubilo nejedno městečko!
V horní části trojúhelníkového a parčíkově upraveného prostoru mne nejvíce upoutala socha sv.Floriána stojícího na vysokém podstavci obklopeném nízkou kamennou ohrádkou s ozdobnými kulatými otvory, o níž jsem si v prvním okamžiku myslel, že se jedná o kašnu. Drysičtí mohou být na svého protipožárního vechtra právem pyšní, neboť se jedná o velmi hodnotnou barokní sakrální památku z roku 1777.
Nedaleko od patrona hasičů se nachází monumentální Pomník padlým z I.světové války. Obětem té druhé je věnovaná pamětní deska zasazená do balvanu, který je k vidění v dolní trojúhelníkové části návsi a nechybí ani obligátní rybníček „Kačeňák“, jehož hladina je dokonce ozdobena lekníny.