Jáma

Jedná se o rybník pod Novým Hradcem Králové, který vznikl spolu s nedalekou Plachtou nejspíše někdy v 15. století nebo 16. století na území bývalých městských občin na dosud nepojmenovaném potoku, někdy nazývaném podle většího rybníka Plachtou. Odtud se rovněž odvozuje název zdejší lokality – Na Občinách. Oba rybníky však nikdy nebyly tak významné jako jejich větší souputníci. Stejně tak se neví, zda vznikly oba najednou nebo postupně po sobě. Někteří autoři však hovoří o tom, že nejprve byla založena Plachta a teprve dodatečně Jáma, a to kvůli výlovu prve zmíněné vodní plochy a její dotace vodou.

Tato vodní plocha obdržela svoje pojmenování podle toho, že se zde od dávných dob nacházela mokřadní prohlubeň, jíž bylo využito právě k jejímu vybudování. V letech 1547-1549 byl rybník součástí králem zabaveného městského majetku, jenž byl poté navrácen zpět obci, aby se z něho mohly hradit zádušní potřeby. Po bitvě na Bílé hoře se situace opakovala a rybník se navrátil do rukou královéhradeckého záduší 11. května 1628, a to spolu s rybníky Plachtou, Hunšovským a dvojicí rybníků ve Všestarech, zatímco rybníky Březhradský, Roudnička, Datlík, Cikán, Břízský (Bejšťský, pozdější Biřička), Výskyt, Vraždovský a Nový připadly městu. V roce 1661 byly Jáma s Plachtou evidovány jako výtěrné rybníky. Tehdy město mělo vlastně jen 1 lovný rybník (Březhradský), 3 vejtažní (Nový za Obcí, Bejšťský, dnes známý jako Biřička, Roudničský) a 4 výtěrné (Datlík, Cikán, Plachta, Jáma). V mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 nesl rybník název Vlčí jáma (Wilschi Jama, viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), z čehož můžeme dovodit i přesnější stáří rybníka, neboť rybník tohoto jména se objevuje již v rejstříku z roku 1504, i když dnes je nesprávně zaměňován s Vlčím hrdlem, později známým jako kuklenský rybník Temešvár. Koncem roku 1799 bylo v královéhradeckých městských sádkách 317 kop a 26 kusů čtyř- a tříleté kapří násady, z níž bylo 22. dubna 1800 vloženo do Jámy 8 kop.

Za častých válek s Pruskem začalo městské rybníkářství stále více upadat a nepřidala mu ani výstavba královéhradecké pevnosti a úprava krajiny v jejím okolí. Tento vývoj vyvrcholil na přelomu 18. a 19. století, když se začaly rybníky rušit. Jedním z prvních byl Výskyt, který byl vysušen roku 1785 a následně osazen stromy. Plachta s Jámou byly vysušeny v 1. polovině 19. století a následně byly zalesněny. O období, kdy se tomu stalo, přinášejí prameny rozdílné informace, nejvíce se však shodnou na roce 1827. 4. číslo „Zpravodaje Městského národního výboru v Hradci Králové“ z roku 1972 tvrdí, že oba rybníky byly zalesněny až v roce 1842. Protože se v témže článku píše i to, že rybník Plachta byl obnoven na začátku století a Jáma ve 30. letech, můžeme o tom pochybovat, protože uvedená zmínka není úplně přesná. Tohoto roku se však zastávají i František Ladislav Sál s Ludvíkem Domečkou ve svém díle „Královéhradecko. Místopis soudního okresu královéhradeckého. I. dílu 1. část“ a František Pitaš v publikaci „Nový Hradec Králové 1930“, v níž však špatně klade obnovu Plachty do 90. let 19. století. Od té doby byly tyto pozemky součástí lesního hospodářství, i když mnohdy vyvolávaly spory. Rozřešení otázky ohledně zániku Jámy nepřináší ani indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA202018400). Z ní můžeme zjistit pouze to, že v době jejího vyhotovení již neexistovala a na jejím místě se nacházel jak les, tak i pole a pastviny, které sice nadále náležely královéhradecké obci, ale byly pronajímány novohradeckým hospodářům. Naopak nedaleká Plachta zde byla ještě zakreslena jako rybník, takže musela zaniknout později než Jáma, avšak zanesena byla do mapy ještě v roce 1877, kdy byla zhotovena reambulace stabilního katastru. Ohledně těchto dvou rybníků je třeba zmínit i to, že bývaly obhospodařovány společně a rovněž tak docházelo k jejich společnému pronájmu, který vynášel 50 zlatých a 30 krejcarů nájemného.

Koncem 19. století však přišel opět obrat. Znovu se totiž začaly obnovovat rybníky, protože cena ryb značně stoupla (dodávaly se do Vídně) a jejich chov přinášel větší užitek než louky, pole a lesy. Jáma však byla obnovena až o několik desetiletí později. V rozpočtu města na rok 1939 bylo na její obnovu v rozloze 3 ha určeno 10 000 Kč. S ní se začalo na jaře předchozího roku, což dokazuje zmínka v „Královédvorských hlasech“ z 25. března 1938, v níž se píše: „Viděli jste již nový rybník v klínu hradeckých lesů? Město Hradec Králové zřídilo u Nového Hradce Králové, 3 minuty od hlavní silnice, vedoucí na Vysoké Mýto, hned za posledními domy obce nový rybník.“ Její počátky však nebyly vůbec jednoduché, čehož důkazem je malý článek „Lidových novin“ z 18. října 1941: „Královéhradecké rybníkářství. Jako Třeboňsko má i Královéhradecko nejen příznivé podmínky k zakládání rybníků, ale i starou rybníkářskou tradici. V majetku města byly již v šestnáctém století čtyři rybníky, které tehdy ročně vynášely čistých 2584 kop 2 groše 4 denáry. Postupem doby zájem města o rybníky upadal, ale nezanikl. Zatím co na bývalém rybníku březhradském zahájilo právě město Hradec Králové přípravné práce pro nové odvodnění obecních pozemků, bude co nejdříve obnoven rybník Jáma v Novém Hradci Králové, když zemský úřad v Praze zamítl soukromoprávní námitky proti tomu podané.“ 30. srpna 1938 došlo k povodni, při níž přetekla hráz nově obnoveného rybníka, ale k výraznější škodě naštěstí nedošlo.

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se Jáma stejně jako ostatní městské rybníky dostala do obhospodařování podniku Státního rybářství v Chlumci nad Cidlinou a zpět se městu dostala až roku 1991, kdy na ní začaly hospodařit Městské lesy Hradec Králové. Přesto se v souvislosti s výstavbou sídliště Plachta uvažovalo o zrušení rybníků Plachta a Jáma, k čemuž nakonec naštěstí nedošlo. Pouze rybník Plachta přišel o polovinu své rozlohy, neboť musel ustoupit stavbě nové silnice. Sám rybník Jáma, který měl v roce 1958 maximální hloubku 1,8 m, alespoň podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 5 000 z roku 1960 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html? typ=topo1952&idrastru=D7_1__M-33-68-(124)), prošel revitalizací v letech 2004-2005 a od té chvíle má plochu kolem 2,2 ha, celkový objem 30 000 m3 a retenční objem 15 000 m3. Na přelomu let 2014 a 2015 byl rybník zazimován, aby došlo k odčerpání živin a tím k zabránění nadměrného zarůstání vodní plochy rostlinami, především růžkatcem ostnitým (viz https://www.mestske-lesy.cz/aktuality/rybnik-jama-se-nahani.html).

Na závěr je třeba ještě zmínit to, že oba rybníky jsou spojeny s bývalým vojenským cvičištěm, jež bylo kvůli své botanické i zoologické unikátnosti později vyhlášeno přírodními památkami - Na Plachtě 1 (5. června 1998; 10,3 ha) a Na Plachtě 2 (27. března 1998; 28,8 ha), k nimž později přibyla přírodní památka Na Plachtě 3 (13. července 2012; 17,0062 ha) jako výsledek petice za záchranu lokality Na Plachtě z roku 2009. Ta je totiž tvořena mozaikou stanovišť s různou vlhkostí od rybníků přes různá stadia mokřadů po suchá vřesoviště, jež láká nejen odborníky, ale též místní obyvatele, kteří ji mají za oázu klidu. Výsledkem této ochrany bylo nakonec sloučení prve uvedené dvojice přírodních památek do jednoho celku - PP Na Plachtě o rozloze 38,79 ha, a to k 28. prosinci 2013. V roce 2018 byl rybník Jáma začleněn do výběhu divokých koní (viz http://www.naplachte.cz/kone/), kteří měli posloužit k omezení rákosin a vzniku úplně jiného biotopu. V té době byla Jáma rovněž vypuštěna (viz https://www.jarojaromer.cz/prvni-rok-divokych-koni-na-plachte/), aby byla následně opět naplněna vodou.