Fáberka (445 m)
Lokalita Fáberka se nachází jižně od Skalice nad Svitavou na Boskovicku. Jedná se o protáhlý zčásti zalesněný hřeben severojižního směru, který se příkře zvedá západně od řeky Svitavy a opačné východní stráně mírněji klesají ke Skalici nad Svitavou a Jabloňanům. Nejvyšší vrchol dosahuje nadmořské výšky 445,3 m n. m. a je osazen trigonometrickým bodem. Těsně pod vrcholem stojí i dominantní vysílač mobilního operátora. Z hřebene se naskýtají zajímavé výhledy ze zdejších nelesních částí stepních lad či luk a to jednak ze k severu orientovaného hřebene nad vodojemem, z ploché svahové kupy Dolní Fáberky (366 m), z východních strání v lokalitě Kopaniny a dále pak z jižního hřebene nad Kocinberkem, místní částí Jabloňan.
Hřebenem prochází vrcholová neznačená lesní cesta, která začíná v sedle na konci osady Kocinberk nad Jabloňany, stoupá lady k vysílači, zalesněným hřebenem podél katastrální hranice vyjde až na nejvyšší vrchol a dále podél hranice po hřebeni klesá do sedla a dále hřebenem pokračuje až na okraj lesa k opuštěnému sadu a téměř již neznatelnou cestou jdoucí při okraji lesa dojde na horní okraj skalických sadů. Zde klesající pěšinou vstoupí do lesa, zleva obejde zarostlou opuštěnou protáhlou prohlubeň a jednou z roklí klesne na zpevněnou cestu, po které při okraji oplocených zahrad již dorazí k prvním domkům nad nádražím ve Skalici nad Svitavou.
Podařilo se mi nalézt pověst, která je zapsána v obecní kronice obce Lhota Rapotina, podle níž vznikl název Fáberka.
Pověst vypráví, že byli jednou dva loupežníci – Mářingl a Vondráš, kteří obývali jeskyni v příkrém svahu kopce nedaleko Boskovic. Svou „živnost“ provozovali v blízkém okolí jeskyně, kde olupovali pocestné a kořist v kopci ukrývali. Jednou však Mářingla při lupu chytili. Když jej později vedli na popravu do Brna, přišli až k Fáberce, kde Mářingl povídá: „Kdyby ten Fábera věděl, jaký poklad má zde zakopaný, tři pokolení by nemusela nic dělat“. Poklad byl zakopán velmi mělce, a když přišel silný déšť, na cestě se objevily peníze. Hlídač místní vinice je našel a předal boskovické vrchnosti. Ta mu za odměnu postavila malou chaloupku a věnovala kousek políčka, které pak zanechal svým potomkům. Když se o pokladu dozvěděli lidé v okolí, vyrazili ihned do těch míst kopat. Nikdy však nic nenašli. Možná, že kdyby hledali ve skále, bylo by tomu jinak.
Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/A3, GOL 1:25 000 Boskovicko