Dubá

Původ názvu tohoto města je poměrně jednoduchý a lze vytušit již přímo z onoho pojmenování, ale hloupostí by bylo, abychom si nepřečetli to, co napsal prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H":

"2. Dubá, něm. Dauba, okresní město v severních Čechách: 1253 villa Duba, RB. II, 610; 1353-c. 1405 decan. Melnicensis: Duba, RDP. 82; 1383 Benessio de Duba dicto Scopek, iudice curie regalis, AČ. 31/368 37; 1402 castrum Czap - - in Duba opidum... in Drziewiczy - - in Dubem, DD. 20/105; 1413 Hinconis Berka de Dubee, LC. VII, 95; 1423 kein (= gegen) der Duben gerucket, Mitteil. f. Hk. 1907, s. 31; 1454 Henricus de Dubee et de Lippeho, RT. I, 118; 1547 uvázati se v zámek Bersstein, v mčko Duba, domy, krčmy, DZ. 85 C 19; 1553 na zámku Berssteynie... na mčku Dube, DZ. 10 K 23; 1720 Dauba, Müller; 1790 a 1834 Hft Perstein: Dauba, Duba, Schaller IV, 202 a Sommer II, 167.

Adjektivní jm. Dubá vzniklo velmi řídkým způsobem, t. příponou -a(ja) z ap. dub. Takových MJ. je v našem státě jen několik málo, zejména Dubá, Lipá (dnes Č. Lípa), Tisá (okr. Děčín), Turá Lúka ʻuri pratumʼ (okr. Myjava na Slovensku), Stará Turá, v Starej Turej (okr. Nové Mesto nad Váhom) a j. V jiných slovanských jazycích jsou sice také většinou v rodě ženském, ale i v rodech ostatních: slovin. Zaspo (méně správně Zasp), gen. Zaspega (zasъpъ), pol. Dęby, gen. Dębego, ale také Dęba (potok), horsrb. Duby, Dubo, gen. Duboho, ale také Lipa, gen. Lipeje, v mrus. jen v rodě ženském Duba, Javora a j. (srov. Mikl., ON. aus Appell. I, 90).

Po přejetí jména Dubá do němčiny se první slabika pod přízvukem prodloužila a pak pravidelně změnila v Dauba, srov. Suchdol (nad Odrou) - Zauchtel a j."

Jak je již uvedeno v předem uvedené citaci, tak první zmínku o existenci vsi s prostým hradem máme ze 13. století, ale některé nálezy z celého okolí dovozují to, že zde žili lidé již v době kamenné, ale přímo osada prosperovala již v 11. století, pokud ne o něco dříve, což dokládají objevy pozůstatků pohřebiště v roce 1882 a mince knížete Vratislava II. o 5 let později. Tehdy ovládali toto zboží Albert a Jan z Dubé, kteří darovali vsi Dubou, Březinu, Březinku, Horku a Rozprechtice a ves Příboj u Prahy pražskému křížovnickému řádu s červenou hvězdou, jenž Dubou vlastnil ještě v roce 1257, kdy jim bylo biskupem Mikulášem potvrzeno podací kostelní. Někdy poté byl tento statek prodán a noví vlastníci pocházeli z jedné větve Ronovců, aby si po získání Dubé začali říkat Berkové z Dubé. Ti však počátkem 14. století opustili nevyhovující hrad v Dubé, aby sídlili na Housce, Jestřebí i jinde a v letech 1553-1567 byl postaven zámek Nový Berštejn, aby se počátkem následujícího století stala Dubá téměř plně německou obcí, což dokazuje jmenný seznam 75 zdejších hospodářů. Tehdy také přišla katastrofa v podobě českého stavovského povstání, protože vlastník zdejšího panství Václav Berka z Dubé a Lípy byl jedním z jeho direktorů, takže Dubsko bylo královskou komorou zabaveno a 6. července 1622 prodáno Adamu hraběti z Valdštejna, aby se 1. března 1623 stalo součástí majetků Albrechta Václava Eusebia knížete z Valdštejna. Po jeho zavraždění získal Dubou plukovník Richard Walter Buttler a po něm následovali jeho potomci. V roce 1654 bylo v městečku 21 sousedů (obdoba vesnického osedlého) a 32 chalupníků, 2 hospodářství, 11 chalup a 5 zahradnických stavení. Roku 1680 zasáhla Dubou morová epidemie, po níž následovala dvojice požárů města - 20. dubna 1692 (vyhořel kostel se zvony, škola, špitál, 52 domů, 28 stodol, uhořela čtveřice lidí a velké množství hospodářských zvířat) a v roce 1711, takže město přišlo o svá původní privilegia, všechny městské listiny, knihy i kroniky. Roku 1726 došlo k výstavbě nové školy a v roce 1737 nové fary. 24. března 1730 došlo k podepsání smlouvy o výkupu Dubských z roboty. Součástí panství Nový Berštejn, které později patřilo mj. Sweerts-Sporckům a Valdštejnům, zůstala Dubá do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V letech 1831-1834 došlo k vybudování silnice k Mělníku. Roku 1843 mělo město 228 domů a 1 433 obyvatel, ale již o 2 roky později došlo k požáru města, a to v noci z 3. na 4. června, kdy jím bylo zasaženo více než 100 domů a 30 stodol.

V roce 1849 se Dubá stala samostatnou politickou obcí (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL091018430). O 2 roky později byla dokončena empírová radnice, do níž byly pořízeny nové hodiny. V letech 1850-1949 byla okresním městem, odkud se sídlo okresu přestěhovalo do Doks. 8. března 1854 byl otevřen zdejší poštovní úřad, jenž vznikl na základě existující poštovny. Roku 1861 byla vybudována silnice mezi Dubou a Štětím. 4. listopadu 1863 vznikl tělocvičný spolek Turnverein. Téhož roku byl ustaven mužský pěvecký spolek "Deutscher Sängerkranz". V roce 1864 došlo ke zřízení Spolku vojenských veteránů, spolku Spar- und Unterstützungsverein in Dauba a roku 1869 byl ustaven Dubsko-štětský učitelský spolek a Allgemeiner Spar- und Vorschusscassaverein in Dauba. V roce 1879 vznikly Okrašlovací, Hospodářský spolek a stolní spolek "Blauer Bund". 3. července 1880 byl ustaven SDH, který byl do roku 1890 veden předsedou Josefem Franzem. Roku 1881 byla zřízena socha císaře Josefa II. V roce 1882 byla založena Městská spořitelna (něm. Gemeinde-Sparcassa in der Stadt Dauba). O 5 let později vznikl Deutscher Turnverein. Roku 1889 došlo k ustavení Okrskové nemocenské pokladny a o rok později společenství Landwirthschaftliche Credit-, Ein- u. Verkaufsgenossenschaft in Dauba. V roce 1896 byl postaven městský špitál čp. 1. 15.-16. července 1899 se uskutečnila ve městě župní tělocvičná slavnost. Roku 1910 byla zřízena telefonní ústředna s meziměstským spojením. Z front 1. světové války se nevrátilo více než 45 místních mužů nebo rodáků (Wilhelm Abert, Rudolf Bartinitz, Emil Billich, Josef Billich, Karl Dinnebier, Fridolin Divernz, Wenzel Doms, Anton Fiala, Franz Flögel, Wenzel Goldbach, Alfred Hame, Josef Hanel, Josef Hehl, Ernst Hoppestock, Adolf Huschner, Josef Jentsch, Anton Kameník, Willibald Kastner, Franz Kreutz, Friedrich Kukula, Wenzel Laube, Rudolf Leimer, Wenzel Mattauch, Oto Miksch, Rudolf Mukel, Rudolf Müller, Oskar Nepomucky, Rudolf Nohl, Ernst Palme, Rudolf Pavel, Reinhold Polivka, Karl Puhl, Rudolf Richter z čp. 52, Josef Ritschel, Gustav Rösler, Franz Rössler, Emil Schütz, Wenzel Schütz, Franz Schwindhammer, Josef Steinz, Karl Stephan, Josef Streer, Franz Taschke, Otto Wittwer, Wenzel Zinský), protože se však jednalo o naši německou menšinu, tak dodnes nedošlo k sestavení podrobného seznamu všech obětí tohoto konfliktu z Dubé a jejích místních částí.

V letech 1918-1919 se zdejší obyvatelé přihlásili k tzv. Německému Rakousku, aby bylo město následně přičleněno k nově vzniklé ČSR. V letech 1921-1923 došlo k elektrifikaci města a jeho okolí. 1. července 1923 byl slavnostně odhalen pomník padlým v 1. světové válce. O 3 roky později se zdejší elektrárenské družstvo dostalo do likvidace. 24.-25. června 1933 se uskutečnila ve městě oblastní konference Německého kulturního spolku. Roku 1935 došlo k zřízení místní skupiny vojenských vysloužilců a velmi aktivním byl horský spolek (něm. Gebirgsverein für das Daubaer Land). V letech 1938-1945 byla Dubá součástí Třetí říše. V roce 1938 byla ustavena místní skupina NSDAP. Během 2. světové války mělo z Dubé padnout 33 mužů, z Dřevčic 11, ze Zátyní 4, z Heřmánek 4, z Nedvězí 6, ze Zakšína 1 a z Horek 2, avšak tyto záznamy nejsou úplné a definitivní. Roku 1943 byl znovu otevřen obecní hotel "Sonne", jenž prošel tříletými úpravami a přestavbami. 8. května 1945 došlo k sovětskému bombardování města. Hned po osvobození, kdy se stal prvním českým předsedou MNV Ladislav Hrnčál, došlo k odsunu místních německých obyvatel. 7. července 1945 vznikl fotbalový klub SK Dubá. V červnu 1946 byl zřízen městský rozhlas. Ještě předtím došlo k ustavení odboru KČT a SČSP. V témže roce došlo k úpravě hotelu Slavie, kde vznikl nový sál a jeviště. 27. března 1947 zde byl promítán první čs. barevný film Jan Roháč z Dubé. 7. listopadu 1947 byla zahájena výstavba koupaliště a v témže roce byla provedena výdlažba náměstí. V noci z 18. na 19. listopadu 1947 došlo k pokusu o vyloupení ohnivzdorné pokladny Spořitelny města Dubé, v níž bylo 192 000 Kč. Roku 1948 vznikla přeložka silnice Dubá-Rumburk, zdejší ČSAD mělo 3 autobusy (jezdily do Doks, Mělníka a do Štětí) a v roce 1949 byl vybudován tzv. Gottwaldův sad. 12. května 1949 vzniklo JZD. 17. září 1950 byla otevřena nová provozovna n. p. Elite. Roku 1954 byla zřízena zimní škola zemědělské mládeže. 1. září 1958 byla otevřena zdejší zemědělská učňovská škola. V roce 1960 došlo k otevření dámského krejčovství a samoobsluhy s průmyslovým zbožím. O 6 let později byla provedena generální oprava ZDŠ. 28. října 1967 byl otevřen nově upravený klub ČSM. 4. července 1969 zahájilo činnost na místním koupališti pojízdné kino. Roku 1972 byla dokončena automatizace telefonní ústředny a výstavba autobusového nádraží. Zároveň se začalo s budováním vodovodu. 12. listopadu 1973 byla uvedena do provozu nová prodejna textilu a konfekce. 15. prosince 1973 byla završena rekonstrukce hotelu Slavie, jež vyšla na 1 910 000 Kčs. V témže roce se začalo stavět nové školní hřiště. 20. ledna 1975 byla otevřena nová čekárna pro cestující na autobusovém nádraží. 8. listopadu 1975 byla uvedena do provozu nová obřadní síň MNV. V letech 1977-1980 byla vystavěna MŠ n. p. Elite Dubá, když předtím bylo dokončeno nákupní středisko. Roku 1978 byl zrestaurován morový sloup. V letech 1985-1989 došlo k výstavbě tělocvičny ZŠ. V roce 1987 se začala stavět ČOV. Roku 1996 došlo k rekonstrukci ZŠ. 14. června 2000 byly městu uděleny jeho obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/6019). V letech 2002-2009 byla provedena rekonstrukce radnice. V roce 2008 vznikl zdejší Fotoklub. O rok později byl zaregistrován Klub malých Dubáčků. V letech 2013-2019 proběhly stavební úpravy hotelu Slavie. V letech 2017-2023 došlo k obnově bývalé sušárny chmele.

Ze zdejších pamětihodností je třeba zmínit: od 20. ledna 1965 památkově chráněný pozdně barokní kostel Nalezení sv. Kříže z let 1744-1760 (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-nalezeni-sv-krize-16197554); od 20. ledna 1965 památkově chráněnou českobratrskou modlitebnu z období kolem poloviny 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/evangelicka-modlitebna-16141794); od 9. dubna 1997 památkově chráněnou pozdně klasicistní usedlost čp. 149 (viz https://pamatkovykatalog.cz/dum-16423203); od 23. ledna 1997 památkově chráněný patrový měšťanský dům čp. 150 z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/dum-15877120); od 27. srpna 2010 památkově chráněný soubor 54 skalních hospodářských sklípků (viz https://pamatkovykatalog.cz/soubor-54-skalnich-sklipku-17717042); sochu sv. Prokopa (originál z roku 1740 se nachází před budovou bývalého špitálu v Doksech, toto je pouze kopie z roku 1988); od 5. dubna 1991 památkově chráněný pozdně klasicistní měšťanský dům čp. 126 (viz https://pamatkovykatalog.cz/dum-13494071); od 10. září 1992 památkově chráněnou budovu radnice z období po roce 1800 (viz https://pamatkovykatalog.cz/radnice-13488905); od 20. ledna 1965 památkově chráněnou patrovou roubenou usedlost čp. 80 (viz https://pamatkovykatalog.cz/dum-13489589), od 20. ledna 1965 památkově chráněnou sušárnu chmele (viz https://pamatkovykatalog.cz/susarna-chmele-13477060); od 20. ledna 1965 památkově chráněný smírčí kříž z přelomu 16. a 17. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/smirci-kriz-13486729); od 20. ledna 1965 památkově chráněný sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1726 (viz https://pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sousosim-nejsvetejsi-trojice-15860653); sochu sv. Jana Nepomuckého u kostela Nalezení sv. Kříže z roku 1740; sochu sv. Floriána z poloviny téhož století a tak bychom mohli ještě dlouho pokračovat s jejich výčtem. Stejně bohatý by byl přehled všech místních rodáků, z nichž stojí za jmenování: astronom Arnošt Dittrich (23. července 1878 Dubá - 15. prosince 1959 Lomnice nad Lužnicí), fotograf Karl Streer (24. února 1892 Dubá - 10. července 1971 Mühldorf/Inn; viz https://nedvezi-kokorinsko.webnode.cz/historie/karl-streer-fotograf/) a malíř Ernst Nepo (vl. jm. Nepomucky, 17. října 1895 Dubá - 26. srpna 1971 Innsbruck), přičemž více informací lze najít zde: https://www.mestoduba.cz/o-meste/historie/.

Dubá na mapě