Hostice – Pomník světových válek

Pomník obou světových válek v Hosticích (nebo jak se lidově říká Hostýzi) najdeme u nejhonosnější zdejší stavby, bývalého chudobince. Před nedávnou dobou krásně opravený (100 let republiky).

Pomník tvoří podstava z kamenné mohyly, na které je umístěn kamenný obelisk z leštěné tmavé žuly. Na vrcholu je ztvárněna hlava legionáře se zemskými znaky. Pod zlacenou římsou zlacený Československý znak. Pod ním je umístěn nápis:

1918 – 1938 / K UCTĚN Í/ PAMÁTKY / 20. VÝROČÍ ČSL. / SAMOSTATNOSTI / VZPOMÍNÁ OBEC / SVÝCH PADLÝCH / SPOLUOBČANŮ / ZE SVĚTOVÉ/ VÁLKY.

Celková výška pomníku je 380 cm, obelisk samotný je vysoký 260 cm.

Po stranách jsou na bocích jména obětí 1. světové války. Na čelní starně kamenné mohylky hje reliéf matky s dítětem. V prostoru před původním památníkem je asi 2 m předsunutá deska s obětmi z období 2. světové války vysoká 120 cm.

Prostor památníku je obehnán nízkým plůtkem a osázen živým plotem. Tvůrcem staršího pomníku je zřejmě kamenická firma Semerák z Olomouce.

Pomník byl odhalen v červenci 1938. Slavnosti se mj. účastnil plk. František Krátký, velitel šumperské posádky (později za odbojovou činnost in memoriam generál). Doba odhalení staršího pomníku je celkem zajímavé. Hostice, dnes součást vedlejší Rudy nad Moravou s totiž nacházejí v oblasti, které se hanlivě a nespravedlivě říká Sudety. Sudety jako takové za to nemohou, ve skutečnosti je to normální označení pro horopisnou oblast Krkonošsko-Jesenické soustavy. Později ale bylo pojmenování rozšířeno ideologicky na většinu čsl. pohraničí, z velké části obydleném obyvatelstvem z německou obcovací řečí. Zrovna Ruda a okolí bylo jazykově silně promíchané, většina jmen na pomníku Velké války zní celkem česky. V meziválečné době měla obec kolem 800 obyvatel, počet německy hovořících se pohyboval kolem 30. I vedlejší Ruda nebo takový Bohdíkov byly z velké části české. Odhalení se tak konalo již v době těsně před Mnichovem, takže svým způsobem tak šlo o určitou vlasteneckou demonstraci. Nakonec i tak Hostice skončily v pohraničním záboru. Však samotná pomnichovská hranice se tady na severozápadní Moravě táhla až za Mohelnici, tedy skoro na dohled do Olomouce.