Hrad Vikštejn u Radkova

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Hrad Vikštejn se tyčí nad místní částí města Vítkov – Podhradím. Kdysi patřil největším a nejmocnějším pevnostem Slezska a chránil hranice opavského vévodství a důležitou obchodní stezku. První zmínku o něm lze nalézt v zápisu z roku 1369, kdy byl Vítek ze Šostýna veden jako svědek manského soudu olomouckého biskupství. Podle mohutnosti hradeb můžeme i dnes usuzovat, že to byl nedobytný hrad.

Původní majitel hradu Vítek ze Šostýna byl také zakladatelem města Vítkov. Jeho syn Bernard zemřel roku 1394 a hrad zabavil vévoda Přemysl I. Jeho synům hrad náležel až do roku 1461, kdy jej vévoda Arnošt postoupil Budivoji z Moravice, který byl často u zemského soudu v Opavě žalován za neoprávněné odcizování majetku. Až soudu došla trpělivost a Budivoj byl v květnu 1464 jako zemský škůdce odsouzen ke ztrátě majetku a hrdla. Hrad zkonfiskoval král Jiří z Poděbrad a svěřil jej Hynčíku Bírkovi z Násilé. V srpnu 1474 obsadil hrad uherský král Matyáš Korvín, brzy byl ale navrácen panu Hynčíkovi. Bírkové obnovili poškozený hrad.

Když kolem roku 1525 získal statek a hrad do dědičného vlastnictví Jan Planknar, hrad byl obehnán zdí a střílnami. Na méně chráněné severní straně byl vykopán suchý hradní příkop a nad ním postaveny bašty. Původní gotická obytná část hradu byla stržena a nahrazena novou, renesanční stavbou, která probíhala až do 80. let 16. století. Po těchto úpraváchse Vikštejn stal nedobytným. Přestože Jan Planknar prodal část svého panství již zmíněnému rodu Bravantských za dvaadvacet tisíc zlatých, žil nadále na Vikštejně, a po útěku Mikuláše Bravantského s Magdalenou Planknarovou do Polska se stal znovu majitelem celého panství. Zemřel pravděpodobně v roce 1601. Majetek zrádné Magdaleny získal její bývalý muž Adam Oderský.

Třicetiletá válka dopadla tvrdě i na hrad Vikštejn. V roce 1626 obsadilo hrad dánské vojsko generála Mansfelda. V roce 1639 byly jeho některé části pobořeny, vlastně měl být dle rozkazu generála Gonzagy vyhozen do povětří, aby se ho nezmocnili Švédové. Rozkaz ale nebyl důsledně splněn a hrad byl stále obyvatelný. Roku 1646 byl hrad preventivně pobořen císařskými vojsky.

Nejstarší částí je nepravidelný ovál ohrazený plášťovou zdí. Byla zde nejméně čtyři podlaží a jižní konec jádra byl snad původně ukončen patrovým palácem. Na západě byl široký průjezd, kterým mohly na nádvoří projet i vozy. V hradu je rozsáhlé sklepení, které dotvrzuje, že zde mohly být i značné zásoby potravin a vůbec životních potřeb, aby pevnost odolala i déletrvajícímu náporu.

Na jižní straně bývala provozní budova se stájemi a velkou pekárnou, dále tam byly světnice a komory, v podkroví pak sýpka. V polovině 19. století odkoupil Vikštejn Emanuel Glaser, ale o třicet let později ho prodal hraběcímu rodu Razumovských. Ti ho vlastnili až do roku 1946. Zajímavé také je, že na jižní stráni hradního kopce bývaly v pozdním středověku zahrady a chmelnice.

Nicméně před můstkem přes hradní příkop visí upozornění o vstupu na vlastní nebezpečí. To ovšem nestačí, zdi a hradby historické stavby jsou – navzdory tomu, že byly po roce 1960 opraveny – ve velmi špatném stavu a hrozí nebezpečí zřícení nadzemních částí i sklepních stropů. A to je současný stav kdysi slavného hradu.

Staré pověsti

S existencí hradu je spojováno mnoho pověstí. Připomeňme dvě:

Hradní pán Vítek z Kravař rád pořádal na Vikštejně rytířské turnaje, kterých se osobně účastnil. Při klání – údajně s Ješkem z Držkovic – se měl dopustit porušení pravidel. Když byl sražen Ješkem k zemi, nechal se svými lidmi zvednout a svému soupeři zasadil nečekanou ránu, takže zvítězil. Ješek přísahal pomstu. Počkal, až Vítek odjede z hradu, navštívil jeho ženu Annu, kterou pak zabil a shodil z hradeb. Na znamení pak vtrhli do hradu Ješkovi lidé ukrytí v lese, a vyloupili ho.

Dále se ústně tradovalo, že když koncem 16. století získal Vikštejn Mikuláš Bravantský, postavil se on a jeho bratr Vilém do čela loupeživé bandy. Dokonce Janu Planknarovi, někdejšímu majiteli hradu, obloudil neteř Magdalenu, dědičku části panství. Mikuláš dokonce zabil fojta z Čermné. Byl zajat a přinucen ke slibu, že do začátku soudního procesu neopustí Prahu. Uprchl pak do Polska i s Magdalenou Planknarovou. Ta pak byla zvláštním dopisem císaře Rudolfa II. v květnu 1600 označena za bezectnou a mrtvou.

V podzemí Vikštejna měl být zakopán poklad získaný loupežemi. Někteří lidé tomu zřejmě věří dodnes…

Až budete stoupat z Pohradí serpentinami směrem na obec Dubová, všimněte si věžičky hradu - zanedlouho se z ní budete kochat výhledem směrem dolů. Před obcí Dubová je parkoviště, odkud je to z rozcestí pouhých 300 metrů k mostu, přes který projdete do hradu. Vezměte si baterky !