Florina
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Řecké město v blízkosti albánských a makedonských hranic, jehož atmosféru ne zcela typickou pro Řecko, při průjezdu autem snadno přehlédnete, protože je tranzit odkloněn na spíše odpudivou trasu. Město se v posledních letech rychle regeneruje z polorozpadlé omšelosti, k čemuž silně přispívají prostředky z fondů EU. Poprvé je zmíněno v roce 1334, kdy srbský král Stefan Dušan ustanovil velitele pevnosti Chlerenon. Název je původem byzantský, znamená "v zeleni" a byl až později latinizován na Florinu. Město bylo pod správou Osmanské říše. V roce 1912 se stala Florina součástí Řecka po první balkánské válce. Během první světové války bylo město obsazeno Bulharskem a během druhé světové války se stalo centrem slovanského separatismu. Po část řecké občanské války byla pod Komunistickou kontrolou. Ve městě je vidět vliv více kultur, a přestože se někteří obyvatelé neradi hlásí k neřeckému původu, ve chvílích, kdy se přestanou hlídat, začnou komunikovat i makedonsky nebo albánsky. Architektura města s neoklasicistními budovami je na mnoha místech podobná severnější Evropě, místy je vidět turecký vliv a možná ne úplně k dobru podoby města se staví nové domy v řeckém "betonovém" stylu. Město žije čilým denním a večerním životem. Ve večerních hodinách se v barech a ulicích baví neobvykle velké množství mladých lidí, zčasti tomu přispívá přítomnost škol a univerzity ve městě. Pěkná je noční procházka po osvíceném a rekonstruovaném nábřeží řeky.
Trasa přes Florinu je jednou z variant cesty ke klášterům Meteora nebo k Západnímu pobřeží apod. Jede se po silnici z Makedonie (buď od Skopje přes Ohrid nebo pohodlněji odbočit z typické trasy na Soluň po M-1 pod Velesem a po M-5 jet přes Bitolu). Od Floriny byla vybudována nová rychlostní komunikace ke Kozani, kde je možno najet na novou horskou dálnici Egnatia Odos od Soluně k Ioannině.
Vlakové spojení je pětkrát denně do Soluně. Jsou přímé vlakové spoje do Atén.