Pustiměř - historický sakrální areál

Fotografie (29) • Foto: Franta

Pustiměřský kostel jsem z dálky spatřil již z polní cesty, po které jsem z Drysic kráčel na rozcestí pod zřiceninou hradu Melice, a v prvém okamžiku zažil jakési deja vu. Pod podobně impozantním chrámem vystupujícím ze strmého úbočí rozložitého vrchu a kralujícímu širému okolí jsme spolu s manželkou stáli již zjara... jenže ten měl červenobílou fasádu a nacházel se v podhůří Chřibů v Polešovicích. Kdežto tento se vypínal ze stráně jednoho z kopců Drahanské vrchoviny poblíž vojenského újezdu Březina, jeho omítka byla žlutobílá a kolem obce se nerozprostírala množina parcel vinic, nýbrž lány se zlátnoucími zrny obilí - tahle oblast se totiž nachází na Hané.

Velká vesnice Pustiměř leží asi 5 km od Vyškova a dnes v ní žije více jak 1600 obyvatel. Má za sebou bohaté dějiny a nachází se v ní soubor několika zachovalých sakrálních objektů tvořících památkově chráněnou historickou zónu. Ještě donedávna do Pustiměře nevedlo žádné turistické značení, což se ale naštěstí změnilo. Dnes z centra obce vede (po směru hodinových ručiček) zeleně značená Naučná stezka Melice. Nejprve zamíří do blízké Zelené Hory, odkud vystoupá na 291 m vysoký dominantní kopec nad Pustiměří, pokračuje k pozůstatkům hradu Melice, od nich se spustí dolů do údolíčka a pod úbočím vrchu se vrací nazpět do Pustiměře.

V dobách Velkomoravské říše stávalo na tom rozložitém kopci nad ní hradiště. Po zániku „Velké Moravy“ bylo funkční i nadále a stalo se jedním z osmi přemyslovských správních sídel. Začátkem 13.století se stalo majetkem olomouckých biskupů, kteří jej ze dřeva, hlíny a kamene přestavěli na hrad. V podhradí vznikla roku 1232 trhová ves, později nazývaná městečkem. Po zániku pustiměřského hradu jeho funkci převzal nově zbudovaný hrad Melice.

V horní části obce se dnes nachází vstup do již zmiňovaného sakrálního historického areálu. Za ním vás neprve přivítá lípa malolistá, která má obvod kmene 460 cm, je vysoká dvacet metrů a stará více jak 200 let.

Ten monumentální chrám zasvěcený sv.Benediktovi stojící nad ní je oproti památnému stromu „mladíčkem“, neboť zde byl v novobarokním slohu vystavěn až roku 1901. Nahradil daleko starší kostel, který je v análech zmiňován již roku 1355, ale musel tomu novému ustoupit kvůli špatné statice. K areálu chrámu patří také fara, hřbitov a nad kostelem i nově upravené prostranství s napodobeninou Lurdské jeskyně. Tenhle příjemný plácek zdobí kromě květin také sochy Krista, Sv.Jakuba a sv.Petra a Pavla a je nazýván Getsemanskou zahradou.

Střední části areálu výš v kopci dominuje kaple sv.Anny pocházející ze 14.století. Má čtvercový půdorys a je dnes jediným pozůstatkem bývalého ženského kláštera sv.Benedikta. Roku 1340 jej povolil založit tehdejší moravský markrabě (a pozdější král a císař) Karel IV. Za husitských válek byl vypleněn a pobořen, poté už jen živořil a roku 1588 byl klášter definitivně zrušen. Kapli sv.Anny nahoře ukončuje velká kupole s lucernou. Do této podoby byla upravena někdy v polovině 17.století, za císaře Josefa II.zrušena a k jejímu znovuvysvěcení došlo až roku 1821.

V nejhořejší části historického areálu se nachází rozsáhlé zbytky kdysi mohutné rotundy sv.Pantaleona z 11.století, která bývala tou největší na Moravě. Roku 1351 se stala pohřebním místem posledního Přemyslovce a zakladatele kláštera – olomouckého biskupa Jana VII. Větší část rotundy byla roku 1821 bohužel zbořena a její zbytky byly později zakonzervovány.

Poslední aktualizace: 15.8.2020

Pustiměř - historický sakrální areál na mapě