Dubrovník - perla Jadranu.

Dubrovník byl hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli strávit týden na Jadranu. A stálo to skutečně za to. Město má neopakovatelnou atmosféru, procházka po mramorové dlažbě Stradunu, proplétání se mezi úzkými středověkými uličkami, výhledy z mohutných městských hradeb, jedna historická stavba vedle druhé...

Podle historických pramenů bylo město založeno uprchlíky ze zničeného Epidauru /dnešní Cavtat/ začátkem 7. století. Ti se usídlili na ostrově Ragusium naproti pozdější slovanské osadě Dubrava. Ve 12. století byla obě místa spojena pod názvem Dubrovník zasypáním kanálu, kudy dnes vede hlavní ulice Stradun. Ve 14. století se stal městskou republikou a vzorem demokracie a svobody pro celý svět. Největšího rozkvětu dosáhl v 15. a 16. století, kdy byl obchodní a námořní velmocí. Přesun obchodu a mořeplavby mimo Středozemí a katastrofální zemětřesení v roce 1667, kdy ze 40 000 obyvatel přežilo pouhých 600 lidí znamenalo pro město konec významného postavení. Formálně zanikla Dubrovnická republika v rámci Napoleonova tažení v roce 1808.
V době vlastenecké války bylo město při několikaměsíčním bombardování v letech 1991 - 1992 značně poškozeno. Jeho obnovu financovala především organizace UNESCO.

Dubrovnický systém pevností z 8. až 17. století je unikátní světovou památkou, ve které se i dnes odvíjí každodenní život. Propracovaný systém je tvořen hradebními zdmi, v nichž jsou zabudované věže, tvrze a pevnosti, dva vstupy z pevniny /nejfrekventovanější Pile a z protější stany města, z jihovýchodu, Ploče/ a dva z mořské strany. Nejmasivnější je válcová věž Minčeta, další nejvýznamnější pevnosti jsou Revelín, Bokar, samostatná pevnost Lovrijenac a pevnost sv. Jana /sv. Ivan/ u přístavu. Téměř celou část z 1940 metrů hradeb můžete sami projít a pozorovat tak město z různých úhlů pohledu. Na městské hradby /gradske zidine/ vystoupáte uličkou z náměstí Placa za vstupní bránou Pile.
Na náměstí Placa při vstupu bránou Pile se nacházejí tyto památky:
kostel sv. Spasitele (Crkva svetog Spasa) v renesančním stylu,
Velká Onofriova kašna (Velika Onofrijeva česma) - součást vodovodního systému z 13. století,
Františkánský klášter (Franjevački samostan) v románsko-gotickém stylu s unikátní křížovou chodbou, muzeem a nejstarší lékárnou západní civilizace ze 14. století.
Z náměstí Placa vede hlavní ulice Stradun zakončená náměstím Luža. Zde jsou situovány následující památky:
Rolandův sloup (Orlandov stup) z 15. století, symbol svobodného obchodu,
palác Sponza v goticko-renesančním slohu, jedna z nejkrásnějších staveb Dubrovníku sloužila jako celnice, mincovna, banka a státní pokladnice, dnes je zde historický archiv,
Městská zvonice (Gradski zvonik) s tzv. zelenci, kovovými postavami, které odbíjejí hodiny,
Malá Onofriova kašna (Mala Onofrijeva česma) v renesančním stylu,
chrám zasvěcen sv. Blažeji (crkva sv. Vlaha), patronu města, v barokním slohu,
divadlo Marina Držiće (kazalište Marina Držića) z 19. století pojmenováno po jednom z nejznámnějších renesančních básníků,
Městská kavárna (Gradska kavana)
Knížecí palác (Knežev dvor) nejkrásnější památka celého Jaderského pobřeží v goticko-renesančním stylu, dřívější sídlo diplomacie a republikové vlády, dnes muzeum.
Kousek dál stojí katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Velika Gospa) v barokním slohu s velmi cenným inventářem. Silné zemětřesení zničilo původní románskou katedrálu i klenotnici, jejíž zbytky představují i dnes vyjímečně velké bohatství.
Nedaleko se rozkládá Gundulićovo náměstí (Gundulićeva poljana), dnešní tržnice, která se odpoledne mění v posezení při kávě. Uprostřed náměstí stojí socha Ivana Gunduliće, největšího básníka Dubrovnické republiky.
Po širokém schodišti se dostanete k baroknímu jezuitskému kostelu sv. Ignáce (Crkva Sv. Ignacija) a Dubrovnickému kolegiu (Collegium Ragusinum), slavnému vysokému učení dubrovnických Jezuitů z 18. století.
V blízkosti stojí stará dubrovnická sýpka obilí, dnešní etnografické muzeum Rupe.
V jižní části města na místě původní slovanské osady Dubrava prudce stoupá 14 uliček, které ukrývají řadu významných objektů, např. synagogu, dnes muzeum, nebo klášterní kostelík Sigurata. V jihovýchodní části je situován velký stavební komplex Dominikánského kláštera s gotickým kostelem z 13. až 15. století, kde je dnes cenné muzeum a pinakotéka s díly světových malířů. Za jihovýchodní bránou Ploče stojí budovy velkých republikových Lazaretů, karanténních stanic z 16. až 18. století.

Návštěva Dubrovníku, to je nezapomenutelný zážitek. My jsme se sem v průběhu naší dovolené ještě vrátili, abychom si ho prohlédli také z jeho mohutných hradeb.