Galapagy

Souostrovi Galapagy Mnoho se zmenilo od roku 1835, kdyz Charles Darwin navstivil Galapagy a zabyval se tu myslenkou evoluce. Stale jsou ale tyto Ostrovy primo na rovniku opravdovou podivanou pro cestovatele vsech druhu a veku. Kazdy si tu muze najit program,ktery ho zajima,jen skoda,ze vedeni narodniho parku stale se zvysujicimi poplatky za vstup mnoho lidi odradi. Vypada to, ze jsme si vybrali na navstevu dobrou rocni dobu. Ackoliv je prave v plnem proudu obdobi destu,prsi vzdy jen kratce, obloha je cistsi,more teplejsi a klidnejsi nez v obdobi sucha. Souostrovi se sklada z nekolika ostruvku, obydlenych- jako je Santa Cruz, San Cristobal,Isabela a nekolik lidi zije I na Ostrove Floreana. Pak tu jsou samozrejme I male neobydlene ostrovy,vetsinou bez zdroje pitne vody jako Espanola, Santa Fe, La Plaza, Seymour… V neposledni rade I ostrov Baltra,na kterem vybudovali hlavni letiste. Santa Cruz se stalo centrem vseho deni,v pristavu Puerto Ayora sidli cestovky,da se tu najit mnozstvi hotylku a Restauraci. Na nas vkus az hodne velky cvrkot. Na Isabele- nejvetsim z ostrovu- zase maji vsechny cesty prasne (i na namesti) a s oteviraci dobou si ani obchody ani hospudky hlavu nedelaji. Krasna priroda a klid -nekdy az moc veliky. Potkali jsme tam spoustu zajimavych lidi a videli spoustu zajimavych veci ,ale radi se zase posunuli dal. Posleze jsme zjistili, ze navsteva na Isabele pro nas patrila mezi ty jedinecne. Co se tyce San Cristobalu a pristavu Puerto Baquerizo Moreno, pripomina spise rybarskou vesnici nez mesto zijici z cestovniho ruchu a turiste se tu opravdu obevuji jen v malem poctu. Mestecko ma stale svou dusi! V okoli se da najit spousta aktivit a ceny priznivejsi nez na Santa Cruz. Doprava je v soucasne dobe snadnejsi nez pred nekolika roky a kazdy den ve dve hodiny odpoledne vyrazi ze Santa Cruz nekolik lodicek (zalezi na zajmu) na San Cristobal a na Isabelu. Jizdenky nazpatek se pak prodavaji na sestou (z Is.) nebo sedmou (ze SCr.)ranni, aby lide stihli pripadne odlety letadel. Existuji I letecke spolecnosti,ktere mezi temito ostrovy provozuji aerotaxi (ceny vyssi).

Neco navic… Galapagy lezi na Nazca tektonicke desce a diky pro me nepochopitelnym procesum se kazdy rok priblizuji o 3 cm ke kontinentu. To znamena, ze za padesat let budou mit letadla o 1,5 metru krasti let. Prave tento jev a s tim spojena sopecna cinnost staly u vziku tohoto souostrovi. To take vysvetluje proc jsou nektere z ostrovu stare 3 000 000 a jine 700 000 let. Co se tyce flory a fauny,zalezi obvykle na zdrojich vody a velikosti ostrova.Ty,co jsou male rozlohou,mivaji spise rostliny nenarocne na vlahu (na Espanole uz 2 roky neprselo)- obrovske zlute kvetouci kaktusy a jakesy duznate sukulenty. Kdyz nahodou sprchne objevi se I male zelene rostinky a lecjaky mrtve a suse vypadajici kere se zazelenaji. Jakmile ma zpravidla vetsi ostrov alespon nejake pahorky, prsi tam docela vydatne a dari se I dost bunym lesum. Hlavnim duvodem navstevy vetsiny turistu jsou zvirata. Snad sem predci soucasnych zvirecich obyvatel doplavali na kmenech stromu,nebo je sem zanesl silny morsky proud, hmyz se sem mohl dopravit v peri ptaku,co sem pres jine ostrovy doletli. Kazdopadne cesta z pobrezi ruznou Dopravou jim mohla trvat okolo 2 tydnu,coz znamena,ze takove dobrodruzstvi zvladnou pouze druhy nenarocne na pitnou vodu. Zivot zvirat ovlivnuji silne morske proudy- teply ze severu (Panama),ktery je zodpovedny za tropicky ekosystem a studeny z jihu, jenz prinasi mnoho zivin (Humbolt). Chladumilove- tucnaci a kormorani- ziji v oblastech pod vlivem proudu Cromwell (ze zapadu),jenz prinasi Studenou a vyzivnou vodu z hlubin. V obdobi Vanoc se navic cas od casu muze objevit fenomen El Nino (znamena detatko, ve smyslu Jezisek), kdy se teply Panamsky proud dostane vice na jih, nez je zdravo. Teploty morske vody ze zvysi na delsi dobu a vydatne prsi. Nektere zivocisne druhy se rozhodnou opustit archipelago a jine nepreziji z duvodu nedostatku potravy. Tropicke druhy se naopak premnozi. Obrovske kaktusy moc povyrostou a pod tihou se zlomi.

Neco z historie… Prvnimi dolozenymi navstevniky Galapag snad byli obyvatele ekvadorskeho pobrezi. Umeli postavit lode,ktere zvladli plavbu I proti morskym proudum a na Ostrovech se nalezly I zbytky jejich keramickych nadob. To,ze takovou vzdalenost mohli dosahnout, dokazali jiz dve expedice nadsencu ve dvacatem stoleti na stejnych plavidlech. Prvnim dolozenym objevitelem se stal Tomas Berlanga (1535) se svou lodi,jenz pln nadseni z dalsich dobytych uzemi jel do Spanelska informovat sveho krale. Cestou prestal foukat vitr a morske proudy je zanesly do neznamych koncin. Na pokraji smrti zizni pristali po vice nez dvou tydnech u jednoho z galapazskych ostrovu.

V 17. A 18. Stoleti ostrovy navstivili prvni prukopnici a pirati se tu schovavali po utocich na spanelske galeony. V 19. Stoleti se pak souostrovi stalo rajem pro velrybare (dle zaznamu se do Londyna vratila lod v roce 1870 se 140 tunami velrybiho masa a s 868 tulenimi kuzemi) Pod spravu Ekvadoru se Galapgy dostaly oficielne v roce 1832 a prvim guvernerem se stal pan Villamil. Chtel aby se souostrovi stalo zemedelskou prosperujici oblasti. Nechal z Ekvadoru dovezt 80 veznu,kteri meli pomoci kolonistum obdelavat pudu na Isabele. Souziti techto skupin se ukazalo jako nemozne a po mnoha tragediich se sen o kolonii rozplynul. Odstartovala se ale tragedie dalsi,kterou pro galapagy znamenal dovoz domaciho zvirectva a zemedelstvi vubec. Uz Charles Darwin o nekolik let pozdeji (1835) na tento problem upozornil. Pro kapitana lodi Beagl to byla pouze dalsi z mnoha zastavek pri petilete ceste. Pro vedce Darwina se tato navsteva pozdeji pri formovani teorie evoluce ukazala jako prevratna. Zaujala ho pribuznost a rozdilnost zvirat zijicich zde se zviraty na kontinente. A sledoval I jejich promenlive znaky na jednotlivych galapazskych Ostrovech. Zaujal ho mistni kracejici kormoran s kratinkymi kridly,ktery ztratil schopnost letat, protoze to ke shaneni potravy vubec nepotrebuje. Dale videl zelvy s dlouhymi koncetinami a krkem,aby mohli otrhavat listky ze stromu,kdyz sucho nedovoli rust drobnym snadno dostupnym rostlinam a ptacky s tvarem zobaku prizpusobenym typu potravy. Postupne mu fakta zacala do sebe zapadat a zacal formovat myslenku evoluce,kdy silni a prizpusoblivi prezivaji a kdy se meni forma a chovani zvirat. Jaky smutek by asi Darwin pocitil,kdyby vedel, jakou rychlosti budou pod vlivem cloveka zvirata z Galapag mizet. Koloniste meli ve sve dobe totiz pravo jednak zvirata lovit pro svou potrebu, ale I na export (napriklad zelvi olej se pouzival na provoz poulicnich osvetleni a jejich maso se prodavalo pro fajnsmekry). Jeste nekolikrat se „nadsenci“ pokusili na Ostrovech otevrit vezeni, ci ruzne druhy pracovnich kempu pro nenapravitelne vezne, ale vzdy to skoncilo fiaskem a obvykle vrazdou velitelu vezeni samych. Za zminku stoji obchodnik M.J. Cobos, ktery si na San Cristobalu vytvoril stat ve state, kde platila jeho pravidla I penize. Povesti krutas zacal pomoci dobrovolniku obdelavat urodnou pudu vysociny, postavil mlyn na zpracovani cukru, obrovske sklady a pristav. I jemu se ovsem stalo osudnym nabirani levnych pracovnich sil- veznu, kteri ho po vzoru brutalni galapzske historie zavrazdili (Vedelo se, ze pan Cobos nebyl zadny svatousek. Pravidla a zakony tvoril,jak se mu chtelo. Par ze svych zamestanacu nechal popravit, protoze mel chut ukazat svoji moc, par jich vysadil na neobydlenych Ostrovech, daval jim pokuty, aby se stali jeho dozivotnimi dluzniky.) Ekvadorska vlada- neponaucena z predchozich nezdaru- v roce 1946 otevrel na Isabele nove vezeni pro ty nejbrutalnejsi delikventy. Z lavoveho kamene postavena Zed slz , jejiz zbytky na Ostrove stale stoji, je jen smutnou vzpominkou na nelidske podminky a krute zachazeni, jenz se veznum dostavalo. Nekteri zemreli pri jeji stavbe vysilenim,jini u ni byli popraveni. V roce 1959 rozvyrila vetsinu zahranicniho I domaciho tisku zprava,ze vezni nesnesli tvrde podminky,pozabijeli bachare a na ukradene lodi uprchli na kontinent.

V roce 1950 zilo na Galapagach celkem 1329 obyvatel (Isabela- 92 veznu a 216 kolonistu, San Cristobal- 802, Santa Cruz- 198, Florena- 21). Pocty se jiste take hodne zmenily,vypatrat ale socasny stav se mi jeste nepodarilo.

Neco reality… Kdyz se nechal chlapik na Galapagach ostrihat v roce 1950, zaplatil za to 12 centu a jeste vzdy dostal zdarma cloumaka whiskey. Tomu rikam super servis!