Hrad Hukvaldy

Hrad Hukvaldy stojí na kopci nad stejnojmennou obcí, známou především jako rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka. Kromě prohlídky hradu je možné se projít také oborou, která se nachází okolo hradu a kterou obývají mufloni a daňci.

Je to jeden z největších moravských hradů, založený koncem 13. století německými hrabaty Hückeswagenu. Hrad byl dostavován postupně až do poloviny 18. století, kdy byl opuštěn kvůli jeho špatné přístupnosti. Hrad se postupně změnil v ruinu.

Jeho hlavní funkcí bylo chránit důležitou obchodní stezku spojující Olomouc s polským Krakovem a byl také politickým a správním centrem hukvaldského panství. Po Hückeswagenech, kteří se v písemných pramenech vyskytují do roku 1307 se majitelé hradu rychle střídali, stejně jako jeho zástavní držitelé.

V polovině 14. století hrad poprvé získali olomoučtí biskupové, kteří byli také nejčastějšími vládci hradu. V roce 1359 hrad velkým nákladem vykoupil biskup Jan Očko z Vlašimi a následně byl hrad výnosem Karla IV. dán „olomoucké církvi na věčné časy“. V následujícím klidném období byl hrad opraven a rozšířen. Stará věž byla obestavěna provozními budovami a náhradou za starý vnitřní dvůr bylo zřízeno nové Předhradí a celkově zdokonaleno opevnění. Finanční problémy ovšem nedovolily církvi si hrad ponechat natrvalo v držení a tak bylo jeho osudem i nadále časté střídání majitelů. Vlastníky hradu se tak stali např. uherský král a pozdější císař Zikmund či známý husitský hejtman Jan Čapek ze Sán.

V roce 1465 získal hrad český král Jiří z Poděbrad, který jej vzápětí prodal zpět olomouckému biskupství. Tehdejšímu biskupu Tasovi z Boskovic finančně vypomohli jeho bratři šlechtici Dobeš a Beneš Černohorští z Boskovic, kteří také hrad převzali poté, co biskup Taso zemřel na mor. Za vlády pánů z Boskovic došlo na hradě k mnoha dalším stavebním úpravám. Došlo i ke změně přístupu do hradu. V jižním svahu byla zřízena pohodlná cesta, po níž bylo možno vyjet i v kočáře, a která v podstatě slouží dodnes. Po jejich smrti na počátku 16. století, se Hukvaldy znovu a tentokrát definitivně vrátily olomouckému biskupství. Od té doby drželo olomoucké biskupství až do roku 1948, kdy byl hrad zestátněn.

Ve válečných vřavách Třicetileté války a poté prusko – rakouských válkách v 18.století dostály Hukvaldy své pověsti hradu, který nebyl nikdy dobyt. Vděčil za to své vynikající strategické pozici na holém kopci a masivnímu opevnění. Opuštěná chátrající hrad zachvátil roku 1762 zničující požár, který urychlil jeho zkázu. A jak bývalo obvyklé, zkázu urychlili vesničané z blízké obce, kteří hradby rozebírali a používali je na stavbu vlastních obydlí. Hrad postupně zcela zpustl, teprve v 19. století zde byly provedeny alespoň nejnutnější opravy.Hukvaldy měly podobný osud jako většina středověkých hradů a staly se romantickou zříceninou.

Hrad je 320 metrů dlouhý, obvod je více než 800 metrů, má 8 válcových bašt a 3 hranolové věžovité brány, přes 200 střílen, 4 nádvoří, tři vyhlídkové trasy. Nejstarší částí Hukvald je hradní jádro, které částečně pochází ze 13. století. Tehdy byl postaven východní palác, který byl původním sídlem zakladatelů hradu. V tomto rytířském paláci byla umístěna také první hradní kaple. Nejnovější částí hradního jádra je renesanční palác se zachovalými renesančními okny, postavený kolem roku 1550. V hradním jádře se nacházejí také kamenné cisterny na shromažďování dešťové vody, používané v hradní kuchyni na vaření v době před vyhloubením hradní studny. Nouze o vodu byla skutečně po dlouhou dobu největší slabinou Hradu Hukvaldy. Teprve v roce 1581 byla na hradě vyhloubena studna, jejíž budování takřka pohltilo výnos hukvaldského panství. Studna byla původně hluboká asi 150 metrů. Dnes je částečně zasypána. Za studnou bylo zbudováno renesanční opevnění, které bylo po roce 1653 zbořeno a na jeho místě vyrostly dva barokní bastiony. Ty dnes slouží jako vyhlídky. Součástí jedné z bran je místnost bývalé Strážnice, kde je dnes Lapidárium. Nejzachovalejším objektem na hradě je kaple sv. Ondřeje, zbudovaná někdy na konci 17. století. Kaple byla jediným objektem na hradě, který byl v 19. století obnoven a udržován. Dále jsou v kapli umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského. V kapli je výborná akustika a proto se zde konají nejrůznější koncerty a vystoupení.

Otevřeno :

duben a říjen (jen soboty, neděle a svátky):	9:00 - 16:00
květen až srpen (denně mimo pondělí):	9:00 - 18:00
září (denně mimo pondělí):	9:00 - 17:00
* polední přestávka:	12:30 - 13:00

Poslední vstup do hradu 30 minut před uzavírací hodinou! V době konání koncertů a produkcí bývá otevírací doba prodloužena do skončení programu. Otevření hradu mimo pravidelnou otevírací dobu je možné na základě telefonické dohody. Cena dohodou. Telefon: +420 604 618 144

Vstupné

dospělí:	60,- Kč
studenti, důchodci a mládež od 15 do 18 let:	40,- Kč
děti od 3 do 15 let, ZTP, ZTP/P:	20,- Kč
psi (zásadně a pouze jen na vodítku):	10,- Kč

Držitelé průkazu ZTP a ZTP/P mají možnost se dopravit na Hrad Hukvaldy svým vozem, a to každou středu po domluvě s kastelánem hradu, tel. +420 739 453 905.

Vstupné v běžné provozní době je celodenní.
Prohlídka hradu je možná samostatně i s průvodcem.
Výklad průvodce pro skupinu min. 5 osob v ceně vstupenky.
Prohlídka hradu s výkladem trvá asi 40 minut.
První prohlídka s průvodcem začíná v běžné provozní době v 10 hodin, poslední prohlídka začíná hodinu před uzavřením hradu.
Ve dnech, kdy se na hradě koná doprovodný program nebo produkce se obvykle neprovádí.
Upraveno je vstupné při doprovodných programech, koncertech a produkcích.