Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
História dnešného Dvora Králove je bohatá. Územie, kde dnes mesto leží bolo osídlene už niekedy v praveku. Neskôr v druhej polovici 13. storočia tu žili ľudia pravdepodobne v opevnenom dvore s romanským kostolíkom. Tento kostolík mal byť aj spomenutý v nepriamej správe farára Gotfrida z roku 1270. Dnešný gotický kostol sv. Jana Krstiteľa je trojloďovou stavbou postavenou pravdepodobne v rokoch 1399 - 1400 na mieste už spomenutého bývalého romanského kostolíka.
Kostol bol niekoľkokrát prestavovaný, svoju dnešnú podobu získal v 90. rokoch 19. storočia.
Vežu ku kostolu pristavali v roku 1644, od roku 1894 je nadstavaná do dnešnej výšky 64 metrov. Je v nej umiestnený hodinový stroj, ktorého zvuk odbíja každú štvrťhodinu. Okrem hodín sú vo veži umiestnené aj tri funkčné zvony, ktoré sa zachovali z približne 10 pôvodných. Najstarší je z roku 1505 a má názov sv. Jan, alebo aj Hrubý a Veľký. Druhý zvon je z roku 1508 volá sa sv. Anna alebo ,,Umieráčik,, a tretí z roku 1540 má názov ,,Poledník,, alebo ,,Čapek,,. Ostatné, cenné zvony odobrala kostolu vojna a jej následná rekvirácia, išlo napríklad o zvon Dominikál z roku 1625, zvony sv. Barbora, sv. Jiři alebo zvon nazývaný Činčálek.
V minulosti mestám i menším obciam spôsobovali veľké problémy aj požiare, oheň sa nevyhol ani tomuto mestu a mnohokrát vyhorelo. Najviac bol poškodený pravdepodobne počas husitských vojen, a menej pri požiaroch v rokoch 1369 a 1450. Výrazne ho nepoškodila ani tridsaťročná vojna, slezská, prusko - rakúska a obe svetové vojny.
Krstiteľnica kostola je z roku 1706, kazateľica je rokoková z roku 1770. V hlavnom oltári kostola je umiestnená socha Panny Marie Ochránkyne, zvanej tiež Madona královohradecká. Táto zázračná soška mala zachrániť mesto v roku 1646 počas napadnutia švédskym vojskom. Obyvatelia z obavy pred rabovaním a možným vypálenín mesta švédskym oddielom umiestnili túto sochu na moste pred zatvorenou bránou do mesta s nádejou, že socha obmäkčí veliteľa a ochráni ich. Tohto veliteľa to ale práve naopak zrejme rozhnevalo a zo zlosti asi mečom sekol do tejto sochy a poškodil ju. Vtedy sa ale stalo niečo nevídané, v jednom okamihu celé okolie mesta zaplavila hustá hmla a švédsky oddiel asi zo strachu z tejto udalosti opustil okolie mesta. Obyvatelia z vďačnosti za ich záchranu sošku uložili do svojho kostola.
Za kostolom, v hradnej stene je lapidárium, v stene je zamurovaných 5 náhrobných kameňov, gotický polkruhový portál, empírovy náhrobok z roku 1811 a bohato zdobený empírový portál.
Je možná aj prehliadka kostola a jeho veže, a to od 2. 7. do 28. 8 2016 v dňoch utorok - sobota 10:00 - 12:00 a 14:00 - 17:00, v nedeľu 14:00 - 17:00. Vstupné je dospelí 40 Kč,-, deti a študenti 20,- Kč. Prehliadka trvá približne 40 minút.
Nám sa z časových dôvodov nepodarilo vežu navštíviť, pozreli sme si len narýchlo kostol a jeho okolie.
Původně románský děkanský kostel sv. Jana Křtitele je doložen již ve druhé čtvrtině 13. století což dokládají základy apsidy a části zdiva. V osmdesátých letech 14. století bylo vystavěno dnešní trojlodí. V 15. století byl přistavěn presbytář a tzv. Dořina síň. V letech 1893-1900 byl kostel regotizován stavitelem Týnem dle projektu arch. P. Schmoranze. Vzhledem k tomu, že severní strana kostela patřila k součásti Městského opevnění nejsou na této stěně téměř žádná okna. Cínová křtitelnice pochází z roku 1500, hlavní oltář je z roku 1674. Ve věžní kopce byl 16.9.1817 „nalezen“ tzv. Rukopis královedvorský, že se jednalo o podvrh se prokázalo o sedmdesát let později. V blízkosti kostela se nachází barokní budova děkanství s původním kamenným portálem s kartuší.
Ve Dvoře Králové nad Labem na náměstí Republiky, v místě bývalého románského kostelíka ze 13. stol. stojí gotický děkanský Kostel sv. Jana Křtitele, postavený kolem r. 1380. Zbytky původního kostela, půlkruhová apsida se zachovala v základech presbytáře a zlomky architektonických článků byly vezděny do kostela. V pol. 15. stol. byl přistavěn pozdně gotický presbytář a byt hlásného. Dořina předsíň byla přistavěna v r. 1588. Severní strana kostela byla součástí Městského opevnění a z toho důvodu na této straně nebyla skoro žádná okna.
V r. 1644 byla vystavěna 64 m vysoká hranolová věž, později doplněná Ochozem. Ve věži je klenutá kobka, ve které 16. 9. 1817 nalezl hoříněveský rodák Václav Hanka tzv. Rukopis královédvorský s rukou psanými českými básněmi z konce 13. stol. Po 70 letech dlouhých sporů v období národního obrození o jejich pravost, byly uznány jako falsifikáty. V letech 1893-1899 byl kostel pseudogoticky restaurován Františkem Schmoranzem. Kostel má gotickou trojlodní síň, zaklenutou křížovými klenbami na čtyři subtilní střední sloupy válcového tvaru. Na hlavním oltáři z r. 1674 je obraz od J. Hellicha z r. 1867. Nástěnné malby jsou z r. 1933 od R. Adámka. Velmi vzácná je soška Madony ze začátku 16. stol. z polychromovaného dřeva.