Hranice (Ašsko)

Hranice je městečko v okrese Cheb a žije tu 2 300 obyvatel. Nejstarší písemná zmínka o Hranici pochází z roku 1413 z kupní smlouvy, kterou Neubergové prodali Zedtwitzům obec Hranice i obce k nim patřící. Zedtwitzové pak ovlivňovali Hranice, stejně jako celé Ašsko až do konce 2. světové války.

Od roku 1542 bylo v Hranici nejsilnějším náboženstvím luteránství. Během 17. Století se v českých zemích šířila rekatolizace, Zedtwitzové se sice odvolávali na právo svobodného vyznání. Císař však nepovolil žádné výjimky, a v roce 1629 museli evangeličtí duchovní opustit jak Hranice, tak Aš. O dvacet let později využili Zedtwitzové podmínek daných vestfálským mírem a přivedli na svá panství zpět evangelické faráře.

Počátkem 19. století se v Hranicích začal rozvíjet textilní průmysl. Rozvoj průmyslu však po roce 1840 končí. V roce 1881 jsou Hranice povýšeny císařem Josefem I. na městys. První světová válka Hranice v podstatě zničila. Přinesla bídu, hladomor a utrpení. Později začalo sílit nacionální hnutí jistého Konráda Henleina z Aše, které mělo velký vliv i na toto městečko. Celé Ašsko bylo pak Henleinem předáno Hitlerovi ještě před podepsáním Mnichovského diktátu.

Dne 18. dubna 1945 vstoupila americká armáda do ašského výběžku právě přes Hranice.

V roce 1945 následoval odsun německého obyvatelstva na německá území a osidlování obce Čechy, Slováky a Rumuny.

V roce 2012 byla provedena revitalizace středu města a hranického náměstí TGM, které bylo citelně dotčeno poválečnými demolicemi a chátráním.

Hranice, které se původně jmenovaly německy Rossbach, získaly své jméno od potoka, který protéká středem města a v počátcích osidlování sloužil k napájení koní (odtud Ross-bach = koňský potok). Kůň pijící z potoka je dodnes součástí městského znaku.