TURISTIKU PODPORUJÍ
61 576 turistů a cestovatelů
112 431 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 832,- odměny za články

Krušné hory a Podkrušnohoří

Krušné hory tvoří souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a tvořící přirozenou hranici mezi Čechami a Německem. Nejvyššími vrcholy jsou Plešivec (1028 m), Klínovec (1244 m), Božídarský Špičák (1115 m) - nejvyšší čedičová kupa ve střední Evropě.

Turistika Krušné hory
Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety Krušné hory Milešovka / Lovoš Chaty a chalupy Krušné hory
Turistické cíle Hazmburk / Tiské stěny Víkendové pobyty Krušné hory
Pěší trasy / Cyklo trasy Lázně Altenberg Bezručovo údolí

 

Krušné hory a Podkrušnohoří
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Hrad Hněvín

Turistické cíle Památky a muzea Hrad

Hrad Hněvín - působivá dominanta mosteckého kraje

Hrad Hněvín

Vyhlídková věž naopak dominuje hradu

Pojďme se teď na tu naši krásnou zemičku podívat trochu z výšky. Nechci lekat ty, kteří neradi létají letadlem, nebo mají strach z výšky. Nepůjdeme daleko, od okraje hornického města MOST je to k úpatí Zámeckého Vrchu jen pár stovek metrů. Silnička, vedoucí až k hradní bráně, se vine malebnou vilovou čtvrtí, aby se po počátečním mírném stoupání zakousla do úbočí vrchu a teď už výrazným stoupáním začala ukrajovat výškové metry. Našim nohám a plicím, nebo motoru auta, se pod hradbami dostane odměny v podobě nevšedního, takřka kruhového rozhledu. Za příznivých povětrnostních podmínek tu máte jako na dlani nejen město MOST samotné, ale i vrcholky Českého středohoří a nedalekých Krušných hor. Jsme v Podkrušnohorské pánvi a tudíž naší pozornosti nemůžou uniknout ani rozlehlé plochy povrchových dolů ve směru na Chomutov a Litvínov, stejně tak jako bezprostředně sousedící chemické závody u Litvínova. Ale to už jaksi k tomuto kraji patří.

Pohled na město Most na úpatí Hněvína

Otázka vzniku zdejšího hradu je poněkud složitější. Některé prameny hovoří o tom, že tento hrad vyrostl na místě původní tvrze rodu Hrabišiců, jinak také majitelů města Mostu na úpatí Hněvína. Zmiňovaná tvrz tu mohla podle nich vyrůst už v 9. století, což dokládají i některé archeologické vykopávky hradeb datovaných právě zmiňovaným století. V roce 1238 na jejím místě zásluhou krále Václava I., ale po německém vzoru vyrůstá hrad Landeswarte, sloužící jako jeden z opěrných bodů království na severu Čech. Zřejmě nepříliš dobrým rodinným vztahům můžeme vděčit za to, že se nám dochovala první písemná zmínka o zdejším hradu, ve kterém se mluví o neúspěšném obléhání Hněvína synem Václava I – Přemyslem Otakarem II. Ve stejném století si Václav II s jeho pomocí řešil své finační problémy, když ho zastavil Braniborům Na rovinu řečeno, náš milovaný Karel IV. se se zdejším hradem taky zrovna „nemazlil“. Když potřeboval „udat“ svoji dceru Annu, použil zdejší nemovitost jako malý „úplateček“ míšeňskému markraběti Fridrichovi. Jenže holubičky nezavrkaly, happy end se nekonal, jen ten mostecký hrádek zůstal jaksi panu markraběti v držení. Trvalo to pak až d roku 1406, než Václav IV., ovšem teprve až po zaplacení patřičného odstupného, dostal hrad zpět do královského držení. Že by se současné panstvo také inspirovalo naší minulostí? Něco mi tyhle „kejkle“ připomínají.

I sníh se občas objevuje na vrcholku zdejšího kopce

Snad strategické poloze a dobrému opevnění lze připisovat zásluhu na tom, že tento hrad nebyl nikdy dobyt. Nepodařilo se to ani husitům. Co však nešlo provést vojensky, dalo se vyřešit politickými kličkami. A tak již v roce 1423, tentokrát v tom měl prsty král Zikmund, se Hněvín opět ocitá v zástavě a opět světe div se v rukou míšeňského markraběte. A zase to trvalo více jak 20 let, než se hrad na základě chebské mírové smlouvy vrátil do královského držení. Přepsán byl na syny Jiříka z Poděbrad, kteří ho však roku 1480 prodali bratrům Benešovi a Ludvíkovi z Veitmühle. S rokem 1585 se objevuje nový majitel Ladislav Popel z Lobkovic. Ten však poměrně brzy upadl v nemilost u Rudolfa II, což mu vyneslo trest smrti a konfiskaci majetku. Ještě že včas zmizel do ciziny. Za zmínku stojí i to, že za vlády již zmiňovaného Rudolfa II. na hradě pobývali i alchymisté Angličan Edvard Kelley a Řek Marek Mamugny. Ovšem z příkazu císaře, tedy ve vězení! Pro Kelleyho se mostecký hrad stal osudným, když ve zdejším vězení zemřel. V našich dějinách se příliš často nestávalo, aby hrad přecházel do rukou města. A Hněvínu to zrovna příliš štěstí nepřineslo. Ne snad, že by byl nepřítelem konečně dobyt. Už v majetku města, pod jehož správu v roce 1595 přešel, ještě několikrát odolal útokům nepřítele v době třicetileté války, nakonec však roku 1646 zdejší císařská posádka kapitulovala a Hněvín se pro změnu stal oporou nepřítele. Historické prameny dokonce zmiňují údajnou návštěvu v té době teprve budoucího švédského krále Karla Gustava. S rostoucím významem hradu rostl i význam města ležícího pod ním, z něhož se během let stalo město královské a na zdejším hradě se usídlil župan.S rostoucím významem města zároveň rostla jeho atraktivita pro nepřátelské armády. Měšťané to však připisovali existenci hradu nad městem. Je absurdní, že nakonec opravdu dosáhli svého a dostali povolení ke zbourání objektu od samotného Ferdinanda III.

Typická silueta Hněvína

Více jak 200 let zel vrcholek Hněvína (Zámecký vrch) prázdnotou. Teprve v 70. letech 19. století vrch znovu ožívá. Postupně se zalesňují jeho svahy, vznikají zpevněné cesty, provádějí se parkové úpravy a roku 1879 vyrůstá na vrcholku Restaurace. O deset let později vztyčenou dřevěnou napodobeninu Eiffelovy věže, strhává o rok později silný vítr. Německý spolek přátel Zámecké Hory měl zásluhu na vybudování nejen kamenné vyhlídkové věže v roce 1900, ale o něco později vybudované sousedící Restaurace. Tu architekt Adolf Schwarzer dokončil o pět let později, nechal ji vybavit elektřinou i telefonem. Ještě v roce 1911 proběhla rekonstrukce vyhlídkové věže, tehdy již opatřené glazurovanými cihlami ze šamotárny v Braňanech. O dva roky později ještě přibývá malá věž sloužící jako hradní kaple a peníze se v roce 1927 najdou i na krytou verandu. Tím stavební ruch na Hněvíně utichá. Za 2. světové války objekt obsazují nacisté a využívají k účelům protiletecké obrany.

Vojákům sloužil Hněvín i po válce. Až v roce 1950 přechází objekt do rukou Městského národního výboru, který se však o hrad nestará a ten chátrá. Jen v roce 1959 tu je zbudována televizní retranslační stanice. Brzy na to je objekt uzavřen z důvodů narušené statiky a teprve s rokem 1967 přichází jeho záchrana. Nákladná rekonstrukce končí v roce 1970 a provozovatelem celého areálu se stává Podnik bytového hospodářství, za jehož působení vzniká v roce 1972 hvězdárna, umístěná v bývalé hradní kapli. S příchodem nových časů se hrad vrací do rukou města a to tu v letech 200 – 2001 provádí další rekonstrukci, během níž je instalováno vnější osvětlení, jsou provedeny opravy střech, inženýrských sítí a položeno je i nové dláždění.

Zimní podvečer na hradě, či spíše hrádku

Velmi pozitivní je fakt, že i v nových časech zde byla zachována hvězdárna Dr. Antonína Bečváře, jako pobočka hvězdárny v Teplicích. Návštěvníkům umožňuje za jasného počasí pozorovat planety, Měsíc a jiné zajímavé objekty dalekého vesmíru. K dispozici jim je výkonný čočkový dalekohled typu Gustav Heyde umožňující až 300-násobné přiblížení pozorovaných objektů. Pro veřejnost se hvězdárna otevírá vždy v neděli mezi 14.00 – 21.00 hodin a uzavřena nezůstává ani při avizovaných pozorováních zajímavých jevů. Pro rok 2010 se pozorování zaměřuje především na aktivity Slunce, které by se mělo v současnosti blížit 11-ti letému maximu.

Až tedy vystoupáte k této dominantě mosteckého kraje, vzpomeňte že stojíte nejen na místě s bohatou historií, ale i na místě s možnosti poučení, dobrého jídla a dalekých rozhledů. Nelitujte námahy a vystoupejte na 34 metrů vysokou věž, z níž se Vám vždy od 11.00 do 23.00 hodin otevřou rozhledy nejen na město MOST, ale i jeho blízké i vzdálené okolí. Sice po minulá desetiletí těžce zkoušené, přesto však a možná i to zajímavější.

Poslední aktualizace: 23.5.2010
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: pavka07
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Krušné hory a Podkrušnohoří

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam: