Euklidova skála.

Hned na začátku uvedu, že toto není její skutečný název. Protože nevím jak ji lidé nazývají a svým tvarem i umístěním mě nesmírně zaujala, tak jsem ji alespoň nějak nazval. Určitě je to lepší než říkat „Ta menší skalka nebo dokonce „mrazový zub“ kousek (pár set metrů) severně pod kamennou chatou s rozhlednou Tetřev s hezkým výhledem“. Takovýto popis je přece jenom kostrbatější a výraz „mrazový zub“ jsem již někde četl, ale jeho přesný popis jsem ani na internetu, ani například v geologických encyklopediích nenašel. Znám jedině výraz „mrazový srub“ a to jak s velkým písmenem M označujícím název konkrétního skalního útvaru, v tomto případě spíš relativně souvislé „soustavy“ skalních útvarů, lidově nazvaných spíše Vlčí skála. Vhodnější pojmenování podle mě by tedy bylo „Vlčí skály“.

 

https://www.turistika.cz/mista/vlci-skala-ocistec-a-skalni-raj/detail

 

Mrazový srub je v mé představě skalní útvar, který má většinou větší délku (minimálně stejnou) jako je jeho největší výška a vznikl v dávných dobách „hrnutím“ ledovců. Když se jejich postup zastavil, tak zbyly v krajině tito pamětníci jako větší nebo menší „schod“. Působením nejrůznějších vlivů, především vody, mrazu, ledu, i obecně ne příliš velké pevnosti pískovce a jeho přirozeným „rozpadem“ - drolením. I v dnešní době je v některých skalních výklencích, dutinách a podobně možné vidět toto působení v „přímém přenosu“. V zimě často v těchto útvarech hrají doplňkovou, mnohdy spíš i tu hlavní, roli nejrůznější ledové „tyčky“, „stalagmity“, „náteky“, „záclonky“, „vlnky“ a pod nimi je často vidět písek…

 

Možná vše vzniklo úplně jinak, třeba jen pouhým usazováním na mořském dně (když se jedná o pískovec). Ani v lexikonu tvarů reliéfu České republiky jsem výraz „skalní zub“ nenašel. To bych už rovnou mohl mluvit například o skalním útvaru „tor“, tedy izolované skále nebo skalce, která je výrazným útvarem v krajině (dostatečně převyšující okolní terén).

 

Ať tak či onak, popisovaná skalka není rozlohou ani výškou nijak výjimečná. Co mě upoutalo na první pohled je tvar její západní „stěny“. Respektive jsou zde dvě podobné plochy. Jedena větší a druhá možná čtvrtinová. A proč jsem skálu pojmenoval zrovna po slavném řeckém matematikovi? Protože nebyl jen matematikem, ale zabýval se i nejrůznějšími geometrickými útvary. Odtud je již jen kousek k odvození pojmenování. Ony plochy se velice podobají parabole. Možná bude více odpovídat jiné kuželosečce, ale i v tom případě by „mé pojmenování“ bylo snad na místě.

 

Oblast má i svou nevšední atmosféru. Skvělé výhledy na okolní kopce i do hlubokých údolí. Myslím si, že patří k jedné z nejkrásnějších skalek v blízkém i vzdálenějším okolí. Než ji dlouze popisovat, je lepší sem zajít nebo alespoň se podívat na fotky. Přidávám zde i odkaz na video, které snad řekne více než tisíce slov.

 

Jak se zde dostaneme? Jedna z možností je nějakým způsobem se přiblížit ke Kamenné chatě s rozhlednou Tetřev. Za rozhlednou odbočit kousek doprava (východním směrem) až se přiblížíme k roku plotu hřiště a zde odbočíme na výraznou lesní cestu doleva dolů (přibližně na sever). Přes několik terénních vlnek prudce klesá. Když se dostaneme na konec lesa, tak je třeba zbystřit a dívat se opět doleva a za chvíli ji zahlédneme. Přesně v místech kde je vidět, že i cesta pod námi začne klesat ještě více. Nalevo vidíme krásnou vyhlídku. Tou není nic jiného než zde popisovaná „třešnička na dortu“. Cesta po které jsme sestupovali, je i cestou hřebenovou. To, že je místo známé, potvrzovaly i čerstvé stopy po někom, kdo zde byl o něco dříve než já a přitom počasí nebylo úplně nejideálnější. Možná se někomu po cestě z Mostů u Jablunkova nebo třeba i z jiné strany ke Kamenné chatě už nebude moc chtít šlapat z kopce a potom se naopak škrábat se nahoru, ale kdo má rád horské „kamenivo“ jakéhokoliv druhu, tak by neměl toto místo minout. Určitě stojí za to se sem vypravit.

 

https://www.youtube.com/watch?v=F-YSS6LouCs