Freiberg – Zlatá brána (Die Goldene Pforte am Dom)
Zlatá brána ve freibergské katedrále je všeobecně považována za vynikající pozdně románské umělecké dílo celoevropského významu. Zejména díky zdejší těžbě stříbra získalo toto saské město v I. třetině 13. století skvost, o kterém se říká, že je „vzácný ve své nádheře a nikdy nepřekonaný ve vnitřní ušlechtilosti“. Svůj název tato památka získala díky nádherným barvám, mezi kterými převládala zlatá a které však postupně ztratila (poprvé je výraz Zlatá brána doložen v roce 1524).
Zlatá brána je přitom vlastně „jen obyčejným kostelním portálem“ pocházejícím z let 1225 až 1230. Pískovcovým portálem, který jako otevřená Bible představuje krásu pozdně románského umění i základní myšlenky křesťanského učení. V tympanonu vidíme zjevení Páně prostřednictvím Panny Marie, po stranách pak stojí osm symbolických postav, tedy Áron a Daniel, David a Batšeba, král Šalomoun a královna ze Sáby i Jan Křtitel s Janem Evangelistou. V archivoltách je ve vnitřním oblouku vyobrazena korunovace Marie na Královnu nebes a ve dvou středních obloucích je zobrazeno 14 apoštolů.
Vnější oblouk přitom překvapivě ukazuje, že tento portál nebyl tradičně navržen jako portál Posledního soudu, ale spíše je jeho námětem vykoupení člověka prostřednictvím narození, života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Není zde totiž klasické vyobrazení pekla, ale spíše ono vykoupení, kdy anděl očekává mrtvé a za zápěstí je vytahuje k nebi.
Původně se jednalo o hlavní vstupní portál, který ale byl po požáru města v roce 1484 odstraněn ze západní strany věže a následně přemístěn na čelní stěnu jižní příčné lodi. Při výstavbě ambitu v roce 1510 uzavírala portál místnost ve tvaru kaple a poskytovala mu tak účinnou ochranu do té doby, než byla v letech 1861 až 1862 zbořena. A teprve od roku 1903 portál chrání secesní přístavba drážďanských architektů Schillinga a Graebnera.
Portál je natolik ceněnou ukázkou dovednosti německých středověkých sochařů a kameníků, že se s jeho kopií můžeme potkat v USA, Rusku i Maďarsku.
Další informace jsou již jen rozšířením informací z předchozích řádků.
Velkolepé architektonické řešení portálu využívá 5 sloupů a 4 pilířů – a tedy i 9 výklenků na každé straně. Postavy pak stojí na malých sloupcích, jejichž ornamentální výzdoba se směrem dovnitř zvětšuje. Je přitom pravděpodobné, že teologický program dal portálu opat cisterciáckého kláštera Ludeger z Altzelly. Jeho ústřední myšlenkou je spása, vykoupení, vzkříšení a věčný život.
Za samostatnou zmínku stojí jednotlivé postavy. První vpravo je Áron s dlouhým plnovousem, Mojžíšův bratr a první velekněz izraelského lidu. V jedné ruce nese hůl, ve druhé nádobu s božskou manou. Je odkazem na čistotu Panny Marie a zázrak zrození z panny i spojením „prvního“ velekněze lidu Izraele k „pravému“ veleknězi, tj. ke Kristu. Aaron stojí nohama na skupině mužů, kteří byli zničeni nebeským ohněm. Naproti veleknězi Áronovi je vlevo prorok Daniel. Je zpodobněn jako mladý krásný muž tančící na lvu.
Následující plastiky představují dva královské páry s atributy koruny a žezla. Na pravé straně portálu stojí král David s harfou a před ním královna Batšeba – představují rodinu, ze které vzejde prorokovaný Mesiáš. Batšeba je matkou moudrého krále Šalamouna, kterého zde vidíme s královnou ze Sáby. Oba královské páry symbolizují věčné království Kristovo i spojení Krista s jeho nevěstou, církví. Opice pod nohama naznačuje vzdálený původ královny ze Sáby, zatímco Batšeba stojí na hroznech. Nejblíže vchodu je vlevo postava Jana Křtitele a vpravo Jana Evangelisty. Ježíšův oblíbenec drží v ruce svitek a stojí na hlavě (snad) císaře Domiciána. Jan Křtitel naopak stojí na ženské hlavě s dlouhými vlasy, pravděpodobně Salome. V rukou drží misku s Beránkem Božím.
Tympanon obsahuje ústřední myšlenku portálu: inkarnaci Boha, příchod dítěte a naději na vykoupení. Panna Maria je zde Boží matka a královna nebes. Současně představuje Ecclesii, tedy církev, Kristovu nevěstu. Ježíšek zvedá pravou ruku k požehnání, zatímco levici má položenou na jablku (míči). Zleva mu zbožně přinášejí dary tři mudrcové, napravo nese anděl zvěstování liliovou hůl, symbol Mariina panenství. Vedle něj sedí na trůnu Josef s holí v ruce a celá rodinná scéna je rámována listovím, symbolizujícím ráj. Ten před draky hlídají dva lvi.
Půlkruhové oblouky (archivolty) pokračují v příběhu. Ve vrcholu prvního oblouku nad tympanonem korunuje Kristus svou matku za svědectví čtyř archandělů (z nichž dva se ztratili). Jiný anděl zde podává Kristu knihu života. Dále je tady zpodobněno 14 postav s knihami nebo svitky a sedících na malých trůnech. Zřejmě se jedná o 12 apoštolů s evangelisty Markem a Lukášem. Vedle vrcholu vnitřního oblouku trůní Abraham s dítětem – duší na klíně a od anděla přijímá další dítě - spasenou duši. V horní části vnějšího oblouku je zobrazena holubice jako symbol Ducha svatého.
Myšlenka vykoupení nachází své završení ve vnějším oblouku. Vlevo i vpravo je vyobrazeno vzkříšení posledního dne. Hroby i rakve se otevírají hroby a mrtví vylézají ven. Na vrcholu oblouku popadne anděl dva vzkříšené a vtáhne je do království Božího. A to je vlastně hlavním úkolem Zlaté brány – ukázat věřícím spasení.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Freiberg
Půjčovna autPříspěvky z okolí Freiberg – Zlatá brána (Die Goldene Pforte am Dom)
