Hradiště Bukovec a vyhlídka Holý vrch v přírodní rezervaci Zábělá na okraji města Plzeň

Na severovýchodním okraji města Plzeň se nachází v nadmořské výšce 373 metrů břidlicový kopec nazývaný Holý vrch nebo též Ovčí či Spálený vrch.

Myslím, že při návštěvě krajského města stojí za to se do těchto míst zajít podívat. A to hned ze dvou důvodů. Prvním je existence zajímavé vyhlídky jménem Holý vrch. Krásné pohledy jsou především na meandrující tok řeky Berounky. Dále je kromě úžasné přírody vidět kopec Chlum, předměstí Plzně nebo Bukovec. Lepším výhledům však brání stromy.

Nejbližší autobusová zastávka MHD se jmenuje Plzeň – Bukovec (konečná autobusu č. 28). Nedaleko od tohoto místa vede také železniční trať, podél které je potřeba vyjít po červeně značené turistické cestě směrem k dubohabrovému lesu. Člověk zde vchází do přírodní rezervace Zábělá, vyhlášené v roce 1969. Po rovinatém úseku opouští cesta železnici a následuje krátké stoupání.

Brzy návštěvník přichází po Naučné lesnické stezce Zábělá do míst, kde kdysi vyrostlo pod rukama mohylového lidu hradiště. Jednalo se o rozhraní starší a mladší doby železné přesněji o pozdní dobu halštatskou. To znamená 5. až 4. století před naším letopočtem.

Další historie této důležité archeologické památky západních Čech spadá do konce 8. a 9. století, kdy sloužilo Slovanům jako jeden z prvních strategických opěrných bodů na Plzeňsku. Z této doby také pochází nejvíce památek a nálezů. Některé z nich se dnes nacházejí v Archeologické expozici Západočeského muzea v Plzni. Obec a hradiště patrně zanikly v 9. či 10. století při požáru. Je také možné, že jejich úlohu převzalo hradiště v Plzni.

Celková plocha oválného hradiště byla asi dva hektary. Mělo vybudováno vnější, ochranný a vnitřní val. Dnes lze ještě spatřit zachovalé pozůstatky opevnění hradiště po obvodu, především proti přístupu z východní strany, kterou nechránil strmý svah kopce. Při jednom z prvních doložených archeologických průzkumů zde byl v roce 1836 poprvé v kontinentální Evropě objeven jev tzv. spečení valu. Došlo k tomu druhotně při požáru dřevěné konstrukce kamenno-hliněné hradby. Kamení a zemina byly tak silně poznamenány žárem, že se písek a kámen slévaly dohromady nebo alespoň na povrchu tavily a získaly jakoby sklovitý povrch. Výšinné opevněné sídliště bylo zapsáno do státního seznamu nemovitých památek 3. května 1958 pod číslem 23680/4-4485.

V Plzni i okolí mne zaujala další zajímavá místa:

- soutok Úslavy a Berounky:https://www.turistika.cz/mista/soutok-uslavy-a-berounky-v-casti-plzne-zvane-doubravka

- kostel sv. Jiří, hřbitov a kostnice:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jiri-v-plzni-doubravce-patrne-nejstarsi-dochovany-kostel-na-uzemi-dnesni-plzne

- Přírodní park Horní Berounka a most sv. Jiří: https://www.turistika.cz/mista/prirodni-park-horni-berounka-a-most-u-sv-jiri-na-okraji-mesta-plzen

- Husitský památník v Plzni – Bukovci:https://www.turistika.cz/mista/husitsky-pamatnik-v-plzni-bukovci

- tvrziště Pecihrádek:https://www.turistika.cz/mista/tvrziste-pecihradek-na-okraji-plzne-v-katastru-mestske-casti-bolevec

- Plzeňský Matterhorn:https://www.turistika.cz/mista/ostra-hurka-neboli-plzensky-matterhorn

- Rotunda sv. Petra a Pavla:https://www.turistika.cz/mista/stary-plzenec-rotunda-sv-petra-a-pavla

- pomník Mistra Jana Husa:https://www.turistika.cz/mista/pomnik-mistra-jana-husa-v-plzni-doubravce

- rozhledna Chlum:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-chlum-na-okraji-mesta-plzen

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/