Jedlí – Michalův vrch – Lichtenštejnský pamětní kámen

Lichtenštejneské (Liechtensteinské) pamětní kameny jsou určitým fenoménem zejména na území Moravy. S velkou pravděpodobností by se asi měly nacházet i v samotném Lichtenštejsnku, případně Rakousku, tedy v domovině a v místech kde měli (nebo mají) nějaké državy. Co se týče Moravy, měla rodina zřejmě suverénně největší panství ze všech feudálů, co tu něco vlastnili. Po pozemkových úpravách v 19. století toho něco ubylo, ale i tak toho bylo dost.

Ačkoliv po 2. světové válce byly Lichtenštejnové vyvlastněni (s nějakými náhradami), paměť na jejich působení lze asi těžko jen tak vymazat. Největší državy měl rod na jihu Moravy (Lednice–Valtice), ale poměrně slušné majetky drželi i na střední nebo severní Moravě (Nové Zámky, Velké Losiny). Ale titulováni byli i ve Slezsku (Opava, Krnov).

Na přelomu 19. a 20. století vznikl v lichtenštejnských polesích poměrně zajímavý soubor pomníčků a památníků, kterou podnítilo výročí panování knížete Jana II. Vzhledem k tomu, že jich je skutečně hodně nedá se usuzovat, že šlo jen o pouhé pochlebování magnátovi, ale faktu, že jeho zaměstnanci (už to nebyli poddaní) měli svého zaměstnavatele rádi. V roce 1898 vznikla převážná část památníků při příležitosti 40. výročí knížecího panování. Památníky ale nevznikaly samoúčelně, ale i v rámci lesnického pokusnictví. V jejich okolích byly vysazovány i z výzkumných úkolů různé stromy. Většinou to byly duby, nebo buky (výjimečně i jiné druhy podle krajové odlišnosti). Stromy se vysazovaly v počtu 58 ks (20 dubů letních, 20 dubů zimních a 18 dubů červených). 58 let byl aktuální věk knížete. Pomníčky nebo památníky mají většinou podobu opracovaných kamenů od pečlivě zpracovaných po jednoduché formy. Většinou jsou posazeny na mohylku z menších kamenů nebo obskládány dalšími kameny.

Po 10 letech (1908) kníže dovršil 50 let na trůně, takže na pomníčcích přibývaly další údaje. Vysadilo se i dalších 10 dubů.

Po roce 1918 kníže ještě stále panoval na svých panstvích, ale v samostatném Československu už nebylo nijak záhodno další výročí oslavovat, takže nové dedikace už nepřibývaly.

Kníže zemřel v roce 1929 v úctyhodném věku 88 let ale na 70 let jeho panování se už úplně zapomnělo.

Mnohé památníky za léta nezájmu byly poškozeny, nebo zanikly úplně, za své leckdy vzaly i vysázené stromy. V současnosti je jejich stav různý, o některé pečují současní správci lesa s větší či menší intenzitou. Pomníčky tak zůstávají zajímavým dokladem své doby.

Pomníček připisovaný do obce Jedlí se nachází v blízkém lese při lesní cestě od Drozdovské pily k Michalovu vrchu. Pomník je takřka na vrcholu plochého návrší cca 800 m západně od hlavního vrcholu (602 m). Pamětní kámen je asi 10 m od jižní cesty poblíž lovecké chaty. Přímo u pomníku je altánkový přístřešek.

Oválný kámen je opatřen latinským nápisem:

„Princ Joan

Quercetum

ad 40. ann. Regim.

Jubil.

12. Nov. 1898“,

doplnění je i z roku 1908:

„L. jäh. Reg. Jubil.

MCMVIII“.