Holá - pomník bitvy r. 1866

Smíšený les na Holé se nachází v prostoru rozhodující části bitvy mezi prusy a rakušany dne 3.7.1866. V lese se nachází několik šachtových hrobů, které jsou označeny křížem na pískovcovém soklu. V severozápadním cípu lesa se nachází mohutný pomník - žulový balvan, který je věnován zde pohřebenému veliteli 49. pěšího pluku plukovníkovi Victoru Binder von Bindersfeldovi a 8.…

Turistické rozcestí, které se nachází v blízkosti autobusové zastávky v obci Čistěves, ukazuje turistům cestu po ćervené značce ve směru Hradec Králové, bojiště na Chlumu - les Svíb, Máslojedy, Hořiněves. V místě se nachází i směrníky cyklotras KČT č. 4270 a č. 4293.

První písemná zpráva o Čistěvsi pochází již z roku 1225 v latinsky psané listině krále Přemysla Otakara I. Roku 1866 byla obec postižena klíčovou bitvou prusko-rakouské války dne 3.7.1866. Pomníky a hroby vojáků jsou "k potkání" po okolí obce. Na návsi najdeme pomník ukřižování se zvoničkou a pomník obětí 1. sv. války.

Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který náležel do svazku IV. armádního sboru k brigádě plukovníka Poeckha. Autorem monumentálního díla z istrijského vápence je sochař Viktor Tilgner, profesor vídeňské výtvarné akademie. Pomník polního myslivce byl posledním sochařovým dílem, krátce před…

V půlce cesty mezi pomníkem Polního myslivce a pomníky v křižovatce se nalézají dva pomníky. Mramorový zlomený sloup stojí přibližně v místech, kde byl smrtelně raněn velitel rakouské brigády IV. armádního sboru plukovník Carl Poeckh. Nedaleko stojí pískovcový pomník rakouského nadporučíka Edmunda Rytíře von Uhla od 8. praporu polních myslivců.

Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r. 1866 mezi Prusy a Rakušany.   Nádraží v Sadové se nachází na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Přítomnost bojů u Sadové doklád…

V křižovatce na Aleji mrtvých nalezneme čtyři pomníky: žulový sloup na pískovcové Skále - původně pomník plukovníka Karla Poeckha, nyní věnován II praporu rakouského 21. pěšího pluku. Pískovcový pomník s mysliveck…

Les Svíb je nedílnou součástí areálu bojiště bitvy u Hradce Králové 3.7.1866 a prochází jím Naučná stezka cca 10 km dlouhá, která seznamuje s průběhem krutých bojů o les v tento osudný den. Právě v tomto lese způsobila 7. pruská divize pod velením generála von Fransecky obrovské ztráty rak. armádě. Během dne byl les několikrát dobyt oběma stranami, přičemž při jednom z…

Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy….  Než však…

Podle tradice se zde musela nacházet památná lípa, jež dala posléze obci její název. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" o tom můžeme číst n…

První písemná zmínka o Lípě pochází z roku 1339, kdy jsou zmiňováni majitelé Jan z Lípy a syn Mikuláš. Jméno obce Lípa zřejmě vychází z názvu osady založené u Lípy nebo lipového háje. Dne 3.7.1866 byla obec postižena bitvou Prusko-rakouské války, obec se s blízkým Chlumem nalézala v samém centru bitvy. Připomínkou na prudké boje je Mauzoleum mrtvých bojovníků, které dal v…

Mauzoleum s kaplí věnované památce padlých rakouských a saských bojovníků najdeme na severozápadním svahu Chlumu nad obcí Lípa u Gabrielina dvora. Mauzoleum bylo postaveno nákladem barona Jana Arnošta Liebiga a z výtěžku básně „O dušičkách 1866", vysvěceno bylo rok po bitvě, 3.7.1866. Nedaleko mauzolea stojí kamenná Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1720.

Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…

Na jihovýchodním okraji lesa najdeme nedaleko od sebe dva monumentální pískovcové pomníky. Jedním z nich je pomník rakouského 26. pěšího pluku. Pomník je osazen orlem, vavřínovým věncem a palmovou ratolestí, byl věnován důstojnickým sborem pluku. Přes nedaleké pole se hnalo 45 000 mužů, příslušníků pravého rakouského Křídla vstříc lesu, vstříc zranění a smrti...

Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou… To jak …

Rok 1866 je znám ve střední Evropě především krvavým konfliktem, který se nazývá Prusko-rakouská válka, Německá válka či Sedmitýdenní válka. Na přesném začátku ozbrojeného střetnutí se odborníci neshodnou, ale n…

Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…

U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11. praporu polních myslivců. Postaven byl v r. 1891. Pomník na pravé straně je věnován rakouskému pěšímu pluku č. 67, je zdoben reliéfy dubového věnce s císařskou orlicí. Zřízen byl důstojnickým sborem v r. 1892.

Při návratu z dovolené projíždíme Královéhradeckem a protože milujeme rozhledny, musíme i na Chlum, kde je rozhledna součástí Památníku bitvy 1866. Obec se nachází zhruba 13 km severozápadním směrem od centra Hradce Králového. Je součásti obce Všestary, která leží jižním směrem. Osídlení zde bylo již v době prehistorické. Nalezly se zde předměty z mladší doby kamenné i z doby b…

Ten kdo navštíví bojiště na Chlumu by měl využít možnosti a zavítat do nedalekého lesu Svíb. Nejedná se les „obyčejný“, ale místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. V lese se nachází několik impozantních pomníků věnovaných obětem, ty největší lemují tzv. Alej mrtvých, kříže označující šachty…

K putování na bojiště na Chlumu lze jít i zajímavou cestou ze Sadové. Od žst. vyrážíme směrem k Dohalicím, cestou míjíme pomníky bitvy u sila. Z dálky je již viditelná bývalá Dohalická tvrz, která byla přestavěna …

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…

Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…

V roce 1866 došlo na území na severozápad od Hradce Králové k jedné z největších bitev 19. století. V okolí obce Chlum se proto nachází velké množství větších a menších památníků. Roku 1997 bylo celé území vyhláše…

Nepřehlédnutelná budova válečného muzea se nachází na samém vrcholu areálu bojiště na Chlumu. Ke stavbě muzea dal popud u příležitosti 70 výročí bitvy, člen Komitétu pro udržování památek roku 1866, pan Josef Volf…

Pseudogotické ossarium najdeme na vrcholové ploše Chlumu západně od muzea. Současné ossarium, postavené z hořického pískovce, pochází z roku 1936. Původní ossarium, které bylo zhotovené z litavského vápence, bylo pro špatný stav rozebráno. Do sarkofágu Ossaria jsou každý rok, na den výročí bitvy, ukládány kosterní pozůstatky vojáků nalezené během roku v prostoru bojiště. Před…

Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …

Pruský hřbitov najdeme na vrcholové pláni Chlumu mezi kostelem, novým hřbitovem a Ossariem. V čele stojí pomník 1. gardové pěší divize, ale najdeme zde i hrobku pruského generalleutnanta Hillera z Gaertringen, vel…

Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…