Dvůr Králové nad Labem

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město

Dvůr Králové leží ve východních Čechách, nedaleko (30 km) od krajského města, Hradce Králové. Město přímo vybízí ke strávení aktivně-zážitkové dovolené. Centrum města Vás okouzlí svou historií. V informačním centru na náměstí T. G. Masaryka, kde můžete mimo jiné obdivovat Mariánské sousoší a sochu Záboje umístěnou na kašně, je pro Vás připraven tištěný průvodce městem, který Vás provede po vybraných památkách, zavede Vás do věže Kostela sv. Jana Křtitele, na místo, kde byl objeven Královédvorský rukopis a nasměruje Vaše kroky k městskému muzeu, v němž je k vidění stálá expozice mapující tradici výroby vánočních ozdob ve Dvoře Králové. Město je známé také díky zoologické zahradě, která se pyšní Africkým safari, jediným ve střední Evropě. V letní sezoně zoo pořádá několik zajímavých akcí, z nichž turisticky nejpřitažlivější je festival „Afrika všemi smysly“, během nějž můžete shlédnut vystoupení africké taneční skupiny či okusit africkou kuchyni. Odpočinek pak hledejte na zdejším Tyršově koupališti s dvěma velkými bazény a dětským brouzdalištěm. K dispozici je také dětské hřiště, hřiště na volejbal, plážový volejbal, basketbal, nohejbal, stolní tenis a minigolf. Ve městě je několik možností ubytování, v docházkové vzdálenosti prakticky kamkoliv.

Dvůr Králové nad Labem je protkané cyklotrasami, kterými je možné se dostat na výlety do širšího okolí. Několik variant Vám navrhne cyklomapa dostupná v informačním centru. Když pojedete proti proudu řeky Labe, najdete přehradu Les Království, která je obklopena malebnými lesy a nabízí tak příjemné místo k relaxaci, ale i poznání. Odtud je to už jen kousek na nejvyšší kopec Zvičina. Na opačném konci Dvora Králové, v městské části Žireč, je situováno dopravní letiště, odkud se zájemcům nabízí vyhlídkové lety nad městem a jeho okolí. Stejným směrem dále najdete křížovou cestu 21. století s názvem „Příběh utrpení a nadějí člověka“, Braunův betlém či revitalizovaný barokní Hospital Kuks.

Historie města

Starobylé věnné město českých královen Dvůr Králové nad Labem se rozprostírá v malebném údolí horního toku řeky Labe. Historie města sahá hluboko na začátek 13. století. V té době zde byl založen knížecí dvůr, na jehož základech později město vyrostlo. První písemná zmínka o nejstarší historii města tak pochází až z roku 1270, kdy je v latinsky psaném listu ze dne 27. července, vydaném v Miletíně ohledně sporu mezi faráři Hořic a Miletína o farní právo, mezi svědky uveden královédvorský plebán „Gottfridus de Curia“.

Roku 1400 se Dvůr stal věnným městem královen, když ho Václav IV. připsal své manželce Žofii Bavorské, před její korunovací královnou. Od této doby je Dvůr citován s přídomkem Králové. Královská věnná města měla manželkám českých panovníků zajišťovat materiální zabezpečení. Královna od nich pro svou potřebu vybírala roční plat, takzvané šosovné. To za Žofie v případě Dvora pro představu činilo asi 25 kop grošů.

16. září 1817, na svátek Ludmily, byl v „kobce“ děkanského kostela sv. Jana Křtitele objeven Václavem Hankou tzv. Královédvorský rukopis, který významně ovlivnil atmosféru právě probíhajícího národního obrození. Později se však ukázalo, že šlo nejspíše o falsum.

Dramatickou událostí, která se zapsala do osudů města, byla rakousko-pruská válka v roce 1866. Boje se v průběhu války odehrávaly přímo na území města. Došlo ke dvěma pruským okupacím a nakonec se Dvůr Králové stal pruským lazaretem, přičemž ranění byli ukládáni i do obou podloubí na náměstí.

Velkou tradici ve městě mělo především tkalcovství a barvířství, protože odedávna se v okolí pěstoval len. Od konce 18. století sem zvolna pronikala bavlna a v 19. století začíná vytlačovat len jako tradiční surovinu. V 80. letech 19. století se ve městě začal naplno rozvíjet textilní průmysl, kdy začaly vznikat první textilní továrny. Největší průmyslový rozvoj města je pak připsán vybudování železniční trati z Pardubic do Turnova.

Opevnění

Město bylo opevněno patrně již koncem 13. století. Přístup do něj byl zajištěn čtyřmi branami: Horní, Dolní, Šindelářskou a Hradišťskou. Pevnostní charakter města byl na jihu a na západě posilován řekou Labe. Od roku 1785 přestaly hradby sloužit svému účelu, ale ještě roku 1841 existovaly téměř kolem celého města.