Hora svatého Šebestiána
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Hora svatého Šebestiána leží v Ústeckém kraji, severozápadně od města Chomutova. Městečko se rozkládá v horské oblasti Krušných hor nedaleko státní hranice s Německem. Městečkem prochází silnice spojující Chomutov s hraničním přechodem. Hora svatého Šebestiána se rozkládá v údolí mezi dvěma vrcholky a to západním směrem Novoveský vrch ( 885 m.n.m.) a východním směrem Menhartický vrch ( 848 m.n.m.). Městečkem protéká říčka Chomutovka. Severním a západním směrem od městečka jsou v lesích četná rašeliniště. Horou svatého Šebestiána prochází značená lokální cyklistická stezka, která nás zavede přes vrcholky kopců Krušných hor do města Chomutov. Po značených turistických trasách se vydáme severním směrem přes Bezručovo údolí k Medvědím vodopádům. Vydáme-li se jižním směrem půjdeme podél toku Prunéřského potoka, kolem skalních útvarů a cílem cesty bude Hrad Hasištejn. Nedaleko hradu je vybudována rozhledna.
Historie
Ve 13. století byla na významné obchodní stezce vybudována osada. Na přelomu 15. a 16. století se v blízkém okolí začalo s těžbou nerostů mědi a stříbra. V roce 1529 tu nechal Šebestián z Veitmile založit hornické městečko, které bylo pojmenováno po svém zakladateli.V roce 1594 byl tehdejší majitel města natolik zadlužený, že městečko přešlo do majetku císaře Rudolfa II. Hora svatého Šebestiána byla v roce 1597 povýšena na královské město. Ke konci třicetileté války město napadli Švédové a vyplenili. Město se z nájezdu velmi pomalu dostávalo, ale v období pronásledování nekatolíků byli nuceni jeho nekatoličtí obyvatelé uprchnout. Město bylo téměř bez obyvatel. Po útlumu těžby v 18. století byla hlavní obživa obyvatel domácí výroba a to dřevěných nástrojů, košíků, krajek a hraček. V nedalekých lesích se těžila rašelina. Na konci druhé světové války byla většina obyvatel odsunuta a městečko se opět vylidnilo. Bylo zpustošeno i několik historických budov a kostel svatého Šebestiána. V roce 1854 bylo město poničeno rozsáhlým požárem a i přes tuto pohromu má město zachovaný svůj půdorys od doby vzniku. Čtvercové náměstí a z něho síť vybíhajících uliček je označována jako nejvýznamější památka renesančního urbanismu ve Střední Evropě. Dnešní podoba radnice je po rekonstrukci v 19. století. Přední část budovy je ozdobena městským znakem umístěným nad portálem. V městském parku nedaleko náměstí stojí kašna a pomník obětem druhé světové války. V parku najdeme i kámen, na kterém je popsána historie městečka. Ze zrušené obce Rusová sem byla přestěhována socha Dobrého pastýře.