Hořehledy
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Osada leží na západním úpatí vrchu Kokšína (684 m), 3 km východně od Spáleného Poříčí, nad údolím Bradavy. Název vznikl podle Davídka jako přízvisko osadníků, kteří "hoře hledí"; znamenalo to lidi shora hledící, to znamená z vyšších poloh Kokšína hledící do nížiny u Poříčí. Ves byla založena patrně poříčským osazovacím dílem pánů ze Švamberka po polovině 14. stol. "Jedná se zřejmě o kolonizační ves, první zmínky z r. 1379 hovoří o 15 lánech patřících k Poříčí, později některé statky získali okolní vladykové. R. 160 je zmiňován Jindřich Trehub ze Štěpánovic seděním v Hořehledech. R. 1524 je díl vsi zmiňován při těnovickém zboží, později Hořehledy patřily k Těnovicím celé. Při vesnici vznikla v té době železná huť, r. 1580 zmiňovaná v majetku pánů z Roupova. Na poč. 17. stol. zde stálo 21 usedlostí.Del berní ruly bylo ve vsi 10 selských, 9 chalupnických a 2 zahradnické usedlosti, další chalupnická usedlost byla pustá. R. 1721 připadly jako celý statek i Hořehledy natrvalo k Poříčí. Tehdy bylo ve vsi 25 hospodářů, mlýn s pilou, krčma a několik řemeslníků včetně židovského koželuha. Později se ves rozrostla na 42 domů díky hamerníkům pracujících v obnoveném hamru na zbraně. R. 1829 bylo ve vsi 55 domů, 370 obyvatel přifařených do Těnovic a 18 Židů. Stála zde hospoda, mlýn, pila, nářaďový dům, dvě cihelny a v blízkosti hájovna Kbel. Z hamru později vznikla lopatárna, pracující do konce století. R. 1890 zde bylo 486 obyvatel a 71 domů, pracovala tu cihelna Palaska a mlýn." (Jižní Plzeňsko II, historicko - turistický průvodce č. 13, text Tomáš Karel) Na čp. 5 je umístěna pamětní deska starosty blovického okresu Josefa Hodka, otce malíře Josefa Hodka. Na desce je napsáno: "Zde se narodil a žil / dlouholetý a zasloužilý / starosta okr. Blovického."