Horní Lhota (okr. ZL) – kostel sv. Diviše
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Obec Horní Lhota se nachází asi devět kilometrů od lázeňského města Luhačovice, na samém okraji moravského Valašska a Vizovických vrchů. V obci žije asi šest stovek obyvatel a poprvé je písemně zmiňována v roce 1449, a to v souvislosti s vykoupením hradů Svehradice a Starý Světlov moravskými stavy. Obec je však zřejmě ještě starší a již počátkem 15. století ji vlastnilo olomoucké biskupství. Ve starších písemnostech je označována jako Lhota Vyšší nebo Kamenná (Kamenolhotensem). Jednoznačnou dominantou obce je „červený“ kostelík sv. Diviše (Dionysos Areopagitos).
Kostel – nebo alespoň jeho dochované jádro – pochází z roku 1700, kdy byl postaven, pravděpodobně na místě staršího dřevěného kostelíka, o kterém se zmiňuje již ona listina z roku 1449. Věž kostela však byla přistavěna až v roce 1746. Nacházejí se v ní dva zvony; velký s vyobrazením sv. Diviše pochází z roku 1749, menší z roku 1827. Kostel byl následně několikrát upravován a přestavován, a to zejména v 19. století (1808 a 1857 až 1872). Za nejcennější část jeho mobiliáře bývá považován oltářní obraz, jehož autorem je Joža Uprka, známý moravský malíř a grafik, představitel romantického historismu a secesního dekorativismu.
Vedle barokního kostela sv. Diviše v Horní Lhotě se nachází budova fary z roku 1785, malý hřbitov, smírčí – nebo cyrilometodějský – kříž a společný památník T.G. Masaryka a obětí I. světové války. Kulturní památkou je tento příjemný venkovský kostelík již od roku 1958.