Hradec Králové - Ulrichovo náměstí

Autorem urbanistického projektu z roku 1924 je Josef Gočár. Dominanty náměstí tvoří palác Steinského-Sehnoutky a bývalé sídlo ředitelství státních drah. Náměstí je pokryté Kamennými deskami, jejichž strohost oživují záhony a fontána. V minulém režimu stála v čele náměstí socha Klementa Gottwalda a náměstí se po něm i jmenovalo.

Obdélníkový rynek o stranách 150 x 70 m protíná Gočárova třída a jeho plocha je vydlážděna kamennými deskami, jíž „narušují“ jen enklávy zeleně a velká fontána.

Projekt náměstí vypracoval arch.Josef Gočár 1924, stavět se tu začalo o dva roky později. Toto nové veřejné prostranství se mělo stát kulturně – historickým středem města, obzvláštněným i divadlem. S tím ale Gočár nesouhlasil, protože mu zde umístění „stánku Thálie“ přišlo nevhodné, a tak se rynek stal pouze centrem administrativním a obchodním.

Nejdominantnější stavbou je budova bývalého ředitelství státních drah, (později sídlo Okresního národního výboru) a dnes v ní kromě mnoha úřadů najdeme i Policii ČR.

Tento objekt zabírá celou jižní stanu náměstí, nachází se v něm 405 místností, unikátní výtah páternoster a je hodnotnou ukázkou stavebního slohu zvaného „konstruktivismus.“

Náměstí nese jméno po dlouhodobém (1895 - 1929) starostovi Hradce Králové – Františku Ulrichovi, který toužil po moderním vzhledu předměstí. Od roku 1973 „zkrášlil“ východní stranu rynku pomník prvního československého dělnického prezidenta (po K.Gottwaldovi bylo přejmenováno i náměstí), roku 1990 byl odstraněn a ono se vrátilo ke svému původnímu názvu.

V místech, kde do něj vstupuje Gočárova třída, se vypínají čtyři vysoké nárožní domy, převyšující o dvě podlaží okolní zástavbu a tvořící jakousi pomyslnou bránu.

Naproti bývalému ředitelství drah stojí na severní straně náměstí palác Rudolfa Steinského – Sehnoutky, který pro pana továrníka (majitele textilek) roku 1929 navrhl architekt Otakar Novotný. Průčelí domu dodnes zdobí figurální reliéf Merkura s Alegorií textilu od Karla Dvořáka.

V části přízemí se nacházely kanceláře, v prvním patře reprezentační místnosti pana majitele a ve zbytku 13 bytů. Ačkoliv byla budova od roku 1958 památkově chráněna, přesto v ní v sedmdesátých letech provedeny úpravy pro OV KSČ. Hlavní průčelí naštěstí zůstalo zachováno a dnes je palác sídlem ČSOB.