Hradec Králové – reliéf na bývalém Ředitelství drah

Stovky lidí si denně přicházejí vyřizovat svoje záležitosti do administrativní budovy č. p. 810 na Ulrichově náměstí v Hradci Králové, aniž by věnovaly větší pozornost reliéfu nad hlavním vchodem. Dnes v budově sídlí řada státních institucí, původně však sloužila jako reprezentativní objekt Ředitelství drah.

Památkově chráněná budova, postavená v letech 1928 až 1932 podle návrhu architekta Josefa Gočára, tvoří jižní stranu uvedeného obdélníkového náměstí. Ředitelství drah bylo slavnostně předáno do užívání v roce 1932, hned po dokončení. Budově však chyběl jeden architektonický prvek, kterým byl pískovcový reliéf s motivem cestování a železnice nad vstupem.

V roce 1933, po roční opakované kritice v tisku, se podařilo reliéf o délce deset metrů a výšce dva metry osadit na své místo. Nejprve místní sochařské Škodovy závody zhotovily reliéf podle modelu sochaře Bedřicha Stefana. Poté sám autor jednotlivé díly sesadil a provedl na nich korektury.

Na symetrickém reliéfu můžeme vidět celkem šest postav. Některé postavy jsou snadno rozpoznatelné, jiné vyvolávají diskuzi. Úplně vlevo sedí na balíku patron cestování a obchodu Merkur. Charakterizují ho hůl, helma a sandále. Na pravém okraji pózuje Démétér, řecká bohyně plodnosti země a rolnictví. V levé ruce drží kolo, které může být znakem rolnictví, uvažuje se i o spojitosti s cestováním.

Uprostřed reliéfu se o glóbus opírají dvě ženy. Ta vpravo drží v levé ruce lokomotivu, a v pravé znak křídel. Žena vlevo svírá v levé ruce pohár, a v pravé ruce knihu, symbol vědění. Fandové železnice spekulují o tom, že je to jízdní řád.

Koho představují sedící postavy, není zcela zřejmé. Někdo soudí, že se jedná o cestující, uživatele drah. Muže vpravo v pracovním oděvu a s kladivem v ruce bych označil spíše za železničního údržbáře či opraváře. Vlakem jezdím málo, cestujícího s kladivem v ruce jsem ještě nepotkal. Žena sedící vlevo, v nařaseném rouchu a se zakrytou hlavou, je ještě více tajemná. Atribut v jejím klíně by mohl napovědět, nejde však rozpoznat.

Reliéf je v celé své délce chráněný sítí proti holubům, aby agresivní trus opeřenců umělecké dílo nejen neznečišťoval, ale i nenarušoval jeho pískovcový povrch.

Budete-li mít cestu na některý úřad v uvedené administrativní budově, všimněte si reliéfu nad vchodem. Možná se vám podaří blíže rozpoznat jednotlivé postavy a jejich poselství.

Závěrem ještě v krátkosti představím autora reliéfu. Sochař, medailér a profesor Bedřich Stefan se narodil 9. prosince 1896 v Praze. Zemřel 31. března 1982 tamtéž. V mládí se učil štukatérem a navštěvoval kurzy kreslení. V roce 1914 byl přijat ke studiu u profesora Josefa Drahoňovského a Bohumila Kafky. V letech 1919 – 1923 studoval sochařství na Akademii výtvarných umění u Jana Štursy. Krátce po studiích navštěvoval kurzy aktu v Paříži.

V roce 1942 se oženil se sochařkou Hanou Wichterlovou. Po válce až do roku 1958 byl profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1966 byl vyznamenán státní cenou za plastiky pro památník v Lidicích. V témže roce byl jmenován také zasloužilým umělcem. Během svého života Bedřich Stefan vytvořil desítky soch, reliéfů a dalších uměleckých děl, které dnes můžeme obdivovat v mnohých městech.

Více se o Bedřichu Stefanovi dočtete například ve Wikipedii (https://cs.wikipedia.org/wiki/Bed%C5%99ich_Stefan), kde uvidíte i jeho fotografii.