Heroltice - železniční stanice

Heroltice jsou poměrně starobylou vesnicí (zmínka 1278), dnes už na zašlou slávu vzpomíná jen pár usedlíků. Přitom v polovině 19. století měly kolem 1000 obyvatel. Dnes je jich asi 100. Ves u hranice Moravy a Čech se rozkládá podél toku Heroltického potoka na jihovýchodních svazích Bukovohorské hornatiny, tedy v Orlických horách. A protože již v minulosti náležely k Šilperskému panství, není divu, že dnes jsou součástí Štítů…

Zajímavé a pěkné sousoší Nejsvětější Trojice najdeme v herolticích na postranní uličce nedaleko zdejšího kostela. Dílo bude patrně výsledkem práce nějakého zručného kameníka z okolí, protože celkové tvary zejména postav jsou přeci jen poněkud nedokonalé. Dvoudílný stupňovitý základ nese vypouklý postament, který je na čelní straně opatřen dedikačním nápisem, z kterého se dá odvodit, že sousoší nechali postavit Georg a Rosa…

Když se řekne „Orlické hory“, většině lidí se vybaví hlavní hřeben od Vrchmezí přes Šerlich a Deštnou po Zemskou bránu. Jenže Orlické hory pokračují dále. Od Divoké Orlice se zvedá nižší (ně…

SKIPARK Červená Voda nabízí klientovi od sezóny 2010 lyžařské zázemí evropské úrovně. Při příjezdu přivítají návštěvníka parkoviště pro 400 osobních a…

V letošním roce (14.11.2010) se severozápad Moravy, případně východ Čech rozrůstá o nová nebo výrazně modernizovaná lyžařská střediska. Jedná se relativně o malou oblast českomoravského…

Buková hora tvoří společně se Suchým vrchem, kde najdete také rozhlednu, dominantu jihovýchodní části Orlických hor. Oba vrchy od sebe odděluje Červenovodské sedlo, kam vás pohodlně od června až do září dovezou cy…

Kvalitní kamenická práce z počátku 19. století, což dokládá nápis s letopočtem 1803 na zadní straně díla. Sousoší je umístěna na nízké, dvoustupňovém základu. Sokl má rozšířenou patku a na čelní vyklenuté straně je reliéf Adama a Evy v ráji. Okraje reliéfu zdobí rostlinný dekor. Sloup pokračuje tvarovaným podstavcem s volutami. Čelní stranu zdobí motiv Panny Marie stojící na ze…

Na řadě turistických map najdeme nedaleko Štítů značku skalního útvaru. Toto označení vzniklo z názvu lokality, ve skutečnosti se jedná o opuštěný lom na stavební kámen. Jöklova skála je pojmenována po majiteli či provozovateli těžebního prostoru. Na textační tabulce u bývalého autokempu najdeme poněkud zavádějící údaj že nad lomem najdeme skalní útvar. Ve skutečnosti jde o lom …

Dvoutisícové Městečko, jehož historické jádro je městskou památkovou zónou, je součástí mikroregionu Zábřežsko a nachází se v šumperském okrese. Původní názvy města byly Schildberg a Šilperk a název Štíty je použí…

První zmínky o Šilperku, tedy dnešních Štítech pochází z doby konce vlády Přemysla Otakara II., r. 1278. Jednalo se o osadu umístěnou pod hradem nebo tvrzí, která patřila Protivenu ze Zábřeha a Doubravic. Nicméně na správu městečka dohlížel jistý Ješek ze Šilperka, který si přivydělával občasným loupení pocestných (dodejme, že oblast n rozhraní tří horopisných celků, Hanušovické vrchoviny, Orlických hor a Zábřežské vysočiny i…

V parčíku na náměstí Míru ve Štítech stojí za současnou radnicí Barokní morový sloup se sochou Panny Marie. Na kompozitivní hlavici hladkého sloupu je osazena socha Panny Marie s dítětem. Hranolový podstavec je ozdoben hlavou sv. Jana Nepomuckého, dvěma monogramy a symbolem pěti Kristových ran.  Obec Štíty jej nechala v r. 1716 postavit jako poděkování těch co morovou epidemií…

Štíty leží na Severní Moravě, západním směrem od Šumperka. Městečko se rozkládá pod severními vrcholky Zábřežské vrchoviny a na pravém břehu řeky Březná. Městečko je ze tří stran obklopeno lesy. Severozápadním směrem od městečka je na okraji lesa vyb…

Přesná zpráva o stáří Valteřic (u Výprachtic pod Bukovou horou) není známka. Existuje sice zmínka o nějaké ville Valcheri na listině z Šilperské rychty (tedy Štítecké), to je spíš jen spekulace. Spolehlivá je spíš až zmínka z poloviny 17. století., zcela doložené jsou pak až z r. 1691. Ač tedy byly obcí poměrně mladou, zřejmě dosáhly i relativně slušného zalidnění, čehož je nakonec i dokladem popisovaná sta…

Čarodějnice letos připadly na pondělí, tedy pracovní den mezi víkendem a státním svátkem. V pracovní dny jezdí vlaky a autobusy jinak, než v sobotu a v neděli, manželka měla ve škole ředitel…

Náměstí Míru ve Štítech zdobí v parčíku pod radnicí, barokní Socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z r. 1732. Skulptura znázorňuje sv. Jana Nepomuckého stojícího v oblacích. Socha stojí na podstavci s volutový…

Sportovní centrum ve městě Štíty s názvem "Acrobat Park" se nachází prakticky v centru města Štíty, v bývalé lokalitě venkovního plaveckého bazénu, asi pět minut chůze z náměstí. Majitelem a…

Cyklistický výlet začíná na nádraží v Rudě nad Moravou. Vyjede se směrem na Olšany podle silničního značení. V Olšanech na křižovatce  se odbočí Doprava na silnici 1. třídy a projede se…

Nedaleko rozcestí Hambálek či jak se lidově říká Čertí brány najdeme skalní útvar, který naznačuje proč tam ta čertí brána je. Podle lidové pověsti se na vrcholu Lázů, jak se jmenuje kopec nad Hambálkem, usídlil n…

Jestliže první dva víkendy plnily večerní zprávy „dramatické“ záběry z plně obsazených až narvaných prostor uzavřených lyžařských středisek, další týden přinesl pokračování sněhového přídělu, což snad i méně zkušené horaly přimělo vyrazit i do níže položených lokalit, kde snad nezvýší riziko nekontrolovaného promoření. I tento důvod (po zkušenosti z minulé soboty) naši tentokrá…

S probouzejícím se jarem nezačíná jen vegetační období, ale i turistická sezóna, cyklosezóna, sezóna zahrádkaření, steakování, venkovních zábav a bůhví čeho ještě. Paradoxně např. končí fotbalová jarní liga apod. Začíná tím i sezóna nás značkařů, což je vlastně taková pracovnější verze turistiky spojená s kratším či delším výletem. Na poslední dubnovou „čarodějnickou“ sobotu…

Písařov je podhorská rekreační obec a najdeme ji na úpatí vrcholku Jeřáb ( 1002 m.n.m.), v údolí Písařovského potoka a severozápadním směrem od města Šumperk. Severním směrem od obce se…

Skiareál Buková hora - lyžařské a rekreační středisko Čenkovice se nachází na rozhraní Orlických hor a Jeseníků v Bukovohorské hornatině v nadmořské výšce 750-958 m. Je snadno dostupné z hlavních silničních tahů "…

Není hezčího zakončení starého roku, jak na lyžích. Autem dostupné středisko vyrostlo v posledních letech v Červené vodě v Orlických horách. Pyšní se tím, že jako jediné v ČR disponuje vyhřívanou sedačkovou lanovk…

První zmínka o Křížové hoře (německy Kreuzberg) je v Gramizově popisu v Zemském archivu v Brně z roku 1653. Jméno pravděpodobně dostala podle kříže, který tu stával.V roce 1833 tu byl postaven malý dřevěný kostelík bez věže. Když později vyhořel, byl vystavěn nový větší s věží a jeho střecha pokryta plechem. Hora byla odlesněna a teprve kolem roku 1850 byla znovu osázena…

Čenkovice jsou malou podhorskou obcí se 190 obyvateli a najdeme ji pod vrcholky Orlických hor, jihozápadním směrem od města Králíky a jihovýchodním směrem od města Jablonné nad Orlicí. Čenkovice jsou rekreační obc…

Rozhledna na Křížové hoře První zmínky o Křížové hoře u Červené Vody jsou z r. 1653. Pravděpodobně pojmenována byla podle kříže, který tu stával. R. 1813 se sem konalo velké procesí po vítězné bitvě nad Napoleonem u Lipska. R. 1833 zde byl postaven dřevěný kostelík Proměnění Páně, později po požáru větší s plechovou střechou. V pískovcových křížích byla osázená malovaná křížová cesta. U kostela byla r. 1923 vybudován…

Jakubovice jsou malou podhorskou obcí se 185 obyvateli a najdeme ji severozápadním směrem od města Šumperk. Severním směrem se nad obcí zvedá vrchol Skalka ( 713 m.n.m.), jež je vyhledávaným…

Horní Studénky jsou malou horskou obcí s 350 obyvateli a rozkládá se pod západními vrcholky Zábřežské vrchoviny východním směrem od města Štíty a severozápadním směrem od města Zábřeh. V…

Víte o Suchém vrchu, že svými 995 m je nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, že z jeho vrcholu je krásný pohled do Východních Čech, na skupinu Králického Sněžníku a za jasného počasí i…

Původní chata na Suchém vrchu byla postavena v letech 1926-28, slavnostní otevření proběhlo 6.7.1928 právě za účasti dr. Karla Kramáře, jehož jméno nese. Stavbu financoval Klub českých tu…