Freiberg - katedrála Panny Marie (Dom St. Marien)

Mariánská katedrála ve čtyřicetitisícovém saském Freibergu je skvostným pozdně gotickým svatostánkem, který je současně hrobkou saské kurfiřtské rodiny Wettinů. Dóm Panny Marie byl založen již v roce 1180, ale jeho současná podoba vznikla teprve v letech 1485 až 1501. Jedná se o halové trojlodí s vysokou sedlovou střechou a bohatě členěnou klenbou.

Z původního kostela zůstalo zachováno pozdně románské dřevěné sousoší Ukřižování z roku 1225 a tzv. Zlatá brána, což je nádherný a skvěle zachovaný stupňovitý portál s bohatou sochařskou výzdobou pocházející z roku 1230 (od roku 1903 je součástí interiéru chrámu). Za zmínku jistě stojí také unikátní manýristická kamenná kazatelna ve tvaru tulipánu, která se pyšní pozoruhodnou sochařskou výzdobou. Zajímavostí jsou dvoje cenné barokní varhany mistra Gottfrieda Silbermanna z let 1711 až 1719 nebo zvonice, ve které je mj. umístěn čtyřtunový zvon Velká Zuzana z roku 1488.

Na podobě wettinských náhrobků, umístěných v chóru někdejšího kolegiátního kostela se podíleli významní umělci své doby, jako např. drážďanský barokní sochař Balthasar Permoser nebo lübecký zlatník Hans Wessel. Zcela nepřehlédnutelný je monumentální černý pomník prvního albertinského kurfiřta Moritze (+1555). Hrobku z černého mramoru s bohatou sochařskou výzdobou (klečící postava kurfiřta před krucifixem, gryfové, devět plačících múz a tři grácie, válečníci, hlava Medúzy, osm sedících andělů, čtyři pelikáni krmící mláďata vlastní krví aj.) nechal postavit jeho bratr August a byla dokončena až v roce 1563.

V předchozích řádcích bylo sděleno vše zásadní, ty následující již budou „jen“ pelmelem rozšiřujících informací pro fajnšmekry a ctitele památek tohoto typu a gotiky vůbec.

Původní románská bazilika byla povýšena na kolegiátní kostel v roce 1480. Kostel však byl téměř zničen při požáru v roce 1484 a musel tak být nově vystavěn podle plánů stavebních mistrů Falkenwaltových, kteří stavbu také sami řídili. Nový svatostánek byl plně funkční od roku 1512. V letech 1585 až 1594 pak byl 5/8 chrámový chór pod vedením G.M. Nosseniho upraven na pohřební kapli Wettinů. Kolem roku 1910 a v roce 1971 byl Dóm kompletně restaurován.

Na přelomu 19. a 20. století se řešila výstavba výrazného chrámového dvojvěží (schodištní věž a zvonice), ale díky vypuknutí I. světové války k tomu nakonec nedošlo a katedrála si zachovala svůj pozdně gotický charakter s nízkou severozápadní věží a s jihozápadní věží, která byla v roce 1931 částečně upravena podle plánu Otto Rometsche.

Interiér katedrály je považován za jeden z nejkrásnějších hornosaských halových kostelů charakterizovaný dovnitř vtaženými příporami, bohatě tvarovanými síťovými klenbami a rýhovanými, štíhlými osmibokými pilíři. Zatímco hlavní loď chrámu má pravidelnou symetrickou strukturu, západní část s navazujícími ambity a kaplemi je řešena asymetricky. Zajímavá je především vstupní předsíň a dvoulodní kaple sv. Anny.

Vzhledem k tomu, že z kněžiště se stala pohřební kaple, musí být hlavní oltář malý a přenosný. Jeho obraz z roku 1560 představuje Večeři Páně a připomíná dílnu Lucase Cranacha ml. Vyřezávaný černozlatý rám s vinutými sloupy pochází zřejmě z dílny freibergského mistra. Pozoruhodné jsou obě kamenné a bohatě zdobené kazatelny ve střední lodi – Tulipánová pochází z let 1505 až 1510, Hornická z roku 1638. Zejména ta Tulipánová patří mezi klenoty katedrály a bývá označována za nejlepší práci sochaře Hanse Wittena z Kolína nad Rýnem.

Pozdně románské Ukřižování ve vítězném oblouku bylo původně součástí letneru. Vidíme zde Krista na kříži, Marii na hadovi a Jana stojícího na vlkovi. Původně zde zřejmě byly i další postavy, které se ovšem nedochovaly. Krásná je pozdně gotická Pieta pocházející z období okolo roku 1430. Pozornost zaslouží také polychromované dřevořezby apoštolů na pilířích (snad Philipp Kochem a počátek 16. století), cyklus Krista s moudrými a pošetilými pannami nebo sochy sv. Kryštofa a sv. Wolfganga. V kapli sv. Anny zaujme pískovcová Madona z roku 1513.

V chóru neboli pohřební kapli Albertinů se nachází pohřebiště 38 členů saského královského rodu Wettinů (mj. 8 kurfiřtů), kteří zemřeli v letech 1541 až 1696. Její součástí je tzv. Krypta sester z let 1703 až 1712 nebo 34 postav andělů hrajících na různé hudební nástroje. Četné náhrobky a epitafy (včetně renesančních ze 16. století) najdeme také ve vestibulu katedrály. A zmínit musíme i – v ambitu umístěnou a 800 let starou – kamennou románskou křtitelnici z nedalekého kostela v Hirschfelderu, ve které byla prý pokřtěna Katharina von Bora, tedy manželka Martina Luthera.

Na závěr ještě jedno upozornění: V rámci návštěvy kostela jsme si zaplatili prohlídku chórových náhrobků Wettinů s průvodcem (snad 4 eura za osobu - už nevím přesně, byl jsem zde v roce 2017). Paní v pokladně peníze od cca 30 lidí převzala, zamkla krám a odešla pro průvodce. Asi 1,5 hod. jsme pak v kostele marně čekali (prostor chóru je za zamčenou mříží a běžně nepřístupný) a následně odjeli k českým hranicím bez peněz i bez prohlídky cenných funerálních památek. Smutná zkušenost s „východními“ Němci ...