Giewont 1895 m n.m.

– je nejvyšší hora v Západních Tatrách, která leží celá v Polsku. Tyčí se 1895 m nad mořem jako hlavní vrchol masivu Giewont. Představuje charakteristickou dominantu tyčící se nad městem Zakopane. Je to snad nejznámější a nepopulárnější štít polských Tater. Masiv Geiwontu se dále skládá z Długiego (Dlouhého) Giewontu (1867 m) a Małego (Malého) Giewontu (1728 m). Nejvyšší v masivu je právě ve středu ležící Wielki Giewont. Na východě jej odděluje od Długiego Giewontu sedlo Szczerba (1823 m). Na západě pak od Małego Giewontu sedlo Geiwoncka Pzełaczka (1680 m). Z vrcholu k jihu vybíhá další hřeben, spojující masiv Giewontu s hlavním hřebenem Czerwonych Wierchu (Červených vrchů), konkrétně s vrcholem Kopa Kondratowa. V tomto hřebeni jsou dvě výrazná sedla: Wyźnia Kondracka Przełęcz (1765 m) a Kondracka Przełęcz (1725 m). Wielki Giewont se tyčí nad údolími: Strąźyską, Białego, Małej Łaki a Kondratową. Jeho severní stěny, viditelné ze Zakopaneho, padají velmi strmě asi 600metrovou stěnou do Małej Dolinki. Jsou nepřístupné pro turisty, nachází v nich desítky lezeckých cest pro horolezce, některé z nich jsou velmi technicky obtížné. Dnes je ovšem národním parkem (TNP) zakázáno lezení na nich! Jižní svahy jsou mírnější a vede jimi turistická trasa na vrchol. Horní podvrcholová část se nazývá Wiełki Upłaz. Nižší úbočí klesají, několika žleby, východním směrem do sedla Szcerba. Nazývají se: Kurski Żleb, Świński Żleb a Koński Żleb.

Z Giewonckiej Przełęczy klesá k severu „slavný“ Źleb Kirkora, místo úmrtí mnoha turistů, kteří se snažili vylézt „zkratkou“ z Doliny Strążyskiej na vrchol, nebo jít přímo na vrchol ze Zakopaneho. Giewont drží vůbec „velký“ rekord, pokud jde o počet smrtelných nehod v horách - zemřelo na něm už více než 50 návštěvníků (údaje k roku 2003), zejména v důsledku úderu blesku a pádu do propasti, ale byly zde také případy zabití a sebevraždy. Snad k nejtragičtější události došlo 15. srpna 1937, během procesí na vrchol o svátku Nanebevzetí Panny Marie, kdy po zásahu blesku zemřely 4 osoby a 13 jich bylo vážně zraněno.

Z vrcholu Giewontu je dokonalý výhled na o 1100 m níže ležící Zakopane a opačným směrem na téměř celé Tatry - viz: http://www.panoramy.wyprawy.org/giewont.php. Na vrcholu se tyčí 15 metrů vysoký, ocelový kříž, který zde byl postaven v roce 1901.

Na vrchol se můžeme dostat ze tří směrů:

- po modré trase z Kuźnic přes dolinu Kondratowu kolem chaty (schroniska) na Hali Kondratowej přes sedlo Kondratowa Przełecz a Wyźnia Kondracka Przełęcz.

- po červené trase z Doliny Straźyskiej přes polanu Straźiska a sedlo Przelecz w Grzybowcu do sedla Wyźnia Kondracka Przełęcz.

- po žluté trase z Gronika přes Dolinu Małej Łaki do sedla Kondratowa Przełecz a dále po modré trase.

Společný závěrečný, výstupový úsek vede po modré trase ze sedla Wyźnia Kondracka Przełęcz. Trasa přes vrchol prochází jednosměrným okruhem. Tento poslední úsek je exponovaný a zajištěný řetězy. Protože vrchol je v sezóně velmi navštěvován, tvoří se v tomto úseku často dlouhé fronty turistů a poutníků, k vrcholovému kříži se lze proto často dostat, jen právě, díky jednosměrně řešenému výstupu a sestupu přes vrchol.

Giewont - legendami opředený výrazným vápencový vrchol v polské části Západních Tater. Severní stěna Giewontu padá do hloubky 600 metrů a tak dominantní silueta vrcholu nejvýrazněji vystupuje při pohledu od Zakopaného . Na vrcholu stojí 15 metrů vysoký ocelový kříž, jeho konstrukce se skládá ze 400 součastí a váží 1800 kg. Na vrchol ji i s dalším potřebným materiálem vyneslo dne 3.7.1901 pět set věřících. Dle polské legendy v Giewontu spí Rytíř, který přijde lidu pomoci v těžkých dobách. Nejschůdnější cesta k vrcholu vede po modré značce Kondratowou dolinou.