El Jadida – poklidné letovisko na konci železniční trati

El Jadida je přímořské letovisko na pobřeží Maroka, nalézající se zhruba v polovině vzdálenosti mezi Rabatem a Essaouirou. Podle posledních údajů z roku 2004 měla kolem 145 000 obyvatel, je tedy správním centrem oblasti.

El Jadida bývá také někdy nazývána Mazagan. Jedná se o portugalský název, který město nosilo v letech 1502 – 1769, kdy jej obývali z větší části právě Portugalci. Když město později ovládli Maurové a početná židovská menšina, bylo přejmenováno na El Jadida = Nová. Naopak část Portugalců, kteří přesídlili do Brazílie, tam založili město Nový Mazagan.

Portugalská éra nicméně vtiskla městu jeho punc, zejména výstavbou portugalské mediny (Cité Portugaise), která byla také v roce 2004 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, právě pro prolínání evropských a arabských kulturních vlivů.

Na rozdíl od medin jiných marockých (arabských) měst, se člověk v této cítí skutečně jako v uličkách starých částí portugalských měst. Jedná se o bytelně opevněnou čtvrť na pobřeží, s mohutnou pevností a mořskou bránou (Porte de la Mer), kudy kdysi do města skutečně vjížděly obchodní lodě. Zdi domů jsou natřeny bíle s modrou spodní částí a okenními a dveřními rámy.

Uvnitř hradeb se nalézá hned několik křesťanských kostelů a kaplí, mimo dobu mší však bohužel většinou zavřených. Největší z nich stojí hned u vchodu do mediny, jedná se o Chrám Nanebevzetí a krásnou ukázku manuelského stavebního stylu (nebo-li portugalská pozdní gotika kombinovaná s maurskými prvky).

Další stavbou mediny, kterou by žádný návštěvník neměl vynechat, je velmi působivá Portugalská cisterna, zbudovaná roku 1513. Jde o podzemní zásobárnu pitné vody, v dnešní době samozřejmě již nevyužívanou. Podzemní prostor je podepírán mnoha sloupy, které se spojují v úchvatné Křížové klenbě. Její obraz se odráží v několikacentimetrové vrstvě vody na dně. Otvorem uprostřed cisterny prosvítá kužel slunečního světla a posouvá se po hladině tak, jak slunce putuje po obloze.

Vstupné do cisterny stojí rozumných 10 dirhamů, za ten estetický zážitek to rozhodně stojí.

Medina však nemá jen evropské památky, nalézá se tu i Grand mosque (Velká mešita), jejíž 5-boký Minaret je zřejmě jediný svého druhu na světě a dříve sloužil jako maják.

Kromě portugalské mediny má El Jadida i jakousi menší arabskou medinu, nebo spíše tržiště, rozkládající se v několika ulicích naproti vstupu do Cité Portugaise.

El Jadida by samozřejmě nebyla správným letoviskem bez pořádné pláže. Zdejší městská pláž je orientována severovýchodně, což je pro marocké pobřeží velmi netypické (a dokud se člověk nepodívá na mapu, neumí si to moc představit), avšak leží zkrátka na SV pobřeží jakéhosi pevninského výběžku, na němž se vlastně rozkládá celá El Jadida. Pláž je sice poměrně dlouhá, s pěknou promenádou a mnoha stánky a Restauracemi, nicméně bezprostřední blízkost přístavu její kvalitu (čistotu) často velmi zhoršuje. Plážoví nadšenci proto volí raději pláže dále od města, kam je nejlépe dojet najatým taxi. Výhodou přístavu jsou naopak hromadné rybí „jídelny“ a trhy, kde se celý den připravují a prodávají čerstvě nalovené ryby a mořské plody.

Poloha El Jadidy je velmi zajímavá, i když pro cestovatele představuje trochu komplikace – nachází se totiž na konci železniční trasy, která vede z Tangeru, přes Rabat a Casablanku, podél atlantského pobřeží. V plánu je prodloužení trasy až do populární Essaouiry, zatím ale nefunguje.

Vlakové nádraží navíc leží 4km od města, naštěstí mezi nádražím a centrem pendluje autobus, a tak není nezbytně nutné si brát předražené taxi. Na autobusové nádraží je to z centra (od pobřeží) asi 20 minut pěšky.