TURISTIKU PODPORUJÍ
61 584 turistů a cestovatelů
112 597 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 402 995,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 2 turisté
Počet příspěvků: 925
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 127 259

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 925

Kostel sv. Prokopa, opata ve Vamberku
Kostel sv. Prokopa, opata ve Vamberku
Kostel
Původní kostel byl postaven ve 14. století jako dřevěný (některé prameny ho dělají o 1 století starší a jako jeho zakladatele jmenují rod Drslaviců z Potenštejna) a již tehdy byl farním. První zmínka o zdejší ducho…
více »
Radnice ve Vamberku
Radnice ve Vamberku
Radnice
Ve městě byla vždy vedle kostela nejpřednějším místem radnice, protože měla být sídlem a stánkem moudrosti, práva a spravedlnosti, i když tomu ve skutečnosti bylo málokdy a tato slova platí de facto do dnešní doby…
více »
Kostel sv. Barbory ve Vamberku
Kostel sv. Barbory ve Vamberku
Kostel
Tento kostel byl postaven v letech 1696-1697 Janem Adamem hrabětem Zárubou z Hustířan, pánem na Vamberce a Cerekvici a posvěcen byl ke cti sv. Panny a mučednice Barbory, což dosvědčuje nápis a pískovcový znak nad …
více »
Městská hora v Berouně
Městská hora v Berouně
Kopec
Kdo zná trochu Beroun, tak si ho neumí představit bez jedné z místních lokalit, a to kopce, jenž je dnes zvaný jako Městská hora. Nachází se západně od centra města a jedná se o vrch, který je de facto složen mixe…
více »
Vysoká stráň u Bubovic
Vysoká stráň u Bubovic
Kopec
Jedná se o oblý zalesněný vrch na jihovýchod od Bubovic, na jejichž katastru se rovněž nachází. Z geologického hlediska je většina z něj složena z nekrasových vrstev střednědevonských prachovců s vložkami pískovců…
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Mokrovousích
Pomník padlým v 1. světové válce v Mokrovousích
Pomník
Již na konci války se přetřásala v obecním výboru možnost zřízení pomníku všem ze zdejší obce padlým mužům, a to již za starostování Václava Tomáška, který stál v čele obce již od roku 1906, ale za dlouhá léta se vedení obce ničeho nedobralo. Blížilo se desetileté jubileum vzniku Československé republiky a obec stále nic. Proto došlo k společné akci místních spolků, jehož členo…
více »
Mokrovousy
Mokrovousy
Vesnice
První zmínka o vsi pochází z roku 1366, ale Mokrovousy jsou ve skutečnosti ještě mnohem starší. Pravidelné osídlení tu bylo minimálně v době bronzové, což dokazují nálezy při rozšiřování železniční trati v roce 1924. Jejich pojmenování by mělo být odvozeno od toho, že zde bývala močálovitá krajina a samé rybníky, takže bylo ve vsi takové mokro, že krůpěje ulpívaly na vousech mí…
více »
Mlýn v Mokrovousích
Mlýn v Mokrovousích
Mlýn
Od dávných dob měly Mokrovousy 2 mlýny, jež byly poprvé listinně zaznamenány v 16. století, ale jejich existence musela být mnohem starší a někteří doboví autoři uvažovali, že oba fungovali jako vrchnostenský maje…
více »
Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Zajímavost
Mlynář z Kopidlna Ferdinand Kozák koupil roku 1879 v dražbě za prusko-rakouské války v roce 1866 rozstřílený dřevěný mlýn Karla Fiedlera, který bylo nutno státe přestavovat a zlepšovat novými stroji, neboť byl pou…
více »
Kočičí skály (Dolní Ostaš, Dolní labyrint, Dolní bludiště, Kočičí hrádek, Kočičí hrad)
Kočičí skály (Dolní Ostaš, Dolní labyrint, Dolní bludiště, Kočičí hrádek, Kočičí hrad)
Skalní útvar
Stolová hora Ostaš je vidět se svými roztodivnými skalami již z velké dálky, ale málokdo z příchozích, kdo nepochází přímo z kraje, tuší to, že se v blízkosti jejího vrcholu nachází ještě další skalní město, i kdy…
více »
Suchý poldr "Nad koupalištěm" (Poldr) v Sendražicích
Suchý poldr "Nad koupalištěm" (Poldr) v Sendražicích
Rybník
Situace s hospodařením s vodou v krajině nabývá dnes velkého významu, a to hned ze dvou důvodů. Hlavním problémem se stává její nedostatek, který vznikl tím, když se na přelomu 19. a 20. století začalo s meliorace…
více »
Biocentrum "Za Obcí"
Biocentrum "Za Obcí"
Fotogalerie
Pár fotografií biocentra "Za Obcí", jak vypadá v barvách pozdního podzimu.
více »
Hora Ostaš
Hora Ostaš
Hora
Tato z turonsko-koniackých křemenných pískovců složená stolová hora, která se nachází severozápadně od Police nad Metují v nadmořské výšce 701,5 m n. m., na sebe historicky upozornila již v roce 1421, kdy na žádost krále Zikmunda Lucemburského sebrala slezská knížata vojsko, jež vtrhlo do Čech a 27. května téhož roku vypálilo městečko Polici nad Metují, které tehdy náleželo bře…
více »
Skála pod Kamencem u Kostelce nad Orlicí
Skála pod Kamencem u Kostelce nad Orlicí
Skalní útvar
Kdo nepatří k místním obyvatelům, tak možná ani neví, že své skály má i Kostelec nad Orlicí, jehož většina geologicky leží na pleistocénních horninách, spraších a sprašových hlínách s příměsemi křemene a uhličitan…
více »
Cesta Dr. J. S. Gutha-Jarkovského v barvách podzimu
Cesta Dr. J. S. Gutha-Jarkovského v barvách podzimu
Fotogalerie
Jednou z nejhezčích procházek bývá na podzim dálková Cesta Dr. J. S. Gutha-Jarkovského, zřízená v roce 1922 a znovuobnovená a prodloužená roku 2005, a to zejména mezi Brnou a Liticemi nad Orlicí, kde se blízce dot…
více »
Zřícenina hradu Velešov
Zřícenina hradu Velešov
Zřícenina
Ohledně tohoto hradu a jeho dějin je nejlepší otevřít dílo prof. Augusta Sedláčka "Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl druhý. Hradecko", v němž se dočteme následující: "VELEŠOV HRAD.Severně od hradu Potšteina, v nevelké vzdálenosti od městečka, vypíná se homolovitý, vysoký a veskrze lesem porostlý vrch, který na třech stranách strmě spadá, na čtvrté však toliko úzkým s…
více »
Zámek v Potštejně
Zámek v Potštejně
Zámek
Prvním, co tu stálo, byl hrad na kopci nad obcí, který vznikl někdy ve 13. století, pokud ne mnohem dříve. První doložená zmínka o Potštejně pochází z roku 1259 z listiny privilegií města Litomyšle, v níž se jako …
více »
Kostel sv. Víta, mučedníka v Častolovicích
Kostel sv. Víta, mučedníka v Častolovicích
Kostel
Farní kostel sv. Víta, mučedníka v Častolovicích, v jehož kryptě byl pohřben rovněž místní sládek Původní kostel býval dřevěný a existoval na tomto místě již ve 14. století. Roku 1358 byl podán kněz Přibyslav na m…
více »
Skalní hrad Sloup
Skalní hrad Sloup
Fotogalerie
Není snad nikoho, kdo by meznal až ikonický a velmi malebný hrad, který dnes přezdíváme jako Sloup, ale dříve býval známý spíše jako Pirkštejn nebo též Einsiedlerštejn. Tento válcovitý skalní útes v podobě obřího b…
více »
Skalka (Zaječí vrch, Borská skalka)
Skalka (Zaječí vrch, Borská skalka)
Kopec
Jedná se o čedičový vrch o nadmořské výšce 478,5 m n. m., který se vypíná v severní části Arnultovic, jejímž sloučením s Borem u České Lípy vzniklo současné město Nový Bor. Z geologického hlediska je tento kopec r…
více »
Hlubočepské plotny
Hlubočepské plotny
Skalní útvar
Součástí v roce 1978 vyhlášené přírodní rezervace Prokopské údolí (viz https://www.praha-priroda.cz/chranena-priroda/zvlaste-chranena-uzemi/prokopske-udoli/) jsou též zdaleka viditelné skalní útvary, kterým se přezdívá Hlubočepské plotny, dříve též zvané jako Hlubočepské skály, jež se skládají z trojice skalních masivů - Malé, Levé a Pravé plotny. Jedná se o pozůstatek velmi in…
více »
Dalejský profil
Dalejský profil
Údolí, dolina
Dalejský potok, německy zvaný jako Daleibach, tvoří kolem svého toku velmi romantickou údolní krajinu, jejímž obzvláštněním jsou pak mnohé skály a zbytky po zdejších starých a dnes již opuštěných lomech, v nichž d…
více »
Kostel sv. Stanislava a Václava v Měníku
Kostel sv. Stanislava a Václava v Měníku
Kostel
První zmínka o kostele v Měníku a jeho plebánovi pochází z roku 1384, ale pod názvem Měnín je zapsán již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Tehdy byl tento dřevěný kostelík, jenž náležel do bydžovského deka…
více »
Bílá věž v Hradci Králové
Bílá věž v Hradci Králové
Fotogalerie
Základy této zvonice, strážní a požární věže, pojmenované původně jako Nová věž (současný název obdržela od světlého kamene, jenž pochází z lomů Bavora z Hustířan u Boháňky a Skály na Hořicku a zpracováván byl pod již neexistující Pražskou bránou; původně nosila staré čp. 100 a nové čp. 168), byly položeny již v roce 1509 a téhož roku mělo dojít k její výstavbě do výšky první…
více »
Zaniklý hostinec čp. 8 v Jehlici
Zaniklý hostinec čp. 8 v Jehlici
Zajímavost
Když nahlédneme do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095) nebo se podíváme do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Antona Czernyho a geometra 4. třídy Karla Hartla (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic…
více »
Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vlkově nad Lesy
Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vlkově nad Lesy
Kostel
Stejně jako u mnohých dalších sakrálních objektů je prvním dokladem o jeho existenci soupis pražské diecéze, který byl pořízen v letech 1344-1350. V něm je popsán tento chrám Páně jako farní, z čehož nám vychází t…
více »
Kostel sv. Jana Křtitele v Semíně
Kostel sv. Jana Křtitele v Semíně
Kostel
Ohledně vzniku tohoto chrámu Páně se prameny značně liší, protože jedny kladou jeho počátky již do přelomu 11. a 12. století, další předpokládají, že vznikl ve 13. století a zbytek počítá s tím, že byl postaven až na přelomu 13. a 14. století. Jak tomu bylo skutečně, tak to se téměř jistě sotva kdy dozvíme. S jistotou můžeme říci, že existoval v polovině 14. století, a to již j…
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Přelouči
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Přelouči
Kostel
Soudí se, že původní románská stavba zde na místě současné sakristie stála již kolem roku 1163, což by měl dokazovat dochovaný fragment obloučkového vlysu na severní straně presbytáře. Ta byla kolem roku 1261 nahr…
více »
Kostel sv. Jana Křtitele ve Svatojanském Újezdě
Kostel sv. Jana Křtitele ve Svatojanském Újezdě
Kostel
Kostel se v této vsi nacházel již ve 14. století (původně náležel k bydžovskému, nikoliv k jičínskému dekanátu a spolu s ním spadal pod královéhradecký archidiakonát), kdy měl filiálku v Nové vsi. Údajně měl dát z…
více »
Kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice v Českém Meziříčí
Kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice v Českém Meziříčí
Kostel
První zmínka o zdejší plebánii je z roku 1352 (kdy bylo odváděno 18 grošů papežského desátku; jiné prameny mluví o roku 1350, kdy měla být zmíněna v zápisních knihách pražského arcibiskupství). V roce 1356 si směnil místo kněz Kuncman s plebánem Mikolášem, který obhospodařoval kostel v Kunygswaldě a jeho filiálku ve Lhotě Králově. Roku 1372 nastoupil kněz Benedikt (též Beneš) z…
více »
stránka 1 z 31
« na začátek    předchozí    1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek