Dům čp. 2 na Malém náměstí v Hradci Králové

Původní zástavba, která přímo sousedila s v roce 1873 zbouranou Mýtskou (Slezskou) bránou, tu stála již v období gotiky, aby byla během 2. poloviny 16. století přestavěna do renesanční podoby. Později prošla ještě řadou úprav a přestaveb, zejména počátkem 19. století, kdy získala klasicistní fasádu, aby pak v 50. letech 20. století tak zchátrala, že hrozila její demolice. K té nakonec de facto došlo a na místě středověkého objektu vznikla v letech 1964-1972 novostavba, která má v severovýchodním nároží zachovaný zbytek gotické hranolové věže z roku 1476, což je pozůstatek zdejšího trojitého opevnění, přičemž každé z nich bylo u brány opatřeno věží, vnitřní dokonce 2 věžemi a bránou. Všechny věže však byly postupně zbourány, první byla spálena císařským vojskem v roce 1640, kdy obléhalo Švédy, druhá věž zanikla roku 1787, třetí věž v roce 1778 (nejprve však byl odstraněn její vrch, střecha a nejvyšší poschodí), resp. při bourání brány roku 1873 (s částí věže z roku 1476).

Prvními známými majiteli tohoto domu, jenž původně nosil staré čp. 6, byli Josef a Františka Posadovští. To se psal rok 1781, ale již o 9 let později byl v rukou jejich syna Františka Posadovského, za něhož byl v budově situován jeden z důstojnických bytů. Sám dům proslul zejména díky zdejší hospodě "U Kulhánků", která byla známá jako sídlo velkých karbaníků, protože se tu hrálo i v neděli a dokonce po policejní uzavírací hodině. Ani množství pokut na tomto stavu však nic nezměnilo. Roku 1844 bylo v domě obnoveno právo čepovat pivo a majitel Josef Posadovský, syn Františka Posadovského, zde získal rovněž právo nalévat kořalku. Jako podnikatel se však Josef Posadovský neukázal v dobrém světle, protože nadělal velké množství dluhů. Kvůli tomu mu byla v roce 1858 prodána polovina domu v exekuční dražbě. Jejím vlastníkem se stal Josef Schlauf. Druhou polovinu pak vlastnila vždy dvojice jiných měšťanů, z nichž nejznámějším byl kolem roku 1866 František Lankaš. Tuto historii nejlépe popisuje Jiří Vladimír Tolman ve své knize "Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové": "Na Malém náměstí v čp. 2 nad schody vyvářel ve sklípku Weinreich. Dům tento náležel níťaři Vackovi, před tím Lankašovi, hostinskému, jenž zde míval obskurní hospodu, po smrti Vackově, jenž zesnul tak zv. šlechtickou smrtí, koupil polovici domu stavitel Václ. Rejchl a druhou polovinu zdědil polic. strážník Jetmar, tuto později koupil speditér Elsner. V domě tomto bydlel zedník Mužík, otec obuvníka a obec. staršího, jenž byl zaměstnán na stavbě hostince u města Prahy na Pražském Předměstí a zde se při spadnutí stropů silně pohmoždil: stavbu prováděl Dobrkovský. Mužík zabil se při stavbě cukrovaru v Hořicích." K Josefu Elsnerovi staršímu jen dodejme, že nebyl jen pouhým speditérem, nýbrž od roku 1905 také majitelem pohřebního ústavu, jehož sídlo bylo v Mýtské ulici čp. 235. V roce 1933 pak převzal jeho živnost syn Josef Elsner mladší.

Když nahlédneme do "Adressáře a schematismu král. věnného města Hradce Králové" z roku 1911, kdy náležel dům Josefu Synkovi a Václavu Rejchlovi, tak zjistíme, že zde v témže roce žili tito lidé: pekařský pomocník Josef Bareš, vdova a porodní bába Marie Barešová, zámečnický učeň Ferdinand Černohorský, služka Františka Faltová, truhlářský pomocník Josef Hodek, sedlářský pomocník František Charvát, malířský pomocník a natěrač Jindřich Ježek, malíř pokojů Pavel Knap, krejčovský pomocník Rudolf Kudyveis, porodní bába Marie Matějková, posluhovačka Božena Novotná, krejčí Josef Novotný, kandidát farmacie a soukromník Hynek Polák, krejčovský pomocník Josef Škaloud a vdova a hokynářka Josefa Žďárská. Kromě toho se v domě nacházelo hokynářství Josefy Žďárské, obuvnictví Josefa Jahelky a obchod střižním zbožím Jana Srdínky. O 20 let později v domě bydleli: malíř František Bláha, dělnice Božena Groulová, kočí Josef Hanka, truhlářský Josef Hodek, dělník Cyril Imramovský, obchodní zástupce Ferdinand Jelínek, zámečník Jan Kobos, zámečník Čeněk Miňovský, dělník Josef Netík, kočí Václav Novák, obuvnický František Pinkas, poštovní zřízenec Adolf Roth, úřednice Klotilda Rothová, posluhovačka Františka Svobodová, posluhovačka Marie Šmákalová, krejčí Václav Vaníček, dělnice Anna Vaníčková. Tehdy bylo v čp. 2 umístěno čalounictví Přemysla Svobody a prádelna Anny Hrobařové. V letech 1929-1941 pak patřil dům, částečně náležející k Mýtské ulici a částečně k Malému náměstí, Ing. Václavu Rejchlovi a Josefu Elsnerovi, ale roku 1959 nabídl architekt Václav Rejchl svoji polovinu domu státu. Dům začal ještě před tímto krokem chátrat, neboť značně děravou a houbou napadenou střechou značně zatékalo do interiéru budovy, což se projevilo tím, že v roce 1956 spadl strop v bytě trhovkyně Kobosové ve 2. patře. Roku 1962 byl dům vystěhován a o 2 roky později začala ze střechy padat krytina, což si vyžádalo uzavření přilehlého chodníku. Ironií osudu byla tato ruina zapsána 14. ledna 1964 do státního seznamu kulturních památek.

Následně se město pustilo do přípravy rekonstrukce domu, při níž bylo zjištěno, že vlastníkem domu není stát, nýbrž vdova po Josefu Elsnerovi. Když se tyto problémy vyřešily a objekt se dostal do rukou města (Bytový podnik Hradec Králové), začalo se jednat o radikální rekonstrukci, kterou měl na starosti Ing. arch. František Čurda. Řešením se jevila demolice původního a výstavba nového domu, mj. rovněž pro jeho mělké založení. 23. března 1965 byl dán souhlas ke generální opravě domů čp. 2-4. Během těchto prací došlo jak k výzkumu nejstaršího opevnění v čp. 2, tak k rozebrání obou pater, k výstavbě téměř všech konstrukcí a funkčnímu spojení výše zmíněných čp. 2-4 do jednoho celku. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1972, kdy byla uvedena do provozu také nová plynová kotelna. Po kolaudaci dům sloužil jako taneční oddělení a sál Lidové školy umění. Roku 1975 se rozhodli členové vlastivědného spolku, že na nově vystavěnou část bývalé Mýtské brány připevní písmena G a W, aby tak připomínala původní stav. V roce 1993 byl dům vydán v rámci restitučního zákona dědicům původního vlastníka. Následně se tu nacházel bar a klub Haloween Lounge, z něhož se pak stal Drink & Billiard bar a později Mozaika Student Club (viz https://www.mozaika.hk/cafe). Dnes budova náleží: Evě Absolonové z Vysoké nad Labem, doc. MUDr. Michaele Adamcové, PhD., Janu Elsnerovi, Lukáši Elsnerovi z Opatovic nad Labem, Petru Elsnerovi z Nové Vsi nad Popelkou a Ing. Romaně Schoppel. Více se o tomto objektu lze dozvědět na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/mestsky-dum-15564332.