Horní Benešov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Horní Benešov leží na Severní Moravě, východně od města Bruntál. Městem prochází silnice spojující města Bruntál a Opavu. Horní Benešov se rozkládá v malebném údolí pod vrcholky kopců Nízkého Jeseníku. Městečko je obklopeno zalesněnými stráněmi kopců. Nejvýše položeným místem nad městečkem je západním směrem vrchol kopce Dlouhý vrch ( 694 m.n.m.). Horní Benešov je bývalé hornické městečko. V současné době se v okolí města těží polymetalické rudy. Severním směrem nedaleko města je patrná linie obranných bunkrů, pozůstatků druhé světové války. Jižním směrem od městečka je na toku řeky Moravice postavena vodní nádrž Slezská Harta. Tato vodní nádrž je využívána také jako přírodní koupaliště a k provozování vodních sportů. Východním směrem od městečka je technická památka bývalý větrný mlýn. V Horním Benešově se křižuje hned několik značených lokálních cyklistických tras. Jižním směrem dojedeme k výše jmenované vodní nádrži. Severozápadním směrem dorazíme do obce Milotice nad Opavou, kde je muzeum opevnění v rekonstruovaném opevněném bunkru. Severovýchodním směrem dojedeme k obci Sosnová na jejímž okraji je vybudován kemp a nedaleko kempu vyvěrá minerální pramen Anina studánka. Z Horního Benešova vedou pouze jedna značená turistická trasa a to k obci Sosnová k Anině studánce.
Historie
Městečko bylo založeno v roce 1253 jako zázemí horníků, kteří v okolí těžily stříbro. V roce 1353 bylo městečko povýšeno na město. V roce 1470 bylo městečko poničeno při vpádu Uhrů a v důsledku toho bylo zcela pusté. Nově bylo město založeno v roce 1506. V 16. století měl Benešov statut svobodného hornického města. V jeho okolí probíhala těžba zlata, stříbra, mědi a železné rudy. Těžba nerostů probíhala do 17. století a po té nastal útlum. V letech 1764 až 1766 byla obnovena těžba železné rudy a v letech 1902 až 1914 těžba barytu. Negativně se na vývoji města podepsalo několik požárů a morová epidemie. V roce 1892 byla přivedena do města železnice vedoucí z Opavy. Vlaky jezdily do Benešova až do roku 1970, kdy trať končila v Svobodných Heřmanicích a v roce 1981 byl násep trati odstraněn z důvodů poddolování. V devadesátých letech 20. století se v okolí města opět začalo těžit, tentokrát polymetalické rudy. Středověký půdorys městečka je dochován do dnešní doby. Část domů na náměstí mají barokní interiér, ale fasáda domu však byla upravena a částečně zmodernizována. Kostel svaté Kateřiny se vyznačuje gotickým jádrem. V roce 1746 byl poničen požárem a po té byl přistavěn nový presbytář. V roce 1820 byla ke kostelu připojena kaple svaté Anny. V pozůstatku ohradní zdi vybudované v 17. století, která obklopovala kostel se dochovaly tři kapličky Křížové cesty. V místech kde původně byla čtvrtá kaplička je umístěn památník věnovaný obětem první světové války. V sousedství kostela je barokní fara ze 17. století a v její blízkosti stojí socha svatého Jana Nepomuckého z konce 18. století. Na místním hřbitově se nachází novogotická kaple pocházející z roku 1893.
Statistické údaje
Název města: Horní Benešov
Počet obyvatel: 2463
Rozloha: 20 km2
Adresa: Městský úřad Horní Benešov, Masarykova 32, 793 12 Horní Benešov
Statutární orgán - Starosta: Ing. Josef Klech
Telefon: 554 773 080
Fax: 554 773 081
E-mail: hbenesov@hbenesov.cz
Internetové stránky: http://www.hbenesov.cz/
Obec s rozšířenou působností: Bruntál
Obec s pověřeným obecním úřadem: Horní Benešov