Dvorce-drobné památky

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Dvorce-barokní sloup Ecce homo z r.1710 nad Čabovou mezi Dvorci a M.Berounem-detail podstavce-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (69) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (69 fotografií)

Dvorce-kříž před alejí ke hřbitovu-Foto:Ulrych Mir.

Dvorce-alej ke hřbitovu s křížem-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (69 fotografií)

Dvorce s 1560 obyvateli se nacházejí ve střední oblasti Nízkého Jeseníku, 26 km jižně od Bruntálu na statní silnici z Olomouce do Opavy. Jsou střediskem mikroregionu Slunečná nazvaného podle 8 km vzdálené nejvyšší hory Nízkého Jeseníku Slunečné(800 m), dříve Rozsutice. Nedaleko asi 8 km severovýchodně je přehrada Slezská Harta a východně 8 km je Kružberská přehrada. 8 km severně jsou zachovalé stratovulkány Velký a Malý Roudný.

Dvorce-kříž před alejí ke hřbitovu-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Podle obecní kroniky byly Dvorce(Dvorec,Hof) založeny již v 10. až 11.stol. jako strážní osada na důležité obchodní cestě z Olomouce do Slezska. V r.1241 byly zničeny nájezdem mongolů, ale někdy v letech 1249-1262 opět založeny Jaroslavem ze Šternberka. V písemném záznamu Zdislava ze Šternberka z r.1339 se uvádí jako svědek farář Macko ze Dvorců a kaplan Stephanus. V r.1363 uděluje městu (Civitas) Dvorce Albert Schwarin ze Šternberka právo odúmrtí a v r.1410 získávají Dvorce právo mílové a výkon práva pro okolních 8 vesnic. Postupem získalo město řadu dalších privilégií. Ve Dvorcích byla tvrz a samotné Dvorce byly rozděleny na město obdařené řadou privilégií, chráněné hradbami a Předměstí. Ve Dvorcích se jako páni vystřídali Šternberkové, páni Berkové z Dubé, páni z Kravař a od r.1695 do r.1848 knížata z Lichtenštejna. V 17.stol. byla při čarodějnických procesech ve Dvorcích upálena služka Rozina. V r.1664 se uvádí již pustá tvrz. Po zřízení hejtmanství patřily Dvorce pod hejtmanství ve Šternberku a staly se okresním městem a po rozdělení šternberského hejtmanství se staly Dvorce od r.1909 soudním okresem hejtmanství v Berouně(Bärn, později Moravský Beroun). Většinu městských hradeb dvorečtí zbourali v r.1780, aby umožnily rozvoj města. Stopy jsou dnes vidět jen v uličce za farou, kde jsou na hospodářské budově fary vidět střílny a na samé uličce je vidět, že vznikla zasypáním bývalého obranného příkopu.V r. 1870 patřily Dvorce s 3800 obyvateli mezi nejlidnatější města v okolí. Farní budova byla vystavena v r.1410, ale několikrát vyhořela a dnešní empírovou podobu získala po velikém požáru v r.1834. V muzeu umístěném v budově fary jsou památky na minulost Dvorců a jeho okolí i památky na význačné zdejší rodáky. Obrazy jak Dvorce vypadaly v minulosti i jako ohrazené. Před farou je pomník připomínající návštěvu polského krále „turkobijce" Jana III. Sobieského, který cestoval v r.1683 z Opavy do Olomouce na svou vítěznou bitvu u Vídně a ve Dvorcích přespal. Kaple sv.Kateřiny na hřbitově byla vybudována luterány kolem r.1530 a až na krytinu střechy a omítky se zachovala v původní podobě. Farní kostel sv.Jilji několikrát vyhořel. Po požáru v r.1751 byl postaven v letech 1752-53 nový kostel, který získal dnešní barokní podobu po požáru v r.1834, věž je z r.1888. Kamenná kašna na náměstí je z r.1816 a stojí na místě několikrát přestavované dřevěné a Kamenné kašny. Neptun uprostřed kašny je podle pověsti z hradu Medlice, ale ve skutečnosti je až ze 17. až 18.stol. kdy po hradě zůstaly jen nepatrné zbytky. Budova bývalého okresního soudu je dnes používaná ZŠ a připomíná dobu, kdy byly Dvorce význačným městem s třikrát větším počtem obyvatel. Bohužel krásné náměstí, které sloužilo jako vzor pro budoucí architekty, bylo zbouráno v 50letech 20.stol. Ke dvoreckým památkám patří i barokní sloup Ecce homo(Ejhle člověk) se sedícím Kristem, na vrcholu kopce nad Čabovou,místní částí Moravského Berouna, u silnice na Olomouc, který zde nechali postavit dvorečtí občané v r.1710 na památku toho, že byly Dvorce ochráněny od morové nákazy. Na sloupu je německý nápis „ke cti korunovanému bolestnému králi Ježiši Kristu, našemu Spasiteli a Obnoviteli duší". Zároveň je zde rozvodí řek a prochází tudy Naučná stezka J.E.Purkyně. To, že sloup stojí na rozvodí řek přispělo k dlouho udržovanému omylu, že místo Krista sedí na sloupu Neptun nebo také Posejdon, vládce moří. V r. 2002 byl restaurovaný sloup vysvěcen, ale bohužel originál sochy Krista byl asi po dvou letech ukraden a tak úsilím dvoreckých občanů a přátel historie a turistiky, byla v Olomouci zhotovena kopie a znovu usazena na sloup. Po r.1945 ztratily Dvorce statut města, které nebylo dosud obnoveno.

Dvorce-alej ke hřbitovu s křížem-Foto:Ulrych Mir. • Foto: hanakzhor

Zajímavostí je, že toto městečko bylo v minulosti a je i dnes rodištěm několika význačných osobností ,na které bohužel v samotných Dvorcích nějak zapomněli. Vzpomeňme např. malíře světového jména Ferdinanda Krumholze(1810-1878), který byl dvorní malíř v Lisabonu, jehož obrazy zdobí mnoho soukromých sbírek, jeho „Kominíka nad střechami Paříže" mají v Louvru a jeho obrazy zdobí i místní muzeum. Dr. Jan Krumpholz (1847-191) byl námořním lékařem I.třídy a stal se přednostou námořní nemocnice v Pule a osobní lékař knížete Karla. Dr.Wilhelm August Hartel(1839-1907)-rytíř a c.k. dvorní rada, také ministr školství Rakousko-Uherska(1900-1905) má zásluhu na tom, že i ženy mohou vykonávat lékařské povolání a né jen pomocné medicínské úkony. Působil na vídeňské universitě. Jako ministr podepsal jmenování T.G.Masaryka na jmenování řádným profesorem pražské university, které mu bylo 12 let odpíráno. Podle jim zpracované řecké gramatiky se učili studenti po celé Evropě. Karel Polzer(1830-1930) vymyslel jako první pokládání břidlicových tašek na latě, stal se c.k. dvorním pokrývačem, jeho zásluhou jsou pokryty významné budovy ve Vídni dvoreckou břidlicí,byl také výrobcem pokladen. Založil první mateřskou školu ve Vídni a také byl spoluzakladatelem pojišťovacích ústavů, nadací na podporu živnostníků atd. Další malíř Emil Lauffer narozený r.1837 ve Dvorcích byl ředitelem pražské umělecké akademie a jeden z jeho obrazů „Hájení Prahy proti Švédům v r.1648" je vystavován v Praze. Pod parkem má jako jediný významný rodák pomník Vilém Jahn nar.1835, postavený v r.1928 tělocvičným spolkem „Teut" a v současné době značně zdevastovaný. Vilém Jahn byl držitelem mnoha řádů a vyznamenání. Již v 10 letech byl zpěvákem v dómu v Olomouci, později kapelníkem v Pešti, Zábřehu, ředitelem pražského Německého zemského divadla. Osobně jako ředitel dvorní opery ve Vídni řídil Smetanovu Hubičku a Tajemství. Z dosud žijících významných rodáků si připomeňme profesora Antonína Schindlera narozeného 25.5.1925 ve Dvorcích, žijící v Olomouci. Spoluzakladatel a také ředitel Moravské filharmonie, kde působil také jako houslista, violista i varhaník. Jako varhaník u sv.Mořice opravil Englerovi varhany a postavil koncertní varhany v Redutě. Na předních varhaních koncertech a festivalech po celé Evropě získal řadu úspěchů. Sestavil z vonkohru pro Olomoucký Orloj a katedrálu sv.Václava. Složil hudbu k loutkovým hrám a filmům. V současné době je varhaníkem u sv.Mořice a autorem řady publikací s názvem Tajemná Olomouc.

Poslední aktualizace: 12.3.2009

Nadmořská výška:

558 metrů nad mořem

Dvorce-drobné památky na mapě