Gočárova třída v Hradci Králové

 

Jméno nese po velikánu české architektury – Josefovi Gočárovi, který se díky realizacím svých kubistických a funkcionalistických projektů stal nepřehlédnutelnou stálicí na obloze pomyslného architektonického nebe. Vždyť jen tady v Hradci Králové ovlivnil jeho novodobý vzhled množstvím děl dosahujících neuvěřitelné číslovky 36!

Podílel se sice na urbanizaci i jiných měst, ale ve východočeské metropoli nabyly jeho práce takového rozměru, že po jejich výstavbě obdrželo město v půli dvacátého století lichotivý přídomek „Salon republiky.“

 

Vlastní Gočárova třída dosahuje celkové délky asi 1400 metrů a stala se moderní reprezentativní spojnicí mezi historickým jádrem města a jeho předměstím. Začíná u kuklenského železničního podjezdu, v délce 350 m pokračuje k novodobé kruhové křižovatce Koruna a odtud už se – lemována mnoha interesantními budovami, táhne přímým směrem přes Ulrichovo náměstí až ke břehu Labe, kde na náměstí Svobody u Pražského mostu přes řeku končí.

 

Stavět se tu začalo na samém počátku minulého století. Do roku 1913 byla Jungmannovou třídou, za bývalého režimu pak pojmenována po neblaze proslulém ryšavém ruském revolucionáři.

 

Kromě nádherných výstavných domů se Gočárova třída dle místních „pyšní“ ještě jedním primátem: komunikace je totiž lemována jinde nevídaným počtem dopravních značek! Jen mezi dvěma křižovatky v úseku dlouhém necelých 200 m se jich nachází 15, přitom některé s dodatky, omezujícími jejich platnost.

 

Sám jsem se při pohledu na ně zaradoval, že jsem pouhým pěším turistou, neboť jako motorista bych tudy projíždět nechtěl...