Golčův Jeníkov, synagoga a židovské ghetto.
První písemná zmínka o místní synagoze je z roku 1659. Jednalo se o dřevěnou srubovou stavbu. Stavba několikrát vyhořela a po požáru v květnu 1871, kdy zároveň shořelo patnáct domů, byla synagoga stržena. Bylo rozhodnuto postavit synagogu zděnou a ta byla v září 1873 otevřena věřícím. Objekt byl postaven v novorománském slohu se zdobnými dekorativními prvky, které připomínají orientální vliv. Synagoga svému účelu sloužila do roku 1942. Následně ji začala využívat církev českobratrská. Vnitřní zařízení zůstalo nedotčené, přibyl pouze oltář a kříž. Posledním uživatelem byli evangelíci a to až do roku 1965. Nevyužívaná budova postupně chátrala až do doby, kdy byl v budově umístěn depozitář Státního židovského muzea. Ke kompletní rekonstrukci došlo po roce 1993 a v současnosti je synagoga v novém šatě. Stavba je kulturní památkou.
Jeníkovské židovské ghetto, na rozdíl od jiných, nebylo zcela uzavřeno. Navazovalo na JZ část náměstí. Středem čtvrti byla synagoga a budova školy, ve které byla rituální lázeň mikve. V 18. a 19. století tady bylo evropské středisko talmudského bádání a židovského vysokého školství. V domě č. 159 bydlel rabín a byl tady i dům pro přestárlé osoby. Ghetto několikrát vyhořelo, ale zachovalo si středověkou podobu. I dnes se můžeme projít úzkými uličkami mezi nízkými domky. Nechybí ani informační tabule. Za prohlédnutí tato část města určitě stojí.