Lípa (Všestary)

Podle tradice se zde musela nacházet památná lípa, jež dala posléze obci její název. V díle prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" o tom můžeme číst následující: "2. Lípa (lid. v Lípě, do Lípy, lipskej), ves 10 1/2 km sz. od Hradce Králové: 1160 or. Wladizlaus rex monio Gradicensi (prope Olomuc) villam in Boemia, que nominatur Vlipi confirmat, CB. I, 195 16; 1339 Joh. de Lipa, Bienenberg: Gesch. v. Königgrätz 112; 1355 ad pres. .. Johannis dc. Albus de Lyppa ad E. in Dubenecz, LC. I, 23; 1390 in villa Lypie T. decessit, proclam. in Grecz, AČ. 31/17 č. 58; 1448 Jan a Matěj z Lípy vpadli do Prahy, Sedl. z A. třeboň.; 1542 bratru a sestrám z Lípy, sirotkuom n. Věňka Lipského z Lípy, léta dáti, aby mohli ded. jich v Lípě tvrz, dvuor p. s p., ves tudiež - ve dsky klásti Mik. Bořkovi z Dohalic, DZ. 1 (Vavr.), 123 č. 262; 1619 Lípa tvrz, Sedl. z U. pan. smiřick.; 1636 mčko Smiržicze - vesnice .. Maslogedy, Lippau, DZ. 145 D 24; 1836 Hft Hořeniowes: Lippa (Ljpa) 2 St. wsw. von Smiřitz, Sommer IV, 62; Sedl. MSl. 544 Lípa .. v 15. stol. nazývali se odtud Trčkové, Salavové a Lipští z Lípy." Téže teorie se drží rovněž František Ladislav Sál ve své knize "Pohádky, pověsti a národní písně Královéhradeckého kraje. Díl I.": "Osada dostala jméno nejspíše od památné lípy, oblíbeného slovanského stromu, na návsích houfně sázeného. Nasvědčují tomu jména českoslovanských osad: Lípy (počtem 11), Lipany, Lipenec, Lipí, Lipice, Lipina, Lipiny, Lipka, Lipky, Lipňany, Lipnice, Lipnička, Lipník, Lipno, Lipová, Lipovec, Lipovka, Lipovice atd. Lípa bývala u Slovanů stromem posvátným, neboť dosahovala věku kolika století; 500 r. staré lípy nejsou u nás vzácností. Vonný květ poskytuje včelám výborné pastvy a suší se na léčivé odvary. Lýko z mladých lip je tuhé a dělaly se z něho pevné provazy a rohože."

Jak tomu bylo ve skutečnosti, tak to nám již navždy zůstane zahaleno hávem zapomnění. S jistotou můžeme říci pouze to, že toto místo bylo osídleno již v době kamenné i bronzové, což dokládají nálezy různých kamenných nástrojů a ozdob, zejména při vykopávkách v roce 1922 na zahradách čp. 22, 24, 25 a 29. Roku 1880 se našla velká jáma s kamennými nástroji pod lesem Kavkazem a o 6 let později čtveřice závitků z dvojitého zlatého drátu u stavení čp. 23. V roce 1905 byly objeveny sídelní jámy z doby slezské. V březnu 1912 bylo na poli pod lesem Kavkazem vykopáno 41 světlemodrých a žlutých skleněných korál. U čp. 3 bývala tvrz a při ní dřevěný dvůr, který byl kolem dokola ohrazen (tvrz stála ještě v roce 1619), a u čp. 15 kaple. První zmínka o vsi má pak pocházet z roku 1160. Podle dochovaných listin seděl roku 1339 na zdejší tvrzi Jan z Lípy a jeho syn Mikuláš. V letech 1355-1364 seděl na zdejší tvrzi Jan z Lípy, rozený Bílý z rodu Kordulů ze Sloupna a v roce 1408 Tomáš a Hašek (Hošek) z Lípy. Počátkem 15. století byl vlastníkem Lípy Matěj Salava. Roku 1542 držel Lípu Mikuláš Dohalický z Dohalic. Po smrti Zdeňka Bořka Dohalického z Dohalic byla Lípa v roce 1599 prodána Janu Přechovi Třemeskému ze Železna za 4 850 kop grošů. Tehdy k ní patřily i vsi Dub a Klenice. Část Lípy vedle Lipských z Lípy drželi Trčkové z Lípy, protože roku 1533 při dělení Trčkovských statků obdržel smiřické panství i s Lípou Mikuláš Trčka z Lípy. Před rokem 1619 byla k smiřickému panství přikoupena též druhá část Lípy. V roce 1651 měla Lípa 102 obyvatel, z nichž jen 3 byli katolíci. Roku 1654 zde na 57 korcích hospodařilo 7 chalupníků, 2 zahradníci a 4 sedláci. V roce 1713 měla ves 11 zahradníků a 4 sedláky. Roku 1745 tábořilo pruské a v roce 1758 rakouské vojsko na chlumském návrší. V období Marie Terezie a jejího syna Josefa II. bývala v obci sýpka. Roku 1825 byla dostavěna silnice z Hradce Králové přes Lípu do Hořic. Z roku 1826 pochází zpráva, že byl zbořen panský dvůr v Lípě a že má být stavěn nový. V roce 1828 bylo v obci 28 domů se 133 obyvateli a 1 hostinec.

Roku 1849 se stala Lípa samostatnou politickou obcí. V témže roce měla 212 obyvatel, kteří žili ve 30 domech. 3. července 1866 byla obec zasažena krvavými boji prusko-rakouské války a po jejich ukončení náležela mezi ty nejpostiženější. Obecní starosta Jan Havrda byl vyznamenán stříbrným záslužným křížem. O Dušičkách v roce 1866 navštívil bojiště císař František Josef I. V Lípě si chtěl promluvit se starostou Janem Havrdou, ale ten nebyl nablízku, a tak byl zavolán k veličenstvu rolník V. Homoláč, který doprovázel císařský kočár jako banderista. Ten slovo „veličenstvo“ neslyšel dobře a na otázku císaře: „Jak je vám lidičky?“ odpověděl takto: „Vaše velikost saframentsky. Co jsme měli, to nám vzali a co nevzali, to rozmlátili a nevíme proč a zač?“ Na to následoval císařův dotaz: „A což jste za to nic nedostali?“ Odpověď rolníka byla opět bezelstně pravdivá: „Inu dostali, ale to je tolik jako když moucha vesnicí proletí.“ Císař prohlásil: „Pak dostanete!“ Ale v praxi nebyly náhrady spravedlivě rozděleny a kdo se ozval proti, byl zažalován pro nactiutrhání a přísně odsouzen jako výstraha jiným. Roku 1867 bylo u dvora čp. 1 vybudováno mauzoleum a o něco dále Fürstenberský kříž. O rok později byl uspořádán i přes zákaz tábor lidu, kde byla později zřízena rozhledna. V roce 1876 byl postaven na bývalém lesním pozemku nový dvůr, který byl podle Gabriely Weinrichové nazván jako Gabrielin dvůr. Roku 1881 byl dvůr v Lípě zakoupen pro císařský fond rodinný a připojen tak ke smiřickému velkostatku. V roce 1882 byl založen SDH (díky tiskové chybě v jednom z pramenů bývá často uváděno, že se tak stalo již roku 1822). V roce 1885 byla postavena hasičská kolna. Roku 1895 byla před hostincem vybudována obecní váha. V roce 1899 bylo postaveno Ossarium, v němž bylo původně uloženo 36 koster. Téhož roku byla Ing. Josefem Friedländerem zkonstruována železná rozhledna. V roce 1900 byly na bojiště převezeny kamenné sochy lvů a postaveny před Ossariem. Původně se nacházely před kasárnami císaře Josefa I. ve Vídni. Roku 1902 byl konán u rozhledny tábor selských žen a dívek a sjezd sdružených spolků z okresů královéhradeckého, nechanického, jaroměřského a hořického, na němž hovořil Jan Jaroš, říšský a zemský poslanec z Čáslavek u Černožic. V roce 1906 se tu uskutečnil tábor národních socialistů. Roku 1908 byl v obci vybudován ze sbírky a výnosů kulturní činnosti kříž. V roce 1910 byla upravena a rozšířena okresní silnice vedoucí přes Lípu do Čistěvsi. Tehdy měla Lípa 229 obyvatel a 33 domů. Z 1. světové války se nevrátilo 5 zdejších mužů (Josef Dědek, František Matějka, Ladislav Skalický, Oto Skalický, Josef Škvrna).

Po převratu se stal Gabrielin dvůr státním majetkem. Roku 1920 se uskutečnil u rozhledny tábor sociálních demokratů a později také Domovinářů. V témže roce byla založena JDO „Vojan“. Roku 1921 byl zakoupen nový zvonek jako náhrada jeho zrekvírovaného předchůdce. V témže roce byl zaveden do obce elektrický proud a kulturní činnost začala rozvíjet JDO „Vojan“. 6. května 1923 navštívil rozhlednu maršál Ferdinand Foch. Roku 1926 proběhla 1. pozemková reforma, v jejímž rámci obdrželi od Gabrielina dvora 34 ha rolníci z Lípy, 15 ha zemědělci z Chlumu a 6 ha rolníci z Čistěvsi. Dvorské budovy s okolními pastvinami ve výměře 6 ha zůstaly při smiřickém velkostatku. V roce 1927 navštívil bojiště francouzský maršál Louis Franchet d'Espèrey. V srpnu 1935 bylo schváleno postavení pomníku padlým vojínům v 1. světové válce a Antonínu Švehlovi nákladem 6 000 Kč. V roce 1936 bylo navrženo zřízení nového rybníku a o rok později byla vydlážděna cesta. Roku 1938 byl cihlami vydlážděn chodník z Lípy na Chlum. V následujícím roce byla takto upravena rovněž cesta od státní silnice k mauzoleu. Roku 1941 byla zakoupena motorová stříkačka. V roce 1944 byl zatčen za odbojovou činnost pozdější předseda MNV Josef Horáček, který byl do roku 1945 vězněn v Terezíně. V únoru 1945 byli v obci němečtí vojáci, kteří hlídali sovětské zajatce. Několika z nich se podařilo utéct. Po osvobození odešli někteří občané dosídlovat Sudety. V roce 1946 byl ustaven Jednotný svaz českých zemědělců. V listopadu 1947 se poprvé sesšla skupina Katolické akce mládeže, jejímž cílem byla zábavná a vzdělávací činnost. 17. května 1948 byla pod rozhlednou Národní pouť s projevem ministra školství, věd a umění prof. Zdeňka Nejedlého. 3. října 1948 se uskutečnilo slavnostní posvěcení obnoveného kříže. V listopadu 1948 byl ustaven Svaz české mládeže. V září 1949 vznikla odbočka SČSP a činnost obnovila JDO „Vojan“. 1. května 1951 byla zahájena pravidelná autobusová doprava ČSAD. 26. května 1952 byl ustaven Výbor žen při MNV. 17. ledna 1955 zasáhla obec velká vichřice. Roku 1969 uzavřela Lípa družbu se slovenským Čerínem. 26. listopadu 1971 se stala obec součástí Čistěvsi. V roce 1974 byla dokončena stavba hasičské zbrojnice. 10. října 1988 bylo založeno šachové družstvo „Socialistický svaz mládeže Semenářského státního statku Dlouhé Dvory“, z něhož se později stal Šachový klub Lípa. Od 1. ledna 1989 je Lípa součástí Všestar. Roku 1997 došlo k plynofikaci obce a o 2 roky později došlo k výstavbě vodovodu. V roce 2017 byl vybudován chodník podél silnice Hradec Králové-Jičín a došlo k výměně autobusové čekárny za novou. V letech 2019-2020 byla vybudována kanalizace.

Z místních pamětihodností musíme zmínit: sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1720 u Gabrielina dvora; kříž z roku 1908 u zvoničky; Fürstenberský kříž od Egona knížete Fürstenbega a jeho manželky Leontiny z roku 1867; od 22. ledna 1964 památkově chráněné mauzoleum u Gabrielina dvora od Jana barona Liebiga z roku 1867 a Ossarium, které bylo postaveno v roce 1899 v gotickém stylu učitelem hořické sochařské školy Františkem Vondráčkem podle návrhu stavebního rady Bedřicha svobodného pána Schmidta a věnováno stavebním radou Paulem von Wasserburgem z Vídně. Památek z prusko-rakouské války roku 1866 je zde však mnohem více, že se nedají všechny ani vyjmenovat. Z Lípy pocházel PhDr. Jan Skalický (29. dubna 1890 Lípa - 9. září 1967 Praha), profesor jazyků, diplomat a vedoucí kanceláře prezidenta republiky.