Hrad Starý Jičín

Turistické cíle • Památky a muzea • Hrad

Zřícenina hradu Starý Jičín • Fotografie (7) • Foto: Thomik

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Zřícenina hradu Starý Jičín

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Hrad Starý Jičín byl vybudován na Starojickém kopci, aby strážil obchodní a jantarovou stezku. Jeho přesný datum vzniku však není známý. První zmínka o něm je z roku 1240, kdy náležel Arnoldovi z Hückeswagenu, který však nemusem hrad postavit. Poloha hradu a pozdně románský charakter jeho věže naznačují, že hrad mohl mít zeměpanský původ a Arnoldovi byl teprve dodatečně předán. Existuje i možnost, že hrad založen Arnoldovými vnuky spolu s hradem Hukvaldy. Tuto otázku zodpoví až archeologický průzkum.

V roce 1278 hrad drží Blud z Pňovic. Počátkem 14. století získal hrad Vok z Kravař a v rukou tohoto rodu zůstal až do roku 1434. Významnými vlastníky hradu této éry byli zejména Jan z Kravař, který zaujímal význačné postavení na dvoře Karla IV. a Lacek z Kravař, významný stoupenec Mistra Jana Husa.

V 15. století odolal hrad tažení husitů roku 1427 a také Poláků o jedenáct let později. V roce 1434 získali hrad příbuzní pánů z Kravař, páni z Cimburka.

Poté hrad střídal majitele v rychlém sledu - Jindřich z Boskovic (1470), Petr od Sv. Jiří a Pezinku (1476), Jan z Kunovic (1497). V roce 1500 se konečně dostal do rukou pánů ze Žerotína.

Za Žerotínů na hradě vzniklo severní předhradí s věží a snad i předsunuté opevnění. Žerotínové hrad vyzdobili a opatřili bohatým inventářem, o čemž svědčí četné nálezy zbraní, kachlů, keramiky a jiných předmětů. Vilém Bedřich ze Žerotína ztratil pro svou účast na stavovském povstání v roce 1618 čtyři pětiny majetku a proto starojické panství roku 1624 spadlo do klína charvátskému bánovi Frankopanovi z Tržacu.

Hrad byl poškozen za třicetileté války. Po četných bojích byl hrad obsazen v roce 1621 krnovským knížetem a pak Slezany. O pět let později se zde usadili Dánové, v roce 1627 hrad dobylo císařské vojsko a v letech 1643 a 1646 se ho zmocnili Švédové.

Po válce hrad sloužil jako vězení a špitál, ale v roce 1670 byl již značně zchátralý. Tehdy ještě byly provedeny nejnutnější opravy aby mohl v době tureckých nájezdů sloužit jako menší pevnost. Pozdější majitelé - Ditrichštejnové a Zenonové z Dannhausenu - se však již o něj nestarali.

Posledním, kdo ještě na hradě pobýval, byl Jan Zeno z Dannhausenu, který zemřel roku 1755. V roce 1772 koupil panství hrabě Kristian Augustin Seilern, jehož potomci je drželi až do roku 1906.

Hrad jako pustý se uvádí v roce 1785. Jeho zkázu urychlily občasné požáry způsobené bleskem, rozebírání na stavební materiál a zalesnění Starojického kopce v letech 1853 - 1854. Dr. Bedřich Deym, který získal panství v roce 1906, chtěl hrad restaurovat. Zabránila mu v tom však první světová válka a následný nedostatek finančních prostředků. Od roku 1945 náleží zřícenina státu a spravuje ji Okresní vlastivědné muzeum v Novém Jičíně.

Hrad Starý Jičín stával na kopci při jedné větvi někdejší jantarové stezky. Cesta ke hradu stoupá pozvolna po západním úbočí kopce. Areál je dost rozsáhlý a jeho délka činí téměř 200 m. Nejstarším objektem na hradě je okrouhlý bergfrit, jehož Trosky se dodnes dochovaly. Na něj navazuje téměř obdélníkové jádro o rozměrech 60 × 22 m s podélným palácem, který byl vybudován v gotickém slohu a do dneška se dochovaly i jeho sklepy. Jádro bylo přístupné od severu z rovněž obdélníkového nádvoří, obestavěného budovami. Nejvýznamnější byl klenutý trojprostorový palác na severu, který měl tři patra a převyšoval ostatní budovy.

Další přistavované budovy na východě vystoupily mimo obvod hradeb. Zde se také nacházel vstup do nádvoří z parkánu, který obklopil prostor obou nádvoří ze všech stran. Parkán vznikl v období pozdní gotiky a jeho hradby byly zpevněny renesančními pilíři. Na jižní straně pod bergfritem bylo opevnění zesíleno téměř trojúhelníkovým předsunutým opevněním, které bylo od samotného hradu odděleno 16 m širokým, ve skále vylámaným příkopem. Vstup do parkánu vedl naopak od severu po dřevěném mostě ze sypané nástupní rampy severního předhradí. To bylo vymezeno obloukovitou hradbou, která se na severoseverozápadě připojovala příčnou zdí k jádru, V této zdi byla také proražena první hradní brána, jenž byla z boku střežena čtverhrannou raně renesanční věží. Na prvním předhradí bývala studna.

Pro návštěvníky hradu je zde v provozu hradní kavárna, která je většinou otevřena o sobotách a nedělích. V horní části vyhlídkové věže byla instalována dobová expozice zbraní a dokumentace o hradě a panství. Z věže, ale i z ostatních míst zříceniny, je za příznivého počasí krásný rozhled do širokého okolí Moravské brány.

Provozní doba hradní věže - rozhledny

březen - duben	so - ne 11:00 až 17:00	V březnu pouze za příznivého počasí dle webkamery.
Velikonoce	so, ne, po 10:00 až 17:00
květen	so, ne, svátky 10:00 až 17:00
červen	čt - pá 12:00 až 17:00 so - ne 10:00 až 17:00	Pro školní výlety možno otevírací dobu upravit dle předchozí dohody.
červenec - srpen	denně 10:00 až 17:00	Dle návštěvnosti až do 21:00 hodin.
září - říjen	so, ne, svátky 10:00 až 17:00