Gent/Ghent

Město leží v těsné blízkosti dálnice E40 na soutoku řek Schelde a Leie. Obě řeky jsou propojeny kanály, takže někdy máte dojem, že jste v Benátkách. Díky těmto kanálům má gentský přístav spojení i s mořem. Toto město jsme navštívili při naší velké cestě do Skotska.

Město má bohatou historii. První římská osada zde vznikla již na počátku našeho letopočtu. V 5. století se oblasti zmocnili Frankové. Již v 7. století zde vznikla dvě opatství sv. Bavona (Sint Baafsadbij) a sv. Petra (Sint-Pietersabdij). zajímavostí je, že až do současné doby se zachovaly kostely stejných jmen, i když obě opatství v 9. století Vikingové srovnali se zemí.

Po připojení Ghentu k francouzskému království byl na břehu řeky Leie vybudován dřevěný hrad, město se stalo obchodním centrem, kdy nejvýznamnějším artiklem bylo sukno, později i obilí a víno.

Říká se, že Gent je jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Ve městě je dobře udržovaná středověká architektura.

Zajímavostí města je největší městské centrum bez automobilového provozu v Belgii. Již v r. 1996 byla v centru města vytvořena pěší zóna a byl zakázán průjezd motorovým vozidlům. Neomezený přístup mají cyklisté. Z tohoto důvodu vede okolo centra okruh, který je označen symboly parkovišť P1 – P8. Takže ať přijíždíte do města z jakéhokoli směru, vždy máte možnost své auto zaparkovat nedaleko centra a do města dojít pěšky. V průvodci jsme se dočetli, že by tato parkoviště měla být zdarma, snad možná některá. My parkovali v P2 – v ulici Seminariestraat, kde byly běžné platební terminály. Ve městě jsou směrovky, snadno se zorientujete a dojdete tam, kam chcete.

Jako jedna z prvních staveb, kterou jsme viděli, je hrad Geeraard De Duivelsteen ze 13. století, zpočátku plnil důležitou funkci při obraně města. Postupně plnil různé funkce – zbrojnice, klášter, škola, blázinec i vězení. Od konce 19. století je ve vlastnictví vlády a je tam sídlo Národního archivu. Spodní patro podpírají římské sloupy.

Nedaleko od hradu je jedna z nejvýznamějších památek katedrála sv. Bava (Sint Baafskathedraal). Měli jsme štěstí, v době naší návštěvy bylo ještě otevřeno a tak jsme si ji mohli krásně prohlédnout, vč. krypty z 12. století. Katedrála je postavena v místě původní kaple sv. Jana Batisty z r. 942, některé prvky z této stavby najdete ještě v kryptě. Katedrála se stavěla šest set let, zahrnuje proto řadu stavebních slohů – od románského až k pozdní gotice. V této katedrále byl křtěn Karel V.

Z katedrály je nejznámější gentský oltář z r. 1432 – Uctívání Božího beránka. Je to jeden z nejstarších obrazů malovaných olejem a patří mezi poklady světového umění. V katedrále je uchován v bývalém baptisteriu, kam je možný vstup pouze s placeným průvodcem. Jinak je vstup do kostela volný.

Proti katedrále je na náměstí Sint Baafsplein zvonice (Belfort) s věží vysokou 95 metrů. Stavba začala r. 1314, původně byla nižší, měla jen 4 patra a dřevěnou věž. Postupně byla upravována, dostavována. Od r. 1936 je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. V r. 1967 a 1980 byly provedeny restaurátorské práce. Na věži je zvonkohra, věž je přístupna veřejnosti. Pohled na město určitě musí být nádherný.

U paty zvonice je bývalá tržnice sukna, ve které je dnes informační centrum, kde se nám podařilo získat i mapku města.

Na náměstí Sint Baafsplein doporučuji si všimnout i zdejšího divadla.

Okolo zvonice jsme přešli na náměstí Emile Braunplein ke kostelu sv. Mikuláše (Sint Niklaaskerk). To je jedna z nejstarších památek města. Vznikl na počátku 13. století jako náhrada za starší románský kostel. Je postaven v Scheld gotickém slohu (podle nedaleké řeky). Typický je použitý modro-šedý kámen, má jedinou velkou mohutnou věž (dříve sloužila jako pozorovatelna) a štíhlé věže v rozích stavby. Původní interiér byl za náboženských válek zničen, dnes je interiér barokní.

Stále jsme pokračovali v přímém směru okolo budovy staré pošty, která byla postavena v letech 1898 – 1910 pro Světovou výstavu v r. 1913. Je postavena v novogotickém slohu s vlivy neorenesančními. Chtěli tak napodobit krásnou fasádu domu svobodných lodníků na nábřeží. Fasádu zdobí sochy a erby 9 provincií a 23 bývalých hlav států v Evropě. Na rohu do prostoru je osmiboká věž s vlastním schodištěm, další věž je štíhlá hodinová - vysoká 52 metrů.

Okolo pošty jsme došli na nábřeží. Vlevo za řekou je mohutná stavba kostela sv. Michala (Sint Michielskerk). Původně na tomto místě byla kaple z r. 1105. Po několika požárech byl její stav tak katastrofální, že došlo k jejímu zbourání. Stavba současného kostela v pozdně gotickém slohu byla započata r. 1440. Probíhala pomalu, během náboženských sporů koncem 16. toletí byla dokonce pozastavena. Až v r. 1623 bylo se stavbou pokračováno. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků nebyly západní věže nikdy dokončeny. Plochou střechu mají až z r. 1828.

Na druhé straně – napravo od mostu je po obou stranách řeky nábřeží Graslei a nábřeží Korenlei, kde je řada zachovalých cechovních domů, které pocházejí již z 12. století. Tento pohled si nesmíte nechat ujít. Také jsme to tam hezky prošli. A nejen to, neodolali jsme a chvilku poseděli venku při pivku a vstřebávali do sebe tu nádhernou atmosféru.

Přešli jsme přes řeku a po nábřeží se vydali vpravo, nejdřív podle řeky a pak ulicí Jan Breydelstraat k mostu přes kanál. A to už jsme na druhé straně kanálu viděli hrad Gravensteen. Byl postaven koncem 12. století vévodou Filipem Alsaským původně jako opora zeměpanské moci. Postupně sem byla umístěna mincovna, soud, vězení a nakonec i tkalcovna. Styl stavby hradu byl převzat z křižáckých hradů v Sýrii. Počátkem 20. století byl zrestaurován a nyní je vyhledávaným místem turistů. Bohužel, my jsme okolo procházeli až po uzavírací hodině. Mrzelo nás to, protože hrad vypadal skutečně zajímavě. Zvenku toho moc vidět nebylo.

Prošli jsme okolo hradu a začali se pomalu vracet. Takže u hradu opět vpravo přímo k řece. Z mostu Kleine Vismarkt jsme vpravo viděli dlouhý blok – jedná se o velký sál řezníků Groote Vleeshuis. Byl postaven v letech 1407 – 1419. Bylo to kryté tržiště. Maso bylo zakázáno prodávat doma. Zde byla zaručena kvalita masa a jeho čerstvost. Sál má pozoruhodný dřevěný krov. V letech 1446 – 1448 byla dostavěna kaple se třemi velkými okny. Od konce 19. století byla možnost prodeje masa doma, význam sálu řezníků začal zanikat, byla zde postupně pošta, sklady, výstavní prostory a dokonce i taneční sál. V současné době je využíván jako propagační centrum pro zdejší region.

Za řekou jsme pokračovali přímým směrem až do ulice Belfortstraat, kterou jsme se dostali ke kostelu sv. Jakuba (Sint Jacobskerk). Původně zde od r. 1093 stál dřevěný kostel, který byl r. 1120 nahrazen novým románským. Je to nejstarší románský kostel v západní Belgii. Osmiboká věž byla přistavena ve 13. století ve stylu gotiky Scheldt. Opravy kostela jsou provedeny v barokním slohu.

Hned naproti je kostel St. John, který patří anglikánské církvi. Ta byla založena roku 1886. Podle nápisu se však zdá, že nyní slouží jako galerie.

Tím vlastně skončila naše prohlídka města a my už jen prošli městem zpátky ke garážím. Vzhledem k tomu, že jsme měli plánek , tak nebyl vůbec žádný problém je najít. Ve městě jsme byli skoro tři hodiny a bylo to fajn, ale fakt je, aby člověk mohl prohlédnou i interiéry a další zajímavé stavby města, chtělo by to času daleko víc. Snad někdy příště.