Horní Stropnice - Dobrá Voda - Hojná Voda

Městečko Horní Stropnice leží v Novohradských horách na toku stejnojmenné říčky 5 km jihozápadním směrem od Nových Hradů. Nedaleko se nachází hraniční přechod pro pěší i cyklisty Šejby - Harbach.

Původně to byla malá osada v blízkosti hranic. Vlastní obec vznikla koncem 12. století, první zmínky jsou z r. 1259, kdy polovinu obce vlastnil Vok I. z Rožmberka. Během 1. pol. 14. století byly obě části spojeny. Stropnice se stala městečkem, obdržela vlastní znak. Majiteli se stali Rožmberkové.

Další osud je shodný s osudem Nových Hradů - nejprve Stropnici zdědili Švamberkové, aby ji nakonec získali Buquoyové. Dařilo se zde tkalcovství, městečko mělo až do r. 1895 vlastní pivovar. Byla zde sodovkárna, spořitelna, pošta, strojní pletárna, elektrárna, cihelna, pila, cementárna, dařilo se i společenskému životu. V r. 1888 zde byla založena důležitá továrna na výrobu zemědělských strojů.

Městečko nezaniklo ani po odsunu německého obyvatelstva. Stále je střediskem oblasti a výchozím bodem turistiky po Novohradských horách.

Významnou památkou je zdejší kostel svatého Mikuláše z 1. pol. 13.století. Původní románská stavba byla kolem roku 1500 pozdně goticky přestavěna. Na hranolové věži se dochovala řada románských stavebních prvků. Hlavní oltář je z r. 1649, ostatní interiér je většinou rokokový z 2. pol. 18. století. Proti kostelu na náměstí stojí od r. 1765 mariánský sloup se čtyřmi barokními sochami.

V obci je koupaliště, v rybnících je možnost rybolovu. V zimě se zde nechá vyrazit i na lyže - na běžky i na sjezdovky. Městečkem prochází NS Paměti Novohradska.

K obci Horní Stropnice patří řada dříve samostatných obcí – mezi nejvýznamnější patří Dobrá Voda a Hojná voda.

Starší je osada Hojná Voda. První zmínka je z roku 1553, kdy Vilém z Rožmberka sem přivedl 26 usedlíků a dřevařů. Tehdy se osada jmenovala Vilémova Hora. Název Hojná Voda (patrně z názvu hojivá voda) pochází z roku 1564, kdy byl objeven léčivý pramen. Dle pověsti se zraněnému dřevorubci zjevila sv. Anna a poradila mu, aby si ránu omýval vodou z pramene. Tímto způsobem se uzdravil.

Proto zde na konci 16. století vzniklo lázeňské centrum a poutní místo s jednolodním kostelem sv.Anny. Léčili se zde Vilém i Petr Vok z Rožmberka, Buquoyové, dokonce i spisovatel Zikmund Winter. Po vystěhování obyvatelstva r. 1945 zde vzniklo hraniční pásmo, víc než polovina domů byla zbořena, stejně jako kostel. Po něm zůstala jenom věž, která je součástí hotelu a slouží jako vyhlídka.

Po r. 1989 byla Hojná Voda naprosto neznámým pojmem, nyní je již turistickým centrem v létě i v zimě. Asi 4 km jihovýchodně od vsi se rozkládá stejnojmenná přírodní rezervace, jedna z nejstarších u nás.

I v Dobré vodě došlo k několika zázračným uzdravením. Protože sem proudily davy lidí, nechal zde hrabě Buquoy počátkem 18. století postavit chrám Panny Marie Těšitelky (1708 - 1815), faru, lázně a zámeček (1718), v roce 1747 přibyla škola.

Poutní procesí z Čech i Dolního Rakouska se konala až do r. 1938. Po r. 1945 bylo obyvatelstvo vystěhováno a začalo bourání budov, včetně buquoyské rezidence. Byl zasypán i hlavní pramen a hrozilo zboření kostela. Po r.1989 obec ožila zásluhou turistického ruchu a hlavně zásluhou rakouských účastníků bohoslužeb. Kostel patří mezi nejhodnotnější církevní barokní stavby jižních Čech. Je zdarma otevřen veřejnosti. Před kostelem ze dvou malých kašen vyvěrá pramen čisté vody.

Právě odtud se nechá po červené a zelené turistické značce dojít přes rozhlednu na Kraví hoře do sousední Hojné Vody.