Hlásná Třebáň

První písemný záznam o Třebani ( tehdy ještě nedělené na dvě obce ) z roku 1000 a to darovací listinou knížete Boleslava III. Tehdy nově založenému Klášteru na soutoku Sázavy s Vltavou. Klášteru bylo věnováno několik vesnic ? a také rybáři v Dražově, Třebani a Lahovicích? Po téměř 300 letech spojení obcí s Klášterem, přechází Třebaň pod správu karlštejnského panství až do roku 1848. Název Přední Třebaň ( jako části Třebaně bližší ke hradu ) si obec zachovala do 15. Století, kdy se začíná nazývat Třebaní ?hlásnou? , podle toho, že nejvíce robotních manů, konajících strážní a hlásnou službu na hradě pocházelo z této obce. V soupisu poddaných z roku 1657 měla Hlásná Třebaň 91 osob žijících v 17 rodinách. Prvním známým rychtářem byl v roce 1651 Jan Bernát. Rychtář Matě Holý z čísla 1 vlastnoručně napsal v roce 1775 žádost třebaňských poddaných o příděl půdy při parcelaci karlštejnských dvorů a tím se zasloužil o další rozvoj obce.Třebaň jako oblíbené místo pro rekreaci hostila i mnoho významných osobností, např: Hudební skladatel Zdeněk Liška, herec a komik Jára Kohout, herec Eman Fiala, vinikající pediatr prof MUDr Švejcar i jeden z nejlepších našich klavíristů Rudolf Rokl Obec Hlásná Třebaň i osada Rovina, která k ní správně patří, jsou historickými sídly. Zástavba v centrálních částech si zachovala historickou stopu, tvořenou původními zemědělskými usedlostmi podél hlavní komunikace, což je dokladem kontinuity osídlení. Sevřené údolí Berounky se v oblasti Hlásné Třebaně rozevírá a levý břeh řeky lemuje široký pás úrodné půdy. Zástavba v minulém století tvořila kompaktní celek, který byl obklopen úzkými dlouhými políčky rozparcelovanými kolmo k hlavní cestě vedoucí rovnoběžně s korytem řeky.