Island - země vodopádů, ledovců a sopek - I. část.
Turistické cíle • Příroda • Ostrov
Cestou letošního roku byla čtrnáctidenní výprava na Island. Rozhodnutí návštívít tuto severskou zemi s nádhernou přírodou padlo již loni na podzim. Ihned jsme si objednali letenky a zamluvili auto. A letos koncem července se nás devět sešlo na letišti v Praze a vyrazili na sever. Plán byl jasný - objet celý Island a navštívit nejkrásnější místa. Začátek byl ale trochu dramatický. Část výpravy, která cestovala přes Mnichov, nestihla kvůli zpoždění letu z Prahy navazující spoj. A tak jsme na ně v Keflavíku na letišti museli 14 hodin čekat. Ale navzájem jsme se ujišťovali, že máme smůlu vybranou a teď už bude vše podle našich představ a to včetně nevyzpytatelného islandského počasí. V půjčovně vedle letiště jsme si vyzvedli auto a celí nedočkaví vyrazili. První zastávka byla "sněmovní pláň" kde se scházel nejstarší parlament světa Althing a riftové údolí, kde můžeme spatřit obrovskou zemskou rýhu mezi euroasijskou a americkou zemskou deskou. A tady mohou vědci pozorovat, jak se Amerika každoročně vzdaluje 2 cm od Evropy. Další atrakcí byl legendární Velký Geysir, který chrlil proud horké vody do výšky až 80 m. On sám je již "mimo provoz" ale jeho menší brácha Strokkur /Máselný sud/ chrlí každých 10 až 15 minut proud vařící vody do výšky 20 až 30 m. Když jsme se dost vynadívali, odjeli jsme asi k10 km vzdálené řece, kde jsme se rozhodli přespat. Další den jsme vydali k obrovskému vodopádu Gullfoss. Cesta vedla opět kolem gejzírů, tak jsme neodolali a znovu jsme se tam na hodinku zastavili. To byla podívaná, dokonce jsem si natočil erupci na video. Pak jsme přejeli ke Gullfossu, tak obrovská masa vody, která se řítí do kaňonu, tak to je zážitek..... Odtud jsme pokračovali po silnici č.1 do Hveragverdi. Tady jsme si dali vycházku do Údolí kouře /Reykjadalur/. Tato geotermální oblast je vyhlášená horkým potokem, kde je nádherné přírodní koupání :-). Byla to paráda, moc jsme si to užili.. K večeru jsme pokračovali ke třem vodopádům, z nichž ten nejmohutnější Seljalandsfoss stojí opravdu za shlédnutí. Padá totiž do jezírka přímo ze zkosené skalní stěny a podél této stěny je možné projít po úzké kluzké cestičce za vodopádem. Další den jsme shlédli známý Skógafoss, který svou výškou 62 m a šířkou kolem 25 m patří k největším a nejpůsobivějším islandským vodopádům. Tady jsme si udělali několika hodinovou túru proti proudu řeky a mohli jsme obdivovat snad desítku další vodopádů v rozeklaném kaňonu. Pak jsme pokračovali na Dyrhólaey, což je malý poloostrov na jihu Islandu, který tvoří přírodní rezervaci. Řadu rozeklaných útesů tu střídají pláže s černým lávovým pískem, nad nimiž poletují hejna mořských ptáků. Zdejší útesy jsou hnízdištěm papuchalků a alkounů. Moře bylo rozbouřené a foukal silný vítr, tak mělo toto místo, jež je známé jako "brána Islandu", punc dramatičnosti. Navečer jsme přejeli pár desítek kilometrů pod největší islandský ledovec Vatnajökull do NP Skaftafell a jako když se octneme na jiném kontinetu, slunce svítí, Hory pokryté sněhem a ledovec jak pod Monte Rosou v Alpách. A tak druhý den ráno vyrážíme na půldenní túru k ledovci, počasí je nádherné. Stoupáme vzhůru, cestou fotíme krásné Hory a spoustu květin /nečekal jsem to .../. Asi po hodině a půl jsme nad ledovcovým jezerem. Najednou je slyšet burácení a vidíme, že na protější skalní stěně odpadá část ledovce, je to sice tak 3 km vzdušnou čarou, ale je to krásná podívaná s opožděným zvukovým efektem. Obejdeme horu Kristinartindar, na jejímž vrcholu je usazený mrak a přicházíme na krásnou vyhlídku na ledovec Skaftafellsjökull a nejvyššího horu Islandu 2110 m vysokou Hvannadalshnjúkur. Dlouho se kocháme a pak požádáme jednu sympatickou turistku o společnou fotku. Pak sestupujeme zpět, ale s hlavou stále otočenou vlevo na ledovec a zasněžené Hory. Pozdě odpoledne pokračujeme na další krásné místo, a to ledovcové jezero Jökulsárlón. Tady si dopřejeme procházku po břehu, při které obdivujeme rozmanité tvary a barvy ker plujících po hladině. To vše je umocněno odpoledním sluncem... Pak se dostáváme ke kanálu, který spojuje jezero s mořem. Je příliv a tak slaná mořská voda proudí do jezera a v ní jsou občas vidět tuleni, kteří se nechají unášet proudem za potravou do jezera. Odjíždíme přes most směrem na východ. V této oblasti je mostů spousta a mají tu zvláštnost, že jsou tak úzké, že na ně může vjet pouze jedno auto. Žádná značka, žádná přednost. Kdo vjede první vyhrává... Protijedoucí musí počkat nebo couvat. Pokud je most delší, bývá cca po 100 metrech širší místo, kde se auta mohou vyhnout. Funguje to....Další den začínáme koupelí v termálu u jednoho z mnoha statků. Místo je přístupné a odemčené /sprcha i WC/. U vchodu je kasička a cena, kterou majitel požaduje. On to zřejmě má pod kontrolou jen přes nainstalovanou kameru.. Jsou tu bazénky z různou teplotou vody. Pokud chcete teplotu upravit, použijete hadici se studenou vodou. Po příjemném osvěžení pokračujeme dál. Naším cílem je východ ostrova. Nejprve zastavujeme v rybářské vesnici Djúpivogur, kde na přístavním molu narazíme na korzujícího papuchalka, který je jinak velmi plachý.... Pak si uděláme vycházku k majáku a potom pokračujeme krásnou krajinou na východ ostrova. Další chladnou noc trávíme v horách před městem Eglisstadir.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Southern Region
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Southern Region
Půjčovna aut